Měsíční archivy: Březen 2015
Norimberk 1.cast (Nuremberg part 1) 2000
Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo „obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý“. Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy – těsně po světové katastrofě – bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti.
Norimberk 2.cast (Nuremberg part 2) 2000
Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo „obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý“. Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy – těsně po světové katastrofě – bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti.
Kdybych byl bohatý (If I Were a Rich Man) 2002
Malý obchodní zástupce s vlasovými přípravky Aldo (Jean-Pierre Darrousin) vyhrál 10 miliónů Eur. Naneštěstí právě ve chvíli, kdy se s ním rozvádí jeho manželka (Valeria Bruni Tedeschi). Aby jí polovina částky nepřipadla, rozhodne se udržet svou výhru v tajnosti až do konce rozvodu. O výhře řekne jen svému nejlepšímu příteli Jean-Philovi (François Morel). Přestože je ohromně bohatý, pokračuje v obyčejném životě. Přechod od nedostatku peněz k jejich nadbytku však přináší jiné, ale ne menší problémy. Jak má změnit svůj život, když stále musí žít jako chudý a může si dopřát jen tajně drobné radosti? A tak velké tajemství je těžké udržet a pokušení utrácet je příliš silné
Plush (Plush) 2013
Po tom, čo Hayley (Emily Browning) stratí svojho brata a člena kapely v dôsledku predávkovania drogami, to s ňou ide dolu vodou. Nasledujúci album jej kapely Plush je prijatý ako kritická a komerčná katastrofa. Spoznáva však Enza (Xavier Samuel), nového gitaristu kapely, v ktorom uvidí novú nádej a ktorý ju inšpiruje k dosahovaniu vyšších mét. No čoskoro ich spolupráca prekročí hranicu a Hayley, ktorá je vydatá a má dve deti, Enza odmietne. Neskôr Hayley odhaľuje Enzovu temnú minulosť plnú problémov a uvedomuje si, že si k sebe domov môže vpustiť šialenca a to by mohlo stáť životy jej najbližších.
Synové hor (Synove hor) 1956
Lyžařský sport prožíval už v dobách svých začátků slavné okamžiky i tragické chvíle. O Velikonocích roku 1912 zvítězil v krkonošském závodu český závodník, který se ovšem hned v další sezóně stal obětí kruté sněhové vánice, během níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Snímek spadá mezi pozdní pokusy inovovat ideologicky zatížené životopisné příběhy, avšak vinou inscenační i vypravěčské neobratnosti vznikla jen plakátovitá historka o nerozborném přátelství dvou lyžařů i jejich uvědomělosti.
Mílový běh (One Square Mile) 2014
Drew je středoškolák, který se ocitl na scestí a nyní se zoufale snaží dostat zpět dřív, než skončí ve vězení. Poté, co byl zmanipulován k tomu, aby dělal místnímu drogovému dealerovi poslíčka, se Drew nemá na koho obrátit – jeho rodinu tvoří jen zadlužený starší bratr a zhrzená ovdovělá matka. Jedinou útěchu mu přináší běhání, ale i s tím je teď konec – sportovně nadaný chlapec se díky zkrachovalému staršímu sourozenci brzy ocitá na šikmé ploše. Ani dívka ze školy, do níž se Drew zamiloval, ho nedokáže přivést k rozumu. Když už začíná být jeho situace neúnosná, bývalý kouč sužovaný vlastními démony odhalí Drewův výjimečný atletický talent a rozhodne se mladíka trénovat. A vyburcovat ho k výkonům, o nichž se mu ani nesnilo.
Erasmus a spol. (The Spanish Apartment) 2002
Xavier je posluchač ekonomické fakulty v Paříži a otcův známý mu slibuje po dokončení studií místo na ministerstvu financí. Podmínka, že musí ovládat španělštinu, není díky programu Erasmus nesplnitelná, a tak se Xavier rozloučí s maminkou i s přítelkyní a odletí do Barcelony. Najít tu bydlení není snadné, ale nakonec Xavier uspěje: nastěhuje se do bytu, kde žije už dalších sedm studentů, každý z jiného koutu Evropy. Nové známosti, nové zážitky, chaotické, a přece svým způsobem harmonické soužití mladých lidí různých národností, různých zvyků a zaměření jsou pro Xaviera školou, jež mu umožní přechod do dospělosti. Všechny jistoty jeho dosavadního života včetně lásky jsou zpochybněné, Xavier se už nevyzná ani sám v sobě. Když se vrátí domů, neví sice přesně, co chce, ale ví, co rozhodně nechce.
Co je nového, kočičko? (What’s New Pussycat) 1965
Mike má problém – příliš mnoho krásných žen najednou. Navštíví tedy psychiatra. Čím víc se ale doktor dozvídá o Mikeových výbojích, tím víc roste jeho vlastní touha. Mikeovy “potíže” ničí jeho vztah se snoubenkou Carol, ale on se přesto nedokáže přimět k tomu, aby se jiných žen vzdal. Jeho kamarád Victor má opačný problém – nedokáže si najít vůbec žádnou dívku. Carol řekne Mikeovi, že pokud se nevezmou, jejich vztah skončí. Mike se při svých romantických dobrodružstvích zaplétá do celé řady vzrušujících eskapád, které mají neuvěřitelně legrační následky. Carol flirtuje s Victorem, aby v Mikeovi vzbudila žárlivost. Mike se pokouší podstrčit jednu ze svých dívek svému psychiatrovi. Skutečný zmatek ale vypukne, když přijedou na návštěvu Carolini rodiče a zapletou se do této strategické hry.
Pan Roberts (Mister Roberts) 1955
Na malé americké nákladní lodi Reluctant, plující za druhé světové války kdesi v Pacifiku, se nalézá vlídný důstojník, poručík Roberts (Fonda), který má strach, že neuvidí žádnou akci, než válka skončí. Uklidňuje dlouho trpící posádku včetně vynalézavého, líného a vychloubačného podporučíka Pulvera (Lemmon) a světem protřelého doktora (Powell) kvůli machinacím jejich tyranského kapitána (Cagney). Poté, co posádka způsobí na břehu pohromu, kapitán nasadí náročný pracovní program. Protože se dostane až za kritický bod, pomstí se pan Roberts na nenáviděném symbolu kapitánovy autority, úzkostlivě střežené palmě.
Pohádkář (Storyteller) 2014
V řece je nalezeno tělo neznámého muže. Při pátrání po jeho identitě se kapitán Rott (Matěj Hádek) ocitne uprostřed úplně jiného příběhu. Postupně se před ním rozehrává milostné drama hlavního hrdiny Máry/Kamila (Jiří Macháček), který si vybudoval dva souběžné životy se dvěma krásnými ženami (Eva Herzigová a Aňa Geislerová). Pro Pohádkáře jsou ženy výzvou, vášní i inspirací, jsou objektem lásky i lži, lži, kterou buduje s takovou samozřejmostí, že si ji vlastně ani neuvědomuje. Žije ve světě svého velkého živého snu, v němž je tím, kým zrovna chce být, kde platí pouze tady a teď, v němž se zapomíná, co bylo včera a nečeká na to, co bude zítra. Snu, který je tolik povznášející pro něj a tolik zničující pro lidi, které by chtěl milovat. Film Pohádkář vypráví jedinečný, ale mnohými z nás zažívaný příběh. Příběh o touze, podvodu a věčném odpouštění. Příběh lidí ztracených v bludišti lásky, z kterého nemohou a možná ani nechtějí najít cestu. Protože láska podobně jako lež bývají slepé. Čím blíže se kapitán Rott dostává k podstatě toho, jaký Mára/Kamil byl, tím víc začíná chápat nejen to, že prostě nemohl žít jinak, než žil, ale chápe i důvody přetrvávající lásky obou jeho partnerek. A co víc, díky Márovi možná dokáže najít klíč k vyřešení vlastního života, který se mu hroutí pod rukama.