Měsíční archivy: Červenec 2016
Doktor pro zvláštní případy (Doktor pro zvláštní případy) 2010
Šokující nové zaměstnání a živelná Iva Pazderková postaví konzervativnímu Václavu Vydrovi život na hlavu.Centrum dramatické tvorby Televizního studia Ostrava natočilo nový televizní film. V režii Ivana Pokorného a v hlavní roli s Václavem Vydrou vznikla suchá komedie anglického střihu. Napsala ji scenáristka Iva Procházková. Hlavní postavou je ovdovělý středoškolský profesor, který ve středním věku ztratí práci. Uplatnění posléze najde ve věznici, kam nastoupí jako vychovatel. V prostředí, které má svou vlastní morálku a hierarchii vztahů, se profesor chová seriozně, tak jak byl doposud zvyklý, a vyjadřuje se jazykem, který ve věznici zní jako cizí řeč. Není divu, že mezi klienty nápravného zařízení i bachaři vyznívá chvílemi hodně nepatřičně. Tato disproporce vyvolá nečekaný efekt. Právě v ní tkví komediální, a tím méně realistické jádro příběhu…Profesor Alexandr Hronek ztratil zaměstnání na gymnáziu, které se změnilo na školu marketingu. S oborem, kterým je filozofie, literatura a latina, se ve výukovém programu tohoto ústavu nemá šanci uplatnit. Nastoupí jako vychovatel do věznice. Se svými latinskými citáty a nemoderními názory na morálku se mezi feťáky, bigamisty, násilníky, ruské mafiány a další „hrdiny světa za mřížemi dost výrazně nehodí. Nezapadá ale ani mezi své kolegy. Větší či menší střety se stupňují a nabalují na sebe sérii nedorozumění, pletich a násilností.Až do soukromí mu postupně proniknou nejen nové bytosti, které zahýbají s jeho citovým životem, ale i živly, jejichž existenci do té doby vnímal možná víc jako literární než reálné postavy. Má dospělou dceru, která překonává pocity vlastní nedostatečnosti. Otec ji zásobuje útěšnými radami, které se rovněž víc ztotožňují s teorií breviářů než se skutečnou životní praxí.Už z této krátké anotace je patrné, v čem bude spočívat střet s realitou a komika provázející životní etapu člověka přesazeného do vyhraněné situace. Nic ale není černobílé a náš hlavní hrdina zdaleka nebude jen nemotorným otloukánkem, jak by se někomu na první pohled mohlo zdát.
Válka kytovců – kosatky útočí (Válka kytovců – kosatky útočí) 2012
Dospělá kosatka potřebuje tři sta kilogramů masa denně, a tak jí padne za oběť i překvapivé množství velrybích mláďat.Velryby svá mláďata vychovávají u Havajských ostrovů a ve vodách kolem nejjižnějších japonských ostrovů. Jenže v těchto příjemně teplých vodách není pro obrovské keporkaky dostatek živin. Proto se matky musí každé jaro vydat s mláďaty na dlouhou cestu za potravou. Urazí vodami severního Tichého oceánu 5000 kilometrů až k Beringově moři, kde je potravy dostatek. Musí však proplout Unimackým průlivem mezi Aleutskými ostrovy, kde na ně už čekají dravé kosatky. Dospělá kosatka potřebuje tři sta kilogramů masa denně, a tak jim podle odhadů odborníků padne za oběť polovina mláďat velryb, které se touto úžinou pokusí proplout.
Pidiobři 3D (Tiny Giants 3D) 2014
Ve snímku Pidiobři nahlédnete na život čipmanka a křečka prériového zcela novou perspektivou. S pomocí vysokorychlostních kamer uvidíte dvouměsíčního čipmanka, jak se připravuje na svou první zimu, přičemž druhého protagonistu – křečka prériového – zase přistihnete ve chvíli, kdy opouští mateřskou noru a vydává se čelit nástrahám nehostinné pouště. Technologická specifikace ovšem není to jediné, co tenhle počin odlišuje od zbytku žánrové produkce. Stejně progresivní jsou i jeho formální aspekty a narace. Většina podobných filmů ilustruje na jedincích či skupinách zvířat životní styl celého druhu. V Pidiobrech se oproti tomu setkáte s dvěma ústředními postavami, jejichž zobrazení tento zaběhnutý rámec vyprávění překračuje jejich životy jsou silně individualizovány.
Robinson Crusoe: Na ostrově zvířátek (The Wild Life) 2016
Na malém exotickém ostrově žije velmi přátelský papoušek Úterý ve společnosti svých zvířecích přátel. Úterý celý život sní, že bude objevovat svět. Po strašlivé bouři najde Úterý na pláži stvoření, které nikdy neviděl: člověka jménem Robinson Crusoe. Úterý velmi rychle pochopí, že tenhle dvounohý tvor by mohl být jeho šancí dostat se z ostrova pryč. Stejně tak Robinson Crusoe zjistí, že aby přežil na neobydleném ostrově, musí využít pomoci chytrého papouška a jeho zvířecích kamarádů. Pro Robinsona není sbližování právě snadné, protože zvířata neumí mluvit člověčí řečí. Pomalu se však stávají přáteli a začínají společný život plný dovádění, zábavy a dobrodružství. Jejich klid však jednoho dne naruší dvě divoké kočky, které chtějí všechny na ostrově zotročit.Schyluje se k velké bitvě. Robinson a jeho přátelé musejí spojit své síly. Aby zachránili svůj domov, musí zlotřilé kočky porazit.
Cestou křížovou (The Way of the Cross) 1938
V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí…
U svatého Antoníčka (At St. Anthony’s) 1933
Opereta z venkovské pouti… Krajinář Oto Bubeníček představoval akademického malíře, Ljuba Hermanová v kroji stloukala máslo za zpěvu lidové písně. Odlišné ladění a výrazně lyrickou výtvarnou stylizaci mají autentické záběry z poutního místa.
Fidlovačka (Fidlovacka) 1930
Liduška, neteř bohaté máselnice Mastílkové, se zaslíbila Jeníkovi, synu ševce Kroutila, ale její teta naléhá, aby se provdala za šviháka von Dudka. Dívka přesto napíše Dudkovi dopis na rozloučenou a dá jej tetě, která však psaní předá Jeníkovi. Mladík nabude dojmu, že ztratil svou lásku, a trápí se. Situaci se pokusí využít zpěvačka Cibulčíni, aby získala Jeníka pro sebe. Nešťastná Liduška přijímá ze vzdoru Dudkovo dvoření. V neděli se koná slavnost, zvaná Fidlovačka, na níž má dostaveníčko celá Praha. Dudek se tady posmívá české písni a vybízí kapelu, aby zahrála něco německého. Starý Kroutil odsoudí jeho chování a rozhorlí se nad nedostatkem národní hrdosti mnohých Čechů. Do toho slepý hudebník Mareš zanotuje Kde domov můj a dojme všechny kolem…
Kluci a holky (Boys and Girls) 2000
Ryan a Jennifer se poprvé setkali, když jim bylo dvanáct let a byla to nenávist na první pohled. Ale o osm let později se tito dva diametrálně odlišní lidé stanou nejlepšími přáteli, což znamená, že jeden druhému mohou říci cokoliv. A tak je vše možné…
Železná maska (Le masque de fer) 1962
DArtagnan, slavný kapitán mušketýrů mladého krále Ludvíka XIV., dál vyhrává slavné bitvy, svádí krásné ženy a uniká svatebním osidlům. Jeho život je sice trochu nebezpečný, ale celkem vzato bezstarostný. Zrovna začínají jeho milostné pletky s paní de Chaulmes, když ho kardinál Mazarin pověří úkolem přivézt vězně z ostrova Svaté Markéty. Nikdo nesmí znát původ a tvář mladého muže, který je zřejmě nebezpečím číslo jedna pro celou Francii. Ale dArtagnan přijíždí pozdě, vězňovi se právě podařilo z ostrova uprchnout. Začíná příběh plný intrik, lásky a obnažených mečů, začíná odkrývání tajemství muže se železnou maskou, na kterém se podílejí věčně mladý Jean Marais, krásná Sylva Koscinaová a rozverný Jean Rochefort.
Invaze barbarů (The Barbarian Invasions) 2003
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, , nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film . V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie.