Onlinefilmykeshlednuti.live

Láska mezi mlýnskými kameny krutých dějin. Polská freska zachycující historii Kašubu od počátku 19. století až po druhou světovou válku… Mateusz Krol je kašubský chlapec, kterého se po smrti matky ujme pruská aristokratka Gerda von Krauss. Mateusz vyrůstá v paláci spolu s dětmi von Kraussovými Maritou a Frederickem. Osudové lásce Mateusze a Marity nepřeje jak rozdílný původ a dějinné události, tak Frederick. Zatímco kmotr sirotka Mateusze, kašubský vlastenec Bazyli Miotke bojuje za práva a sebeurčení Kašubie na mapě Polska, Versailleská smlouva dává Polsku nezávislost a svět von Kraussových je odsouzený k zániku. Jejich sláva a moc mizí v historických událostech první poloviny 20. století. Mizí také svět, kde spolu žili Poláci, Kašubové a Prusové, a kde nyní vzklíčilo zrno nenávisti. I když toto etnikum a zemi – oblast, jejímž centrem je město Gdaňsk, decimovala německá i sovětská armáda, zachovali si Kašubové svou kulturu a identitu.

Ludovít Štúr patřil k předním slovenským buditelům, zabýval se zejména spisovným jazykem. Snímek Jozefa Zachara, který o něm pojednává, sice vznikl v roce 1968, avšak ani v nejmenším neodráží jeho kvas. Vznikl uctivý životopis klasického střihu, hlavního hrdinu zachycuje v revolučním roce 1848, kdy Štúr vstoupil jako poslanec do Uherského sněmu. Téměř učebnicově prožívá nejen složitá dilemata v politice, ale také složité zákruty v milostných citech.

Paříž 1817, Královská lékařská akademie. Nikdy jsem neviděl lidskou hlavu, která by se tak moc podobala opičí. Verdikt anatoma Georgese Cuviera, který právě ukazuje vymodelované tělo africké ženy Saartjie Baartmanové, je kategorický. Skupina jeho významných kolegů propuká v jásot. O sedm let dříve opustila mladá služka Saartjie rodnou Jižní Afriku a pod příslibem bohatství se vydala společně se svým pánem Caezarem do Evropy. Nejdříve je vystavena v dřevěné kleci coby skutečná hotentótská Venuše“ lačným divákům londýnského panoptika, kteří se přišli podívat na abnormálně vyvinuté proporce jejího těla, poté se vydává do Paříže, kde baví chlípnou společnost a stává se předmětem vědeckého bádání.

Dobrodružný film z čias kolonizácie Ameriky opisuje osudy, radosti i trápenia 101 mužov, žien a detí, ktorí nastúpili na loď Mayflower na jednosmernú cestu do Nového sveta. Polovica z týchto pútnikov“ boli náboženskí separatisti a druhá polovica dobrodruhovia, ktorí hľadali finančné príležitosti v novej krajine alebo sa pokúšali uniknúť pred svojou starou identitou či kriminálnou minulosťou.

Dobrodružný film z čias kolonizácie Ameriky opisuje osudy, radosti i trápenia 101 mužov, žien a detí, ktorí nastúpili na loď Mayflower na jednosmernú cestu do Nového sveta. Polovica z týchto pútnikov“ boli náboženskí separatisti a druhá polovica dobrodruhovia, ktorí hľadali finančné príležitosti v novej krajine alebo sa pokúšali uniknúť pred svojou starou identitou či kriminálnou minulosťou.