Onlinefilmykeshlednuti.live

Žádný z pokusů zabít nacistického diktátora nebyl úspěšný. Jeden z plánovaných, ale neuskutečněných atentátů zůstal utajen až do konce devadesátých let 20. století. Šlo o operaci, kterou připravovala britská tajná služba SOE… Cílem operace Foxley bylo zabít při obvyklé ranní procházce poblíž Berghofu, jeho sídla v bavorských Alpách. Francouzští dokumentaristé se ve svém filmu pokusili přípravu této supertajné operace rekonstruovat na základě odtajněných archivních materiálů a názorů předních britských vojenských historiků.

Spojenectví a  bylo politickou senzací a jeho důsledky přispěly k vypuknutí druhé světové války a negativně ovlivnily životní osudy milionů Evropanů… 23. srpna 1939 se sešli představitelé nacistického Německa a Sovětského svazu, aby podepsali smlouvu o neútočení. Podle jejích signatářů se jí také říká Pakt Ribbentrop–Molotov. Bylo to zcela nečekané sblížení dvou nepřátel na život a na smrt, Hitlera a Stalina. Tato takřka neuvěřitelná aliance byla vyvrcholením událostí, které začaly nástupem nacistů k moci. Adolf Hitler byl přesvědčen, že jedná na základě jakéhosi vyššího vnuknutí, které ho činí neomylným a povolaným k vybudování nové Německé říše. Svým spoluobčanům sliboval, že obnoví bývalou slávu a moc Německa, o které přišlo kvůli porážce v první světové válce. Pro své soukmenovce žádal Hitler více životního prostoru, ten se podle něj nalézal na východě Evropy. Slované se měli stát otroky Germánů. A komunistický režim Sovětského svazu chtěl Vůdce smést s povrchu zemského i s jeho Vožděm – Josifem Vissarionovičem Stalinem. V bolševickém státě si bezohledný Stalin vypracoval pozici zbožňovaného hegemona, ale cizina se k největšímu státu světa chovala stále nedůvěřivě. Obávala se komunistické nákazy zosobněné Komunistickou internacionálou.

Nejvyšší velitel německé armády nebyl dobrým vojevůdcem a už vůbec se mu nedařilo improvizovat. Porážky sváděl na své generály, kterým dával špatné příkazy.V průběhu druhé světové války se dopustil mnoha chyb a proto prohrál mnoho bitev. V roce 1940 měl Anglii na dosah, ale umožnil britské armádě, aby se znovu postavila na nohy. Rozhodnutí bombardovat civilisty místo stanovení strategických vojenských a průmyslových cílů byla obrovská chyba. I v dalších letech dělal Hitler jedno špatné rozhodnutí za druhým. Svoje divize hnal do pekla ruské zimy, pohořel u Stalingradu a Kursku, přežil dokonce atentát a koncem roku 1944 se rozhodl zahájit zbytečnou ofenzívu v Ardenách.V roce 1942 dělal Hitler jedno špatné rozhodnutí za druhým a hnal své armády do smrtící ruské zimy. Ztratil téměř milion vojáků, poté prohrál u Stalingradu a Kursku, nepodařilo se mu zvítězit ani v Africe. Vylodění Spojenců v Normandii zpočátku prospal, generálové se ho báli vzbudit. I dále kupil chybu za chybou, jeho poslední velká ofenzíva v Ardenách skončila fiaskem. Vyčerpal poslední síly a otevřel tak brány Německa spojeneckým armádám. Ke konci války byl zlomeným starcem závislým na drogách a po mapě posunujícím neexistující divize. Jeho generálové se mu do poslední chvíle báli oponovat a nezabránili tak těžké porážce nacistického Německa.

Nejvyšší velitel německé armády nebyl dobrým vojevůdcem a už vůbec se mu nedařilo improvizovat. Porážky sváděl na své generály, kterým dával špatné příkazy.V průběhu druhé světové války se dopustil mnoha chyb a proto prohrál mnoho bitev. V roce 1940 měl Anglii na dosah, ale umožnil britské armádě, aby se znovu postavila na nohy. Rozhodnutí bombardovat civilisty místo stanovení strategických vojenských a průmyslových cílů byla obrovská chyba. I v dalších letech dělal Hitler jedno špatné rozhodnutí za druhým. Svoje divize hnal do pekla ruské zimy, pohořel u Stalingradu a Kursku, přežil dokonce atentát a koncem roku 1944 se rozhodl zahájit zbytečnou ofenzívu v Ardenách.V roce 1942 dělal Hitler jedno špatné rozhodnutí za druhým a hnal své armády do smrtící ruské zimy. Ztratil téměř milion vojáků, poté prohrál u Stalingradu a Kursku, nepodařilo se mu zvítězit ani v Africe. Vylodění Spojenců v Normandii zpočátku prospal, generálové se ho báli vzbudit. I dále kupil chybu za chybou, jeho poslední velká ofenzíva v Ardenách skončila fiaskem. Vyčerpal poslední síly a otevřel tak brány Německa spojeneckým armádám. Ke konci války byl zlomeným starcem závislým na drogách a po mapě posunujícím neexistující divize. Jeho generálové se mu do poslední chvíle báli oponovat a nezabránili tak těžké porážce nacistického Německa.

V červenci 1969 přistál na Měsíci . Jeho velký skok pro lidstvo sledovalo 600 miliónů lidí. Ale za těmito ikonickými záběry se skrývá neznámý příběh, s nímž diváky seznámí poutavá svědectví z první ruky od osmi přeživších astronautů kosmické lodi Apollo, včetně pilota velitelského modulu Apolla 11, Mika Collinse, a zaměstnanců Střediska řízení vesmírných letů a Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Tento dokumentární film jedinečným způsobem kombinuje pozoruhodné archivní záběry z tisíců kotoučů zapomenutého filmu, z nichž mnohé byly remasterovány. Nabídne divákům nový pohled na historické poslání letu Apollo 11.