Onlinefilmykeshlednuti.live

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Původní Erbenův text, který svým rozsahem nepřesáhl půl stránky, posloužil Zelenkovi pouze jako inspirační zdroj k napsání dějově bohatého příběhu o dvou bratrech, z nichž jeden žije v přepychu, neboť mu k bohatství dopomohlo Štěstí, a druhý živoří v naprosté chudobě, protože ho miluje Bída a ta z lásky k němu nechce připustit, aby zbohatl a nechal si tak svůj život zkomplikovat starostmi o majetek. Avšak nejen boj s Bídou a povýšenost, plynoucí z vlastnictví velkého majetku, jsou hlavními motivy této půvabné komedie, která je určena dětem bez rozdílu věku. Významnou roli v tomto místy i velice napínavém příběhu má touha po lásce, hledání životního štěstí a neméně důležitým motivem je zde i motiv odpuštění viny ve jménu trvalejších hodnot, mezi které lze v tomto případě zařadit vztah dvou bratrů. Tak jako v Nesmrtelné tetě i zde tedy slouží Zelenkovi pohádkový příběh nejen k zábavné podívané, ale zejména k jistému podobenství, ve kterém lze nalézt motivy vlastně veskrze současné.

Kdo by neznal pohádku „O Popelce“. Její příběh si vypůjčíl Josef Lada a jak to uměl jen on, vtipně jej převyprávěl jako jednu ze svých originálních pohádek naruby.

Kateřina slouží v hostinci u zlé macechy. Jednou v lese se setká s neznámým mladíkem. Je jím kníže Jan a je překvapen, když svojí ví lu z lesa spatří v hostinci. Vidí, jak hostinská s dívkou zachází a slíbí jí, že se pro ní vrátí. Macecha se poleká a nechá dívku sv svrhnout do strže. Kateřinu zachrání Janovi vojáci, ale macecha…

Pohádkový příběh, ve kterém nechybí humor ani napětí, začíná v městečku, kde probíhají přípravy na divadelní představení. Hra O pokladu vypráví místní pověst o obrovském bohatství skrytém hluboko v zemi. Mnozí ho touží najít, ale kdo se pro něj vypraví, už se nikdy nevrátí. V představení vystupují i dvě sestry, Kačenka a Barborka a také muzikant Jakub, Barborčin žárlivý milý. Téma hry přiláká i lakomého zámeckého pána Bořivoje Hájka z Hájku, s ním přijíždí i jeho bratr Ignác, výstřední vynálezce a badatel. A kdesi v podzemí, u skutečného pokladu, sedí jeho tři strašidelní strážci a krátí si čas vymýšlením všelijakých kratochvílí, ze kterých Vládce podzemí nemá žádnou radost. Jeho trpělivost přeteče v okamžiku, kdy nudící se strážci zasáhnou do lidských osudů – kvůli sázce, jak dopadne láska Jakuba a Barborky. Řada nešťastných i komických nedorozumění vyvrcholí nebezpečnou výpravou tří hledačů pokladu: Barborky, Jakuba a pana Bořivoje. Každý z nich má jiný důvod, každého čekají cestou jiné zkoušky a nástrahy…