Měsíční archivy: Říjen 2013

Sabrina (Sabrina) 1995

Sabrina (Julia Ormond) je dcéra chudobného šoféra. So záľubou sleduje milionárské večierky a sníva o tom, že raz bude bývať v prekrásnom dome so služobníctvom. So strojčekom na zuboch a úmyslom stať sa slávnou modelkou alebo módnou návrhárkou odchádza do Paríža. Podarí sa jej presadiť a do Ameriky sa vracia ako zrelá žena. Po návrate o ňu začnú prejavovať záujem dvaja bratia Linus (Harryson Ford) a David (Greg Kinnear), synovia z milionárskej rodiny, ktorých párty Sabrina pozorovala ako mladé dievčatko zo svojho stromu. Ktorý z bratov je tým pravým pre krásnu Sabrinu?

Indiánské léto (Indiánské léto) 1995

Gedeonův první „skorocelovečerní“ film sice svou poetikou odkazuje na snímky české nové vlny 60. let, ale zároveň přichází s novým pohledem. Uzavřená a samotářská dospívající Klára tráví konec léta u babičky se svou sestřenicí Marií, která je jejím pravým opakem. Na místní diskotéce se Klára seznámí se dvěma chlapci, usilujícími o Marii. Vztahy mezi oběma dívkami a zároveň jejich vztahy k oběma mladíkům tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Klára, poučená získanými zkušenostmi, odjíždí z prázdnin vstříc dalším výhrám i prohrám, svým dalším životním osudům. V jednoduchém vyprávění o čtyřech mladých lidech na konci léta rozehrává Gedeon v konkrétních postavách příběh mnoha jejich vrstevníků z dnešní doby a dnešního světa. Zachycuje jejich pocit prázdnoty a tápavého hledání svého místa, včetně povrchnosti jejich dialogů, ale včetně podvědomé víry v lásku. První setkání s city a projevy dospělosti podává v lyricky tragikomické formě. Životní pocity hrdinů dokreslují texty písní jedné z typických předtavitelek tzv. „tancovačkového “ rocku, rakovnické skupiny Brutus. V české filmové produkci jde o ojedinělý snímek, který staví na odlišných východiscích než většina ostatní české tvorby.

Upír v Brooklynu (Vampire in Brooklyn) 1995

V brooklynském přístavu přistane prázdná loď plná mrtvých, kterou opustí velký vlk, který se později promění v muže a zmizí v ulicích města. Když zanedlouho poté chytí v ulicích města dvojice italských mafiánů mladého dlužníka Julia, vmísí se do sporu elegantní černoch Maximillian, který chce, aby ušetřili mladíkovo srdce. Jeden z mafiánů ho sice zabije, Maximillian však pobaveně vstane a oba mafiány hravě vyřídí. Julia, který se před ním pokusil uprchnout, chytí a kapkou své krve z něj udělá svého sluhu. Maximilian je totiž upír. Poslední svého druhu. Aby zachránil svůj rod před zánikem, musí do následujícího úplňku najít a získat ženu, která netuší, že je napůl upírka. Případ lodi plné mrtvých dostane na starost detektiv Justice, jehož kolegyni Ritu mrtvoly s vysátou krví podivně fascinují. A právě v ní Maximiilian pozná hledanou ženu a protože se mu žena musí oddat dobrovolně, začne kolem ní splétat jemnou pavučinu svodů. Když jsou pak objeveny mrtvoly italských mafiánů, rozhodne se detektiv požádat o pomoc dr. Zeka, odborníka na záhady. Ten tvrdí, že do Brooklynu dorazil upír. Maximillian několikrát zachrání Ritě život a téměř se mu ji podaří získat, jeho rafinované pokusy však neúmyslně maří jednou Julius, jindy zase Justice, který Ritu miluje. Přesto se mu podaří dostat ji do situace, kdy mu žena podlehne. Začne se měnit v upíra, když je však objevena mrtvola její kamarádky Nikky, jenž se také stala obětí upírova hladu, pokusí se žena z upírova vlivu vymanit. Pochopí, že Maximillian je původcem všech podivných úmrtí a když dojde k rozhodujícímu střetnutí, musí se rozhodnout, zda podlehne kouzlu šarmantního upíra a přijme bohatství, nesmrtelnost a vše co jí nabízí, nebo zůstane člověkem.

Bláznivá dovolená (National Lampoon’s Vacation) 1983

Clark Griswold slibuje své rodině fantastický zážitek. Jde o cestu autem z Chicaga do Los Angeles, kde navštíví obří zábavní park Walley World. Clark připraví manželce i dětem plno šokujících okamžiků. Nikdo nezpůsobí tolik katastrof. Stači několik vteřin a úplně běžná situace se změní v pohromu. Například se mu podaří nabourat v poušti… Naopak skandál je pro Griswolda cosi samozřejmého. Mnohdy jej ani nezaskočí.

Dobrý voják Švejk (Dobrý voják Svejk) 1957

Kinematografií se už od dob němého filmu táhne pestrá nit pokusů o více či měně věrné adaptace tohoto Haškova slavného románu. Mezi nejznámější patří bezesporu Lamačův film z roku 1926 s Karlem Nollem v roli Švejka, Fričova adaptace se Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let či zdařilá animovaná verze Jiřího Trnky. V roce 1957 natočil dvoudílnou a dodnes neznámější adaptaci režisér Karel Steklý. Její první část (Dobrý voják Švejk) zpracovává první díl románu a vy se tedy můžete setkat Josefem Švejkem, pražským obchodníkem se psy a sledovat jeho osudy od chvíle, kdy je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a po čase přes diagnózu notorického blba povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud je vyreklamován feldkurátem Katzem, jako jeho osobní sluha a když ten jej po čase prohraje v kartách, stává se neštěstím nadporučíka Lukáše.

Všichni dobří rodáci (All My Compatriots) 1969

Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí…Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a životní roli nabídl především Radoslavu Brzobohatému.

Kulový blesk (Ball Lightning) 1979

Komedie o dvanáctinásobné směně bytů, kterou její organizátor, advokát Radosta, právem nazval Akce kulový blesk.
Připravit, zorganizovat a provést výměnu dvanácti bytů je dílo hodné mistra. Tím ovšem dr. Radosta, jehož excelentně ztvárnil Rudolf Hrušínský, také je. Náhlé těžkosti a komplikace řeší s grácií za pochodu a pro jistotu, aby se v den D všechno povedlo, provede malou generální zkoušku, která odhalí mnohé. Objeví se rovněž drobné problémy, způsobené např. svatbou objednanou na nevhodný termín nebo váháním některých účastníků akce. Zmatek, jenž málem zhatí celou operaci, vyvolá noční cvičení, vyhlášené opilým psychologem Knotkem…

Sedím na konári a je mi dobre (Sedím na konári a je mi dobre) 1990

Tragikomické ohliadnutie sa za koncom druhej svetovej vojny a obdobím nástupu komunistickej mašinérie. Na tomto pozadí sa odohráva chvíľami až snový príbeh troch hlavných protagonistov – komedianta Pepeho, frontového vojaka Prengela a židovského dievčaťa Ester, ktoré sa vracia z koncentračného tábora. Traja ľudia bez domova sa snažia naplniť svoju predstavu o šťastí. Vybrali si však zlú dobu.

Svatba jako řemen (Svatba jako remen) 1967

Jedna z nejúspěšnějších „trezorových“ komedií konce 60tých let. Příběh z malého města, který se odehraje v rozmezí necelých 24 hodin. Pod vlivem alkoholu se tři smutní hrdinové dostanou do podezření, že znásilnili mladou prodavačku. Domněle znásilněná dívka odvolává své obvinění, učiněné tak trochu z nerozumu, tak trochu ze msty a konekonců i z vypočítavosti. Obviněný mladík se může konečně oženit a může začít svatba jako řemen.

Romance pro křídlovku (Romance for Bugle) 1967

Byly to pouhé čtyři takty z Herkulových lázní na křídlovku, které přiměly hosta odcházejícího pozdě večer z venkovské hospody, aby si pozorněji prohlédl hráče. Tak se po třiceti letech setkají dva muži, jež před lety spojovala láska k dívce od kolotočů. Někdejší student Vojta, nyní zestárlý ředitel místní školy, žádá Viktora, který se do vesnice vrátil opět s pouťovými atrakcemi, o setkání s Terinou. Viktor ho zaveze k hřbitovu a Vojta se dovídá, že dívka zemřela. Melodie Herkulových lázní, kterou hraje na křídlovku Viktor, vrací hrdiny do minulosti. Jejich příběh se udál jedno prázdninové venkovské léto, plné vůní trav a květin a letních zvuků české vesnice. Student Vojta, který pečoval o velmi starého dědečka, hovořícího už jen s mrtvými, a který čelil svodům divoké Tonky, se setkal na pouti u kolotoče s Terinou. Mezi mladými lidmi vznikla dětsky naivní, ale osudová láska. Do příprav jejich útěku od rodin zasáhla smrt Vojtova dědečka. Student minul schůzku s dívkou, aby v rozhodné chvíli posloužil mrtvému. Terina, šokovaná myšlenkou na Vojtovu „zradu“, neměla sílu bránit se Viktorovi, majiteli střelnice, který ji zatáhl jako budoucí ženu do své maringotky. Ráno zastihl Vojta vozy světských již na cestě z vesnice. Bolem oněmělá Terina seděla vedle Viktora, který se po studentovi ohnal bičem. Po létech se Vojta dozvídá od Viktora, že dívka po dvou měsících zemřela na záškrt, a také, že si přála umřít…