Filmy žánru: Dokumentární
Hostina kosatek (Norvège : Le festin des orques) 2020
Po velké délce norské části arktického prostředí zuří krvavá bitva mezi třemi různými živočišnými druhy: kosatkami, velrybami a lidmi. Důvodem nekonečných a nesmiřitelných střetů jsou početná hejna sleďů, kteří migrují na zamrzlý sever. Připojte se k jednomu z nejlepších mořských kameramanů a zažijte vzrušující, ale i nervy drásající dobrodružství. se vyzbrojil nejmodernější a vysoce kvalitní technikou a vyrazil po stopách obrů z hlubin oceánů. Neváhá ani vteřinu a neohroženě se noří přímo doprostřed divokého honu na život a na smrt. Kosatky, kterým se také říká velryby zabijáci, využívají pří lovu sleďů techniku tak zvaného kolotoče: obklopí kořist a donutí ji vyplavat na hladinu. Jenže časy se mění a ostatní velryby už neváhají přidat se a urvat kus kořisti pro sebe. A pak jsou tady ještě lidé a jejich obří sítě, kterým jde o to samé. Které z těchto stran se podaří zvítězit ve válce o sledě?
Sweet Bobby: Noční můra zvaná catfishing (Sweet Bobby: My Catfish Nightmare) 2024
Šokující dokument o moderátorce Kirat, která se zamiluje do kluka z internetu. Virtuální vztah jí ale na dlouhá léta obrátí život vzhůru nohama.
Poslední ženy moře (The Last of the Sea Women) 2024
Na březích ostrova Čedžu se odhodlané jihokorejské potápěčky potýkají s novými hrozbami, aby uchovaly svou mizející kulturu.
Bratři Menendézovi (The Menendez Brothers) 2024
Dokument o doživotně odsouzených bratrech Menendézových. Lyle a Erik v něm promluví o brutální vraždě svých rodičů i následném soudním procesu.
Ženy pod Hitlerovou vlajkou E2 (Des femmes au service du Reich E2) 2020
Německé ženy jsou spíše vnímány jako pasivní svědkyně hrůzných zločinů páchaných nacistickým režimem, ale mnohé z nich byly ve skutečnosti aktivními účastnicemi diktatury. A některé se ukázaly být stejně brutální a bezohledné jako jejich známější mužské protějšky. Proč poválečná justice před jejich zločiny zavírala oči? V posledních 15 letech se nová generace mezinárodních historiků dopátrala pravdy o tom, jak hluboce byly ženy Třetí říše do jejích zvěrstev zapojeny. Tento dokument odhaluje dosud neznámé příběhy žen, které odmítly žít ve stínu nacistických mužů.
Ženy pod Hitlerovou vlajkou E1 (Des femmes au service du Reich E1) 2020
Německé ženy jsou spíše vnímány jako pasivní svědkyně hrůzných zločinů páchaných nacistickým režimem, ale mnohé z nich byly ve skutečnosti aktivními účastnicemi diktatury. A některé se ukázaly být stejně brutální a bezohledné jako jejich známější mužské protějšky. Proč poválečná justice před jejich zločiny zavírala oči? V posledních 15 letech se nová generace mezinárodních historiků dopátrala pravdy o tom, jak hluboce byly ženy Třetí říše do jejích zvěrstev zapojeny. Tento dokument odhaluje dosud neznámé příběhy žen, které odmítly žít ve stínu nacistických mužů.
Emília (Emília) 2023
. Jej tvár poznáme z obálok novín, časopisov i filmových plagátov, a predsa o nej vieme tak málo. Viac ako šesťdesiat rokov spoluvytvára podobu moderného česko-slovenského divadla, filmu a televízie, ale zdroje jej tvorivého úsilia pozná len pár spolupracovníkov. Film Emília prevedie divákov zákrutami času, umožní im pochopiť súvislosti herečkinho života i umeleckého snaženia. Prostredníctvom výpovedí priateľov, kolegov, spolupracovníkov, filmových a divadelných kritikov, autori pred nami skladajú pestrú mozaiku názorov, ktorá postupne vytvára obraz výnimočnej osobnosti. V dokumente sa objavujú cenné archívne zábery zachytávajúce dejinné zlomy, sprítomňujúce hviezde momenty slovenského divadla a kinematografie, ale aj intímne momenty z herečkinho života. Emília Vášáryová nechala tvorcov nahliadnuť do súkromia, poodhalila pred nimi spôsob svojho premýšľania o hereckej práci, podelila sa o spomienky na blízkych ľudí, kolegov a priateľov. Vďaka jej otvorenosti sa dokument stáva správou o úsilí celej generácie slovenských umelcov, ktorá formovala naše vedomie na prelome tisícročí
Hranice Evropy (Hranice Európy) 2024
Úspěšná novinářka Saša opouští svou rodinu a společně s miliony dalších východoevropských pracovníků se stává levnou pracovní silou v Západní Evropě. V Německu na farmě, v irském hotelu nebo jako pečovatelka ve Francii. Všude tam zakouší na vlastní kůži osudy těch, jejichž práci na každodenní bázi potřebujeme a vytěžujeme. Jaká je však reálná cena, kterou Evropa platí za špatně nastavenou pracovní migraci? Jaké jsou osudy a motivace těch, kteří ji vykonávají? A proč od jejich mizerných pracovních i mzdových podmínek většinou jen odvracíme zrak?