Filmy žánru: Historický
Dvojí život jedné strany E2 (Dvojí život jedné strany E2) 2021
V květnu 2021 uplyne sto let od okamžiku, kdy se od Československé sociálně demokratické strany dělnické odtrhlo radikální levé křídlo a jeho představitelé založili Komunistickou stranu Československa. Od začátku se zapojila do Kominterny, mezinárodní komunistické organizace řízené z Moskvy a usilující o celosvětovou revoluci. Komunisté se od počátku stali militantní a nekompromisní opozicí, která nepokrytě usilovala o zničení demokracie. Jak se z původně okrajové extrémní skupiny stala strana, která později převzala veškerou moc ve státě a nastolila diktaturu? Nakolik jí v tom pomohl Sovětský svaz? Komunismus je novým náboženstvím chudých,“ prohlásil na zakládající schůzi první předseda KSČ Bohumír Šmeral. V co věřili mladí marxisté ze sociální demokracie, kteří stranu založili, a jak se jejich náboženství proměňovalo na cestě k moci? Jak se straně podařilo během necelých tří dekád získat absolutní moc ve státě a nastolit diktaturu? A jak se stalo, že po 40 letech moc ztratila? Proč vlastně nenastal plánovaný ráj na zemi? Kdo byl skutečným nepřítelem strany a kdo ji doopravdy řídil? Touha po sociální spravedlnosti, rovnosti a bratrství je stará jako lidstvo samo. V čem se tedy stala chyba? Dvoudílný dokumentární film Dvojí život jedné strany v prvním díle mapuje historické, společenské i ekonomické okolnosti, které umožnily, aby KSČ v únoru 1948 převzala veškerou moc ve státě, ve druhém díle pak mapuje historické, společenské i ekonomické okolnosti, které postupně vedly až ke ztrátě absolutní moci.
Komediant (Komediant) 1984
Saskem zničeným třicetiletou válkou táhne komediantská družina principála Fortunata. Student Vavřinec uprchl z Čech a velmi si cení textu Shakespearovy tragédie Romeo a Julie, který získal na svých toulkách světem. Při jednom z improvizovaných představení ve vesnické stodole Vavřinec tragicky zahyne. Titul měl vykompenzovat vysoké náklady na výpravu filmu ze stejného historického období. Viz Putování Jana Amose. Účetně to asi sedlo, ale jinak se film značně nepovedl a diváky výrazněji nezaujal.
Sokolovo (Sokolovo) 1974
Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 – 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě. Titul byl koncipován jako součást historické trilogie, jejíž další části tvořily Dny zrady a Osvobození Prahy. Nákladný film byl natáčen na autentických místech Ukrajiny a přechodný nedostatek sněhu byl nahrazován umělými prostředky. V květnu 1975 se konaly četné slavnostní premiéry. Po odchodu Martina Štěpánka do zahraničí se už Sokolovo neuvádělo. Nezdálo se vhodné, aby národního hrdinu hrál emigrant. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku.
Párty pro 41 (El baile de los 41) 2020
Homosexuální kongresman si vezme dceru mexického prezidenta. Pak se ale v tajném klubu zaplete s jedním mladíkem a skandál je na světě.
1982 (1982) 2019
V červnu 1982 napadne Izrael sousední Libanon, který se zotavuje z vleklé občanské války. Zatímco se geopolitický konflikt stále přibližuje, v soukromé škole na okraji Bejrútu se jedenáctiletý Wissam snaží sebrat odvahu a říci spolužačce, že je do ní zamilovaný. Pro snílka jako je Wissam, který raději kreslí než hraje fotbal, je těžké pochopit hrozící nebezpečí válečného násilí. Ale pro jeho učitele, Yesmine a Josepha jsou trysková letadla na obloze předzvěstí něčeho mnohem většího. Zatímco se snaží před svými studenty skrýt strach, zakrývají také trhlinu v jejich vztahu, protože stojí na opačných stranách tohoto politického rozkolu.
Bídníci (Les Miserables) 1978
Televizní zpracování slavného románu Victora Huga. Notoricky známý příběh trestance Jeana Valjeana (Richard Jordan), který se za pomoci biskupa Myriela (Claude Dauphin) stává dobrým člověkem a poté i starostou malého přímořského městečka – přesto však musí stále unikat před nekompromisním policistou Javertem (Anthony Perkins), který si opětné uvěznění Valjeana dal jako celoživotní úkol.
Nikita Chruščov: Rudý car (Nikita Chruschtschow – der Rote Zar) 2017
Přestože byl mnoho let zapáleným stalinistou, stal se člověkem, který ukončil hrůzovládu svého předchůdce. Toužil po mírumilovném posílení stávajících politických systémů světového řádu, ale během kubánské raketové krize přivedl svět na pokraj nukleární války. Nechal postavit Berlínskou zeď. Byl reformátorem, který se nechal porazit nejen vlastním politickým systémem, ale i sebou samotným. Co zbylo po botě, kterou tloukl na stůl během generálního shromáždění Společenství národů? teror, druhá světová válka, destalinizace i nejvážnější krize studené války jsou úzce spojené s osobností Nikity Chruščova. Tento historický film zachycuje výpovědi členů Chruščovovy nejužší rodiny i renomovaných historiků a přináší příběhy z nejvyšších kruhů moci. Nenechte si ujít jedinečný biografický portrét jedné z nejvýznamnějších osobností 20. století, jež ožívá ve stínech událostí, ve kterých sehrála hlavní roli.
Giordano Bruno (Giordano Bruno) 1973
Na sklonku 16. století se po letech ve vyhnanství vrací Giordano Bruno zpět do vlasti, a to na přímé pozvání jednoho benátského šlechtice. Věhlasný italský učenec, který byl rádcem mnoha evropských panovníků, tak předpokládá, že po něm bude jeho nový patron vyžadovat obvyklé služby: aby ho naučil základům dokonalé paměti, podělil se o vědecké poznatky či další novinky ze světa a nechal se předvádět na večírcích jako prestižní trofej. Avšak Giordanova bonvivánská nátura, nelibost k autoritám a otevřené hlásání skandálních teorií odporujících Písmu jeho hostitele natolik znepokojuje, že ho raději udá úřadům. Někdejší dominikánský mnich nečelí obvinění z hereze poprvé, ale spoléhá na shovívavost benátských dóžat, kteří se římské inkvizici nezodpovídat nemusí. V nejistých časech je však potřeba určitých ústupků, což platí pro dóžata a dokonce i pro nově zvoleného papeže. Jediný, kdo ze svých pozic neustupuje, je osamocený myslitel, jenž předběhl svou dobu o celé dekády, ne-li století… Italsko-francouzský životopisný film vypráví o posledních letech života Giordana Bruna (1548–1600), neapolského filozofa, spisovatele, básníka a kosmologa, který proslul zejména svými teoriemi o nekonečném vesmíru, v jehož středu nestojí Země ani Slunce. V roce 1600 byl za své názory odsouzen římskou inkvizicí a upálen na hranici. Dodnes se vedou spory, zda k tvrdému rozsudku nevedl spíše jeho panteismus než kosmologické teze. Během procesu mu inkvizice nicméně předložila stejné úryvky z Bible jako později Galileovi (1564–1642): terra in aeternum stat oritur sol et occidit (tedy země stále trvá slunce vychází, slunce zapadá“). Giordanova mučednická smrt ve své době sloužila jako odstrašující příklad, později se z ní ovšem stal symbol útlaku svobodného bádání od katolické církve.