Filmy žánru: Historický
Spencer (Spencer) 2021
Manželství princezny Diany a prince Charlese už dávno vychladlo. Ačkoli se množí zvěsti o záletech a rozvodu, na vánoční oslavy na královnině panství Sandringham je nařízen klid. Jí se a popíjí, střílí se a loví. Diana se ve světě high society vyzná. Ale tentokrát bude všechno úplně jinak… Film Spencer je imaginací toho, co se mohlo během těch několika osudových dnů stát.
Posledná bosorka (The Last Witch) 1957
Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér . Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech.
Jan Roháč z Dubé (Warriors of Faith) 1947
Po bitvě u Lipan se zbytky husitských vojsk soustředily pod vedením Jana Roháče z Dubé na hradě Sion. Tato adaptace Jiráskovy dramatické předlohy byla prvním českým celovečerním hraným barevným filmem. Pro novou distribuci v 60. letech byl film viditelně a nešetrně zkrácen (díky tomu je film značně nepřehledný a zmatený).
Benedetta (Benedetta) 2021
Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního , natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků.
Haškovy povídky ze starého mocnářství (Haškovy povídky ze starého mocnářství) 1952
Čtyři zfilmované povídky největšího českého satirika Jaroslava Haška. Polévka pro chudé děti vypráví o tom, jak kníže Robert sám uvařil polévku pro chudé děti, Schůze obecního zastupitelstva v Mejdlovarech je historií obsazení místa obecního policajta, Trampoty pana Tenkráta ukazuji, jak podivné události vedou k sňatku a povýšení, Vzpoura trestance Šejby líčí vítězný boj trestance Šejby o knedlík za ministrováni při mši.
Spolknout (Swallow) 2021
Tolani řeší strasti života v nigerijském Lagosu 80. let a se svojí mazanou kamarádkou se přitom zaplete do pašování drog. Tahle akce pro ni ale bude mít vážné důsledky.
Václav II. – cesta ze stínu (Václav II. – cesta ze stínu) 2021
Byl prý bázlivý a nerytířský, ale přesto dokázal z rozvrácené země vytvořit ambiciózní a respektovanou středoevropskou velmoc… Dne 27. září 2021 uplyne přesně 750 let od narození Václava II., předposledního českého krále z rodu Přemyslovců. Skutečný obraz tohoto panovníka zůstává dodnes značně zkreslený a zjednodušený. Václav je ke své újmě stavěn do kontrastu se svým slavným otcem Přemyslem Otakarem II. i se svým vnukem, velkým státníkem císařem Karlem IV. Tradice říká, že Václav byl spíše slabý vládce sužovaný nemocemi, jimž na sklonku svého života podlehl. Byl psychicky labilní, prchlivý, svárlivý, přehnaně zbožný a neoplýval rytířskými ctnostmi, jak doba žádala. Ale je možné, že by tak nevýrazný panovník vytvořil z českého státu mocnou středoevropskou říši, získal pod kontrolu polskou i uherskou korunu a promyšlenou hospodářskou politikou nastolil výrazný ekonomický růst? Ve spolupráci s předními odborníky se pokusíme postavu tohoto výjimečného přemyslovského vladaře rehabilitovat a vyvézt jej z nezaslouženého stínu. Zjistíme, že i přesto, že bývá Václav II. dodnes terčem posměšků, patří bezesporu k největším osobnostem našeho středověku.
Zvoník u Matky Boží (The Hunchback of Notre Dame) 1956
Krásná cikánka a nešťastný Quasimodo – nesmrtelný příběh … Středověká Paříž. Krásná cikánka Esmeralda, svobodná, volnomyšlenkářská dívka, je jako čarodějnice pronásledována rozvášněným davem. Útočiště nalezne v pevných zdech chrámu Notre-Dame. V temných chodbách a zákoutích žije alchymista Frollo, který k sobě připoutal znetvořeného zvoníka Quasimoda. Frollo potlačuje svou vášeň k Esmeraldě, Quasimodo se k ní bojí pro svou ošklivost přiblížit. Esmeralda má však oči jen pro krásného Phoeba, avšak velká láska končí tragédií. Stejnojmenné drama Victora Huga odehrávající se v době vlády Ludvíka XI. v roce 1482 bylo několikrát zfilmováno. Francouzský režisér si pozval ke spolupráci známého spisovatele a scenáristu a básníka .
Zpráva (Správa) 2020
Druhá světová válka, 7. duben 1944. Pro tisíce vězňů z celé Evropy ve špinavých barácích a s jídlem na příděl den jako kterýkoliv jiný. Zatímco ostatní chtějí jen přežít, skupinka vězňů připravuje útěk. Když se spoluvězni shromažďují na večerní přepočítávaní, jsou už šestadvacetiletý Fredy a o šest let mladší Valér ukryti v jámě pod hromadou trámů. Nevyzrazení potřebují vydržet tři dny. Tak dlouho Němci hledají ty, kteří se pokusí o útěk z koncentračního tábora v Osvětimi. Když zvuk sirén ohlásí konec hledání, dva vyhladovělé a zmrzlé mladíky čeká sto kilometrů přes hory a nepřátelské hlídky na cestě do rodné země, na území Československa. Pokud to zvládnou, sepíšou zprávu o osvětimském pekle. Ten nejtěžší okamžik je však teprve čeká – přesvědčit svět, aby uvěřil. Film zachycuje skutečný hrdinský čin a jeden z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie vedoucí k záchraně desetitisíců lidských životů.
Boj o Moskvu (Bitva za Moskvu) 1985
Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na tajné frontě – případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války – porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.