Onlinefilmykeshlednuti.live

Odvážit se do neznáma, objevit, co se skrývá za horizontem, najít nové hvězdy, nové světy… Tyto sny jsou staré jako lidstvo samo. Naše Galaxie – podle dnešního stavu vědeckého poznání – obsahuje asi devět miliard hvězd podobných našemu Slunci a bezpočet planet příbuzných svým charakterem Zemi. Ale nejdůležitější otázkou týkající se průzkumu planet, které mají podmínky k tomu, aby mohly být obydleny člověkem, je i nadále to, jak se k našemu možnému budoucímu domovu dostaneme. Náš seriál seznámí diváky s inovativními technologiemi jakoby převzatými z vědeckofantastických románů, které odporují fyzikálním zákonům a jednoho dne nám mohou s pomocí nukleárlní fúze, energie černých děr, případně antihmoty umožnit dosažení dosud nevídaných ultrarychlostí.

Norské fjordy patří k nejdramatičtějším krajinným útvarům v Evropě. Ale chladné a temné vody fjordů jsou domovem překvapivě bohatého a pestrého živočišného světa. Nacházíme tu obrovské studenomilné korálové útesy, žijí v nich měkce se pohybující pérovníci, kteří se projevují i světelnými záblesky, a zvláštní mořští plži žhnoucí ve tmě. V zimě se uchylují mezi fjordy tak husté roje sleďů, že se jimi moře jen černá. Není tedy divu, že přitahují dravce z blízkých i vzdálenějších vod. Kepokarci a kosatky zde pořádají hostiny, jejichž zbytky pak pilně odklízejí rackové a mořské hvězdice. V létě putují fjordy a proti proudu řek lososi, kteří místy překonávají i vodopády, aby se dostali na místa, kde tradičně dochází k oplodňování jejich jiker. Jsou to malé potůčky a říčky daleko od moře. V nich se líhne milionový rybí potěr. Teprve když rybky dosáhnou věku pěti let, vydávají se na zpáteční cestu do hlubších vod norských fjordů.

U příležitosti výročí vypuštění kosmické sondy Cassini NASA byl natočen filmový dokument, který s pomocí záběrů pořízených infračervenou kamerou odhaluje tajemství Saturnových měsíců. Dozvíme se také, jakou roli hrála sonda Cassini v oblasti hledání mimozemských forem života. Vesmírná sonda se nyní po dráze tvaru spirály přibližuje k cílovému tělesu a vysílá na Zemi údaje, což bude dělat tak dlouho, dokud ji vysoká teplota Saturnu nerozžhaví a nezničí.

Dániel Selmeczi, světoznámý fotograf přírodních snímků, a Zsolt Sásdi, potápěč a kameraman filmující svět pod vodou, který je oceňován i na mezinárodní úrovni, se pouštějí do neobyčejného dobrodružství: podniknou plavbu podél súdánského pobřeží Rudého moře. Oba vášniví potápěči vyhledají dosud neznámé korálové útesy, které nejsou ani vyznačeny na mapách, aby zdokumentovali raritní podmořské mikrosvěty, které jinde na světě nenajdeme, ale které čím dál tím více ohrožuje lidská činnost.

Vědci z celého světa pročesávají vesmír a pátrají po inteligentních mimozemšťanech. Zatím nebyl nalezen žádný hmatatelný důkaz, nedávné objevy však naznačují, že by se to mohlo brzy změnit… Jsou mezi námi lidé, kteří mají už několik let podezření, že ve vesmíru nejsme sami. Že tam někde venku žijí jiné inteligentní bytosti, které jsou schopné s námi komunikovat, nebo nás dokonce navštěvovat na Zemi. Možná to zní jako sci-fi, ale právě teď vědci z celého světa intenzivně pátrají po mimozemských signálech. Tak jako manželský pár Duncan Lorimer a Maura McLoughlinová, kterému se v roce 2006 podařilo zachytit záhadné vysílání z vesmíru. Byl to signál tak jasný, že není přisuzován žádnému známému vesmírnému objektu. Způsobila ho srážka neutronových hvězd, nebo civilizace mnohem vyspělejší než naše? Podívejte se, jak pokračuje pátrání, které začalo už před více než 50 lety. Tvůrcům dokumentu se podařilo získat exkluzivní přístup do zákulisí bádání vědeckého týmu zabydleného v prostorách obřího teleskopu v Západní Virginii. Teleskop v městečku Green Bank sleduje signály z Tabbyiny hvězdy, která je tak podivná, že ji podle některých vědců může obklopovat Dysonova sféra – ohromný energetický kolektor vystavěný technicky vysoce pokročilými mimozemšťany.

Sopky se neprojevují pouze na Zemi, vulkanická činnost vzniká i mimo naši planetu. A právě studium vesmírných sopek nám poskytuje některé cenné údaje o vzniku Země a života na ní… Sopky dlouho utvářely podobu Země. To ví každý. Ale ne všichni si uvědomujeme, že na jiných planetách a měsících ve vesmíru se nacházejí ještě zajímavější a zvláštnější vulkány. Vydejte se za mezinárodním týmem vulkanologů na Island, kde dochází k fascinujícímu srovnání sopek na Zemi a v jiných koutech sluneční soustavy. Díky jejich výzkumu se dozvídáme, že největší vulkán sluneční soustavy, kterým je Olympus Mons na Marsu, se zformoval podobně jako islandské sopky. Nebo že na malém Jupiterově měsíci Io dochází k největším známým erupcím a že na Saturnově měsíci Enceladu jsou vulkány, které chrlí ledové gejzíry. Sopky nejsou jenom nástrojem ničení. Na naší planetě sehrály důležitou roli při vzniku atmosféry, a dokonce i života. A díky vesmírným vulkánům se vědcům podařilo zjistit více také o těch našich – jaké to bylo, když se formovala Země i co nás do budoucna čeká.

Miliardy let od domova. Takřka bez paliva. Prakticky na konci cesty. Po třináctileté misi za tajemstvími Saturnu se sonda Cassini vydala k neodvratnému konci. Shořela v plamenech a stala se součástí planety, kterou předtím pečlivě sledovala a zkoumala. Jejím posledním úkolem bylo zamířit do srdce Saturnu. Snímek oslavuje a shrnuje všechny výjimečné poznatky mise, která změnila pohled na naši sluneční soustavu. Vůbec poprvé jsme si mohli prohlédnout zvláštní nové světy s gigantickými ledovými gejzíry, skryté podzemní oceány, ve kterých by mohl existovat mimozemský život, nebo úplně nový měsíc zanořený mezi velkolepé Saturnovy prstence. Vychutnejte si Poslední pozdrav sondy Cassini a dejte jí sbohem.