Filmy žánru: Historický

Královský gambit (Královský gambit) 1974

Václav II. se odmítá oženit s mladičkou Alžbětou Rejčkou . Nakonec podléhá naléhání opata Konráda . Královna mu přináší věnem Polsko, a Václav II. tak rozšíří svou říši. Žije však stále ve stínu velkého otce, Přemysla Otakara II., pánové mu vyčítají slabost a neschopnost boje. Václav se skutečně bojí okamžiku, kdy bude muset vést vojsko do pole, a raději spory urovnává diplomatickou cestou. O slabosti krále ví jeho učitel šermu Hynek z Dubé a milenka Anežka , jejichž společnost Václav vyhledává raději, než svoji mladou ženu. Rejčka však krále obdivuje a věří mu. Do země vtrhne nepřítel a rychle postupuje. Je třeba postavit se mu v poli, král však váhá a odkládá rozhodnutí…

Plán A (Plan A – Was würdest du tun?) 2021

Max je Žid, který přežil holocaust v Německu v roce 1945. Setkává se s radikální židovskou odbojovou skupinou, která stejně jako on ztratila veškerou naději na budoucnost poté, co je nacisté připravili o existenci a vyvraždili celé jejich rodiny. Sní o velkolepé odplatě za příkoří spáchané na židovském národě, oko za oko, zub za zub. Max se začíná s hrůznými záměry skupiny ztotožňovat… Film natočený podle skutečných událostí vypráví o nebezpečné a odvážné tajné operaci nazvané Plán A, v rámci níž skupina Židů, kteří přežili holocaust, plánovala otrávit německý vodovodní systém a zabít šest milionů Němců.

Zikmund řečený Šelma ryšavá (Zikmund řečený Šelma ryšavá) 1986

V prosinci r. 1437 se císař Zikmund, český a uherský král, vrací z Prahy do Uher. Pro vleklé onemocnění se zastavuje i s doprovodem na Znojemském hradě. Císařova choť Barbora, dcera Alžběta s manželem, vévodou Albrechtem Habsburským, nejvyšší kancléř Kašpar Šlik, biskup, lékaři, ale také někdejší stoupenec husitského hnutí mistr Křišťan z Prachatic, ti všichni očekávají smrt císaře. Členové rodiny a dokonce i nejvyšší kancléř uvažují o tom, jak pro sebe získat českou korunu. Císař již diktuje testament, avšak zatím ho nestvrdí pečetí. Čeká a bilancuje svou vládu. Ač se brání, neustále ho pronásledují vzpomínky na husitské hnutí, jež tak krutě potlačil, a na Husa, za jehož smrt nesl zodpovědnost. Drama posledních dnů mocného jedince, který sčítá svá vítězství a své prohry, poskytlo v titulní roli příležitost uplatnit své výsostné herecké umění.

Vosto5: Pérák (Vosto5: Pérák – Na jméně nezáleží. Rozhodují činy!) 2020

Projekt Film Naživo během letošního léta přináší do kin sérii jedinečných divadelních představení zasazených do unikátních prostředí mimo tradiční jeviště. Patří mezi ně také inscenace Pérák – Na jméně nezáleží. Rozhodují činy! souboru Divadla Vosto5, která přináší překvapivý alternativní výklad našich dějin. A proto se tvůrci rozhodli ji přenést na místo, které je nasáklé dějinami – skutečnými i těmi, které se vlastně nikdy nestaly.Pérák je akční historickou fikcí, která kombinuje prvky bojových umění a kaskadérských výstupů s typickým slovním humorem. Ale je to také hravá interpretace dramatických událostí z období Protektorátu: horečnou činnost fiktivní odbojové skupiny – československé ligy výjimečných – téměř smete nečekaný úder nastupujícího říšského protektora Heydricha, který přijíždí do Prahy nastolit pořádek. Zachrání situaci mytický český superhrdina Pérák, který díky pérům na nohou přeskakuje pražské ohrady, tramvaje a domy a škodí fašistickým okupantům? A existuje vůbec? V Pérákovi se představují skutečné osobnosti naší historie v neuvěřitelných souvislostech. Podaří se Václavu Morávkovi, Adině Mandlové, Juliu Fučíkovi, Jaroslavu Foglarovi a dalším uskutečnit převratný plán? Čas se krátí a situaci komplikují parašutisté z Anglie. Vše neodvratně směřuje k atentátu!

Necista krv-greh predaka (Impure Blood – Sin of Ancestors) 2021

V tureckém pohraničním městě se místní obchodník snaží udržet mír i svůj význam a zároveň připravit syny na to, že se jednou sami postaví do čela svého lidu.

Ve jménu IRA (Jménem IRA) 1996

Kdyby Váš syn chtěl bojovat za svou víru, určitě byste ho podpořili. Ale co kdyby tím bojem byla hladovka? Stáli byste stále na jeho straně a dívali se, jak pomalu ale jistě umírá? Nebo byste bojovali za jeho život a tím pádem zmařili jeho ideály, pro které je ochoten zemřít? Dvě irské ženy musejí v tomto snímku vyřešit nejtěžší dilema svého života. Tématem snímku jsou skutečné události, dotýkající se novodobých dějin Severního Irska. Děj se odehrává v letech 1979 až 1981. Kromě osudu matek zachycuje i život vězňů v průběhu tzv. špinavé stávky a následné hladovky, při níž zemřelo deset mužů. Zaznamenává také postup britských úředníků vůči vzbouřencům i atmosféru v přímořském severoirském městečku. Jednou z hrdinek příběhu je ovdovělá matka tří děti, učitelka Kathleen Quigleyová, jejíž syn Gerard je zatčen a odsouzen jako příslušník Irské republikánské armády za vraždu britského vojáka. Kathleen je přesvědčená pacifistka a nesouhlasí se synem ani s matkou Georgeova spolupachatele Franka Higginse. Farmářka Annie Higginsová je přesvědčenou nacionalistkou a vášnivě nenávidi Brity, kteří jí už zabili jednoho syna. Navzdory odlišným názorům se kvůli shodnému údělu obě ženy sblíží a posléze společně bojují o životy svých synů. Odsouzení totiž trvají na tom, že jsou váleční zajatci, a ve věznici se připojí ke stávce svých druhů a posléze i k hladovce. Zatímco Frank zemře vyčerpáním, Kathleen požádá pro svého umírajícího syna o umělou výživu a tím ho zachrání.

Julián odpadlík (Julián odpadlík) 1970

Rudolf Hrušínský v roli císaře-filozofa uprostřed mocenských střetů římského impéria.Roku 363 někde v Mezopotámii, na tažení proti Peršanům, prochází císař Julián, který se po vítězství nad Gally stal Konstantinovým nástupcem, osobní krizí. Vidí, že nový filozofický směr, křesťanství, je stejně krutý a nesmiřitelný, jako staré pohanství, a tak se vrací k antickým filosofům. Ví, že jako mocnář je obklopen smečkou kariéristů, jimž jde jen o kořistnické cíle, navíc tváří v tvář zákeřnému vnějšímu nepříteli. Jeho další osud je ale v jejich rukou… Postava a činy římského císaře Juliána se staly historickým příkladem marné snahy jedince zastavit a zvrátit dějinný pohyb společnosti. Tragika této postavy inspirovala řadu autorů a také dramatika . Titulní roli rozporuplného vojevůdce ztvárnil .

Norimberský proces (Judgment at Nuremberg) 1961

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří jen sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce… Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví obyčejní lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován.

V hlavní roli Pancho Villa osobně (And Starring Pancho Villa as Himself) 2003

Antonio Banderas v titulní úloze revolucionáře, jehož příběh chce natočit Hollywood. Radikální mexický revolucionář Pancho Villa (1878-1923) je jednou z nejznámějších historických postav počátku 20. století. Mnohými byl považován za mexického národního hrdinu, jinými za obyčejného banditu a jeho život se stal legendou i díky několika filmovým zpracováním, mj. Viva Villa! (1934 r. Jack Conway) s Wallacem Beerym, Pancho Villova jízda (1968 r. Buzz Kulik) s Yulem Brynnerem nebo Pancho Villa (1972 r. Eugenio Martín) s Tellym Savalasem, k nimž možná přibude plánovaný snímek režiséra Tonyho Scotta, jenž hodlá do hlavní úlohy obsadit Javiera Bardema. Přes existenci mnoha biografických materiálů jen málo lidí ví o Villově epizodě s rodícím se filmovým průmyslem, kterou popisuje film z produkce HBO, nazvaný V hlavní roli Pancho Villa (2003 r. Bruce Beresford). Film začíná v roce 1914, kdy Villa nabídne za příslušnou úplatu (aby měl na žold svých bojovníků) práva ke svému životnímu příběhu Harrymu Aitkenovi, majiteli společnosti Mutual Films (pro niž mj. pracuje i D.W. Griffith). Nabídka je po kratším váhání přijata s tím, že vznikne sedmidílný výpravný snímek (tedy o sedmi desetiminutových cívkách, což byla víc než dvojnásobná metráž tehdy běžných filmů) s dokumentárními záběry skutečných bojů. Aitkenův synovec Frank Thayer je jmenován producentem a vyslán do Texasu, aby získal Villovu důvěru. Příběh zvláštního přátelství obou rozdílných mužů také tvoří páteř neobvyklého snímku, který nabízí neotřelý pohled nejen na mexickou revoluci a její protagonisty, ale také na počátky filmového průmyslu v dobách, než se z New Jersey přestěhoval do Hollywoodu. Nesmírně přesvědčivě si v titulní úloze vede proslulý španělský herec Antonio Banderas, který byl za svůj výkon nominován na Zlatý glóbus i na Cenu Emmy. Režisérem byl známý australský tvůrce Bruce Beresford (Řidič slečny Daisy). Antonio Banderas ve výjimečném projektu HBO jako mexický národní hrdina Pancho Villa, který se domluvil s hollywoodskými filmaři, že jim umožní natočit boj jeho revoluční armády s nacionalistickými vojenskými oddíly.

Harriet (Harriet) 2019

Do rasově rozdělené Ameriky 19. století se vrací životopisné drama, které vypráví příběh Harriet Tubman , ženy, která utekla z otroctví a stala se jednou z největších amerických hrdinek. Její odvaha, vynalézavost a houževnatost osvobodila stovky otroků a odvedla je z rasistického Jihu do severních států USA. Během občanské války pracovala pro Unii jako špionka. Byla i první ženou, která zorganizovala na americkém území velkou vojenskou akci.