Onlinefilmykeshlednuti.live

Nejstarší polské DJce Virginii Szmyt, kterou návštěvníci a návštěvnice tanečních party znají pod jménem Vika, je osmdesát pět let. Dokáže roztančit davy a na veřejnosti aktivně vystupuje proti stereotypům spojeným se stářím. Za dveřmi svého bytu je to však osamělá vdova s tragickými vzpomínkami na druhou světovou válku a zpřetrhanými vazbami s rodinou. Mnohovrstevnatý emotivní portrét nezdolné životní síly s něžnou melancholií nahlíží na hledání způsobu, jakým se Vika snaží přes nánosy společenských norem žít naplno tady a teď. Prožitek přítomného okamžiku je o to silnější, oč členitější je mapa její osobní historie a intenzivnější vědomí vlastní konečnosti.

V rumunském dokumentu z produkce HBO sledujeme proměnu bezdomovce Iona B., který přežívá mezi odpadky na okraji Bukurešti, v umělce, jenž vystavuje po celém světě. Jeho koláže totiž nadchly majitele umělecké galerie a ten mu otevřel cestu ke slávě. Rumunský dokument z produkce HBO, který natočil Alexander Nanau, sleduje osud bezdomovce Iona B. Dvaašedesátiletý muž, který přebývá na dně šachty na odpadky na okraji Bukurešti, kdysi snil o tom, že se stane filmovým režisérem a v 70. letech začal vytvářet pozoruhodné koláže, jimž říkal moje filmy“. Znalo je však jen pár zasvěcených. Ion netoužil po penězích, ale po klidném místě, kde by mohl žít a pracovat. V prosinci 2007 o něm náhodou uslyšel mladý majitel umělecké galerie Dan Popescu, vyhledal ho a prohlédl si jeho díla. Byl z nich tak nadšen, že se rozhodl, že bezdomovce Iona a jeho koláže představí veřejnosti. Rok nato už Ion má vlastní domov a patří mezi nejváženější současné rumunské umělce. Vystavuje v Londýně, Paříži a dalších velkoměstech a umělecký svět zná celé jeho jméno Ion Barladeanu.

Proč se krásná planeta Venuše, po Měsíci nejjasnější objekt noční oblohy, stala děsivým vesmírným tělesem, s teplotou, při které se taví olovo, a s oblaky nasycenými vitriolem? … Naše nejbližší sousední planeta Venuše byla před mnoha miliardami let možná pokryta hlubokými jezery a oceány. Na jejím povrchu mohly existovat podobně vhodné podmínky k životu jako na Zemi. Ale dnes se Venuše pozpátku otáčí kolem své své vlastní osy, jako kdyby někdo přišel a převrátil celou planetu naruby. Kvůli sopečným erupcím je povrch Venuše spálený, nehostinný a zahalený toxickou atmosférou. Osudový příběh Venuše přesto zůstává klíčovou otázkou moderních vědeckých výzkumů. Druhá planeta obíhající Slunce hraje důležitou roli v pátrání po obyvatelných světech za hranicemi Sluneční soustavy. Už teď jsme objevili více než 4 000 potenciálně vhodných planet. Další tisíce čekají na potvrzení. To znamená, že planet stejně velkých jako je Venuše nebo Země můžou být po celé galaxii rozesety doslova miliardy. A proto vědci začali nahlížet na Venuši jako na jakousi cizí planetu ze sousedství”. Venuše se stává laboratoří, kde by bylo možné vyzkoušet v praxi teorie o evoluci planet. Nebo odhalit, jakým nepředstavitelným problémům musí planety během svého vývoje čelit. Plány na dosažení povrchu Venuše jsou ambiciózní. Z létajících základen, které se budou vznášet vysoko v atmosféře, se mají snést dolů sondy nové generace. Co tam budou hledat? Stopy z dávných dob, kdy byla planeta ještě naživu. Podaří se odhalit, jak došlo ke smrti Venuše a jak se z ní stalo skleníkové peklo? A jak to, že se její planetární sestře Zemi podařilo přežít?