Měsíční archivy: Březen 2019

Never Grow Old (Never Grow Old) 2019

Captain Marvel (Captain Marvel) 2019

Snímek Captain Marvel se odehrává v devadesátých letech dvacátého století a je tak zcela novým dobrodružstvím z dosud neviděného období filmového světa Marvel. Film sleduje příběh Carol Danversové, ze které stala jedna z nejmocnějších superhrdinek světa. Když Zemi zasáhne mezihvězdná válka mezi dvěma mimozemskými rasami, Danversová se ocitá s malou skupinou spojenců přímo v srdci konfliktu.

Blood Bound (Blood Bound) 2019

Trojica lupičov sa zameria na pár, ktorý sa práve prisťahoval do malého mestečka a údajne má mať v dome kopu peňazí. To sa im ale stane osudným, keďže sem noví návštevníci prišli so zámerom nájsť osoby, ktoré môžu obetovať démonovi, ktorého uctievajú. Jednoduchá cesta za bohatstvom sa v okamihu mení na najdesivejší zážitok ich mladých životov.

Botched (Botched) 2007

Skupina zlodejov sa snaží ukradnúť veľké množstvo diamantov pre ruského zbohatlíka. Keď už akcia vyzerá vyhranná rada nešťastných okolností pripraví tím o korisť. Jediný kto prežije je Richie. Avšak to nemusí byť dlho pravda, pretože ruský sponzor nie je vôbec spokojný s výsledkom. A tak Richie dostáva poslednú možnosť odčiniť čo pokazil. Musí ísť do Moskvy ukradnúť posvätný kríž. Akcia sa nevyvía ako dúfal, jeho tým je složený z dvoch vypatlaných rusov. Jeden z nich hneď na začiatku zastrelí zbytočne nevinnú ženu. Potom utečú aj s rukojemníkmi na záhadné 13 poschodie. A tam sa začnú diať zvláštne veci.

Bludiště (Bhool Bhulaiya) 2007

Příběh této napínavé komedie přecházející až v horor se točí okolo starobylého vesnického paláce, obývaného duchem bengálské tanečnice. Jednou se potomek královské rodiny Siddharth se svou ženou Avni rozhodnou strávit měsíc v tomto paláci. Zvrat nastává v okamžiku, kdy Avni odemkne zakázanou komnatu a začnou se dít velmi zvláštní věci.

Beaufort (Beaufort) 2007

Netypický válečný snímek zachycuje atmosféru v izraelské vojenské pevnosti Beaufort na území Libanonu a odehrává se několik měsíců předtím, než byla po ukončení války mezi oběma zeměmi v roce 2000 evakuována. Film neobsahuje scény otevřených bitev a nepřátelská strana je zde přítomna pouze jako neviditelná síla, která shazuje na pevnost bomby. Snímek se soustředí na vykreslení vztahů mezi postavami a postihnutí klaustrofobní nálady v podzemních bunkrech vybudovaných pod pevností. Skrze naivní hrdiny demytizuje okupační válku a ideály, v jejichž jménu byla vedena. Tvůrci nemohli natáčet přímo v reálném Beaufortu nacházejícím se na cizím území, a lokace proto zrekonstruovali blízko jiné bývalé křižácké pevnosti na hranicích Izraele.[Febiofest 2008]

Tvář spravedlnosti (La face) 2016

Paul Berthier je uznávaným okresním prokurátorem, který se kvůli svým výkonům u soudu těší velké popularitě. Paul je vdovec, který přežil těžkou autonehodu, při níž zemřela jeho žena. Paul je aktuálně ve vztahu se svou zástupkyní Mélanií. Po úspěšném případu odjíždějí Paul a Mélanie společně k řece, kde mají v plánu odpočívat. Během odpoledne Mélanie usne a Paul najednou zahlédne místní mladou krásku Catoun Garrelovou, jak se zmrzačenou nohou skáče do řeky a pádem hlavou na kámen se zabije. Jelikož Paul má po zkušenosti z autonehody strach z krve, Mélanii o záležitosti nic neřekne a odjede s ní domů. Po Catoun se spustí pátrání a Paul je pověřený vést případ jako prokurátor. Po městě se začnou šířit domněnky, že Catoun byla zavražděna a že za její smrtí stojí Guillaume Vauban, syn místního mediálního magnáta, který se dlouho snažil Catoun sbalit. Guillaume se chová jako rozmazlený syn, a proto je mezi místními nepopulární. Policie po několika dnech najde Catounino mrtvé tělo. Vzhledem k tomu, že Guillaumův šátek byl potřísněný její krví, je Guillaume obviněn z její vraždy. Paul je zatím k veřejnému hodnocení situace zdrženlivý, protože ví, jak ve skutečnosti ke smrti Catoun došlo. Veřejnost netrpělivě očekává proces, u kterého si přeje Guillamovou vinu, zatímco Paula stále více sžírají výčitky svědomí. Významný tajemník z ministerstva spravedlnosti na popud Guillaumeova otce přesvědčuje Paula, aby byl při procesu mírnější. V den počátku procesu se Guillaume překvapivě přizná, že Catoun zabil…

Cidade dos Homens (City of Men) 2007

Tento brazilský snímek je sequelem ke stejnojmennému seriálu z let 2002-2005. Hlavní hrdinové Laranjinha (Darlan Cunha) a Acerola stále žijí ve favele Morro da Sinuca a s blížícími se osmnáctými narozeninami graduje i jejich touha dozvědět se pravdu o svých otcích. Mezitím ve favele zuří boj mezi Laranjinhovým bratrancem Madrugadãem a jedním z jeho bývalých stoupenců, kvůli čemuž jde ústředním postavám doslova o život. Situace se ještě více komplikuje, čím blíže se chlapci dostávají ke zjištění celého příběhu o svých rodinách, a jejich celoživotní přátelství prochází těžkou zkouškou…

5 centimetrů za sekundu (Bjósoku 5 centimeter) 2007

Tři volně propojené příběhy vyprávějí o vztahu chlapce Takakiho a dívky Akari. Na škole si byli blízcí, a i když se museli odstěhovat daleko jeden od druhého, i nadále udržovali vzájemný vztah, psali si dopisy a drželi se myšlenky, že se jednoho dne opět setkají. Tak nejdříve sledujeme Takakiho, cestujícího na schůzku s Akari, poté vidíme Takakiho očima zamilované spolužačky Kanae, nakonec se opět k vyprávění dostává Takaki, tentokrát už jako mladý muž. Celým filmem, který si kompletně naanimoval Makoto Shinkai sám na počítači, proplouvají pomalým tempem ozvěny lásky, které nebylo souzeno se naplnit.

Její hřích (Její hřích) 1939

Zita Kabátová v atraktivní novele o syfilis podle Otakara Hanuše V roce 1939, ve kterém Zita Kabátová natočila 11 filmů, se také stala hlavní hrdinkou posledního projektu Oldřicha Kmínka. Kabátová byla tváří trojice Kmínkových melodramat, která se všechna objevují v naší kolekci – Manželství na úvěr, Žena na rozcestí a Její hřích. Kmínek nalezl v Kabátové ideální představitelku titulních postav, které vždy obletují muži a východiskem z takové situace je jim morální síla hrdinčina. V Jejím hříchu se znovu po boku Kabátové objevil v kladné roli Zdeněk Štěpánek, zatímco role svůdce tentokráte připadla Ladislavu Boháčovi.