Onlinefilmykeshlednuti.live

Když je ve stanu nalezena mrtvola vyhublého muže, šerif okresu Collier ví, že se nejedná o běžný případ.

Proč se krásná planeta Venuše, po Měsíci nejjasnější objekt noční oblohy, stala děsivým vesmírným tělesem, s teplotou, při které se taví olovo, a s oblaky nasycenými vitriolem? … Naše nejbližší sousední planeta Venuše byla před mnoha miliardami let možná pokryta hlubokými jezery a oceány. Na jejím povrchu mohly existovat podobně vhodné podmínky k životu jako na Zemi. Ale dnes se Venuše pozpátku otáčí kolem své své vlastní osy, jako kdyby někdo přišel a převrátil celou planetu naruby. Kvůli sopečným erupcím je povrch Venuše spálený, nehostinný a zahalený toxickou atmosférou. Osudový příběh Venuše přesto zůstává klíčovou otázkou moderních vědeckých výzkumů. Druhá planeta obíhající Slunce hraje důležitou roli v pátrání po obyvatelných světech za hranicemi Sluneční soustavy. Už teď jsme objevili více než 4 000 potenciálně vhodných planet. Další tisíce čekají na potvrzení. To znamená, že planet stejně velkých jako je Venuše nebo Země můžou být po celé galaxii rozesety doslova miliardy. A proto vědci začali nahlížet na Venuši jako na jakousi cizí planetu ze sousedství”. Venuše se stává laboratoří, kde by bylo možné vyzkoušet v praxi teorie o evoluci planet. Nebo odhalit, jakým nepředstavitelným problémům musí planety během svého vývoje čelit. Plány na dosažení povrchu Venuše jsou ambiciózní. Z létajících základen, které se budou vznášet vysoko v atmosféře, se mají snést dolů sondy nové generace. Co tam budou hledat? Stopy z dávných dob, kdy byla planeta ještě naživu. Podaří se odhalit, jak došlo ke smrti Venuše a jak se z ní stalo skleníkové peklo? A jak to, že se její planetární sestře Zemi podařilo přežít?

V rumunském dokumentu z produkce HBO sledujeme proměnu bezdomovce Iona B., který přežívá mezi odpadky na okraji Bukurešti, v umělce, jenž vystavuje po celém světě. Jeho koláže totiž nadchly majitele umělecké galerie a ten mu otevřel cestu ke slávě. Rumunský dokument z produkce HBO, který natočil Alexander Nanau, sleduje osud bezdomovce Iona B. Dvaašedesátiletý muž, který přebývá na dně šachty na odpadky na okraji Bukurešti, kdysi snil o tom, že se stane filmovým režisérem a v 70. letech začal vytvářet pozoruhodné koláže, jimž říkal moje filmy“. Znalo je však jen pár zasvěcených. Ion netoužil po penězích, ale po klidném místě, kde by mohl žít a pracovat. V prosinci 2007 o něm náhodou uslyšel mladý majitel umělecké galerie Dan Popescu, vyhledal ho a prohlédl si jeho díla. Byl z nich tak nadšen, že se rozhodl, že bezdomovce Iona a jeho koláže představí veřejnosti. Rok nato už Ion má vlastní domov a patří mezi nejváženější současné rumunské umělce. Vystavuje v Londýně, Paříži a dalších velkoměstech a umělecký svět zná celé jeho jméno Ion Barladeanu.

Nejstarší polské DJce Virginii Szmyt, kterou návštěvníci a návštěvnice tanečních party znají pod jménem Vika, je osmdesát pět let. Dokáže roztančit davy a na veřejnosti aktivně vystupuje proti stereotypům spojeným se stářím. Za dveřmi svého bytu je to však osamělá vdova s tragickými vzpomínkami na druhou světovou válku a zpřetrhanými vazbami s rodinou. Mnohovrstevnatý emotivní portrét nezdolné životní síly s něžnou melancholií nahlíží na hledání způsobu, jakým se Vika snaží přes nánosy společenských norem žít naplno tady a teď. Prožitek přítomného okamžiku je o to silnější, oč členitější je mapa její osobní historie a intenzivnější vědomí vlastní konečnosti.

Kdysi to bývalo normální po celých Spojených státech, dnes je však Los Angeles zdaleka největším a jedním z posledních amerických měst, které poskytuje zdarma a bezplatně opravené hudební nástroje svým žákům ve veřejných školách, a to nepřetržitě od roku 1959. Snímek Poslední opravna hudebních nástrojů od na Oscara® nominované režisérské dvojice a umožňuje nahlédnout do nenápadného skladu v centru města, kde ubývající hrstka obětavých řemeslníků udržuje v dobrém stavu více než 80 000 studentských nástrojů.

Dokument o stopě, kterou adaptabilní sportovci zanechali v extrémních sportech, na pozadí příběhů lyžaře na monoski Trevora Kennisona a alpinisty Barryho Corbeta.

Smrt mladého amerického misionáře Johna Chaua, který se na Severním Sentinelu pokoušel obrátit na víru jeden z posledních, civilizací prakticky nedotčených domorodých kmenů, vyvolala rozporuplné reakce. Exkluzivní rozhovory a podrobné deníky odhalují motivy Chauovy misijní činnosti a ukazují evangelickou komunitu, která ho přiměla k osudové výpravě.

Výprava vědců se vydává ve stopách Alfreda R. Wallace, který mezi indonéskými ostrovy objevil linii, rozdělující faunu na svět savců a plazů. Totéž by se mělo teoreticky odehrávat také pod vodou…

Sny o dobývání vesmíru se s rozvojem vědy a techniky stávají skutečností. Mezinárodní vesmírná stanice ISS je dosud největším uskutečněným technologickým projektem. Celkem zde žila a pracovala už více než stovka astronautů. Cesta ke splnění jejich snu však nebyla jednoduchá…Naše sny o dobývání vesmíru se s rozvojem vědy a techniky stávají skutečností. Mezinárodní vesmírná stanice ISS je dosud největším uskutečněným technologickým projektem. Lidé obývají vesmírnou stanici ISS už od roku 2000, žilo, pracovalo a bádalo na ní už více než 100 astronautů. Třetím Němcem v historii, který se právě vypravuje na mezinárodní vesmírnou stanici, je geofyzik Alexander Gerst. Alexander je moderní dobrodruh, kromě zájmu o vědu a techniku je jeho vášní šerm. Je zvyklý respektovat rychlost, disciplínu a přísná pravidla, což je vlastnost, která je pro astronauta nezbytná. Alexander musí před svou cestou do vesmíru absolvovat náročný výukový program, díky kterému se jeho sen roku 2014 stane skutečností. Ve virtuální laboratoři NASA projde Alexander základním kurzem přežití. Ve středisku NASA v Houstonu se před svým letem na Měsíc připravovali i Niel Armstrong a Edwin Aldrin. Dnes se zde nachází model ISS ve skutečné velikosti. Pro život na ISS je důležitý především kyslík a voda. Téměř všechen kyslík na palubě je recyklován, recyklováno je také 75 % vody s močí. Alexander se musí naučit ovládat všechny robotické přístroje, aby byl schopný zajistit připojení nákladních dopravních modulů a lodí Sojuz. Největší odpalovací rampa světa se nachází v Kazachstánu. Jedná se o legendární vesmírnou stanici Baikonur. Právě z tohoto kosmodromu se roku 1961 vydal do vesmíru první člověk, Jurij Gagarin. Dnes je na Baikonuru připravena na vesmírnou misi posádka v mezinárodním složení. Jedním z astronautů je i Holanďan André Kuipers. Během pouhých devíti minut je třesoucí se kolos na oběžné dráze. Cesta ke stanici ISS trvá dva dny. Po připojení k ISS se posádka Sojuzu pozdraví s velitelem, který je na palubě ISS už čtyři týdny. Z vyhlídkové věže, zkonstruované v Evropě, se naskýtá astronautům jedinečný pohled na modravou planetu Zemi. Pak nastává čas pustit se do práce. André Kuipers je povoláním lékař, na palubě však funguje jako mechanik, jako vědec, a dokonce i jako instalatér. Stav beztíže je pro tělo velmi namáhavý, astronauti proto musí věnovat 2–3 hodiny denně fyzickému tréninku, aby jim neatrofovaly svaly a kosti. K tomuto účelu museli technici sestavit důmyslné posilovací stroje, opatřené pružinami a vakuovou hydraulikou. André se během svého pobytu ve vesmíru věnuje výzkumu léčby osteoporózy. Pokud se chce astronaut umýt, použije vlhčené ubrousky, nebo si může na kůži opatrně rozprostřít dávku vody a pak důkladně setřít.V 50. a 60. letech se Sovětský svaz a USA pustily do vesmírného závodu, který neměl v dějinách lidstva obdoby. Obě velmoci považovaly tento závod za politickou a ideologickou záležitost. První vítězství si připsali Rusové. 12. dubna 1961 se Jurij Gagarin dostal na běžnou dráhu Země a stal se hrdinou. V lesích nedaleko Moskvy se nachází kdysi utajovaná vesmírná stanice, kterou nyní navštívil i Alexander Gerst. Řádné zaškolení v Moskvě je pro Alexandera velmi důležitou součástí příprav. Od chvíle, kdy Zemi roku 2011 opustil poslední americký raketoplán, jsou ruské vesmírné lodě Sojuz jediným prostředkem, jak dostat astronauty na ISS a zpět. Sojuz poprvé vystoupal na oběžnou dráhu roku 1967 a od té doby odstartoval více než 140x. Ruský školící program se striktně drží pravidel, oproti němu je americký program mnohem flexibilnější. Jeden okruh na oběžné dráze zabere pouhých 90 minut. Každý den, který astronauti stráví na palubě, mohou pozorovat 16 východů a západů Slunce. Evropští astronauti se školí ve vesmírném centru v Kolíně nad Rýnem. Alexander byl vybrán z téměř pěti tisíc kandidátů. Evropská vesmírná agentura hledá profesionály, kteří dokážou zachovat chladnou hlavu i ve velmi náročných situacích, a kteří se uplatní v několika vědeckých disciplínách. Zásoby jsou na ISS dopravovány pomocí dálkově ovládaných modulů, vyráběných v Evropě.