Filmy žánru: Pohádky

Kouzelný měšec (Das Zauberbuch) 1996

Čarodějnice Bludimíra se probudí po dlouhém zimním spánku a rozhodne se spáchat další lotrovinu. Tentokrát se chce zmocnit kouzelného královského měšce. Z toho se sype tolik zlata, co jen chcete. Na ten má zálusk i princ Velemír z Dolního království, který přijel na zámek s úmyslem požádat pana krále o ruku princezny Blanky. Ukáže se však, že Bludimíra je přece jen rychlejší a když princ zjistí, že je měšec fuč, ztratí o Blanku zájem. Nešťastný pan král proto vyhlásí, že ten, kdo měšec najde, získá i ruku jeho spanilé dcery. Je však jasné, že než se bude moci na zámku začít chystat svatba, stane se moc a moc věcí….

Koprodukční filmovou pohádku natočil v roce 1996 režsér Václav Vorlíček. Kouzelné exteriéry se natáčely v Telči, na Okoři, na Kokoříně, v Průhonicích a v Náměšti nad Oslavou. V hlavních rolích uvidíte Sašu Rašilova (Petr), Tinu Rulandovou (Blanka) a výtečnou Mahulenu Bočanovou jako čarodějnici Bludimíru.

Lotrando a Zubejda (Ruffiano and Sweeteeth) 1996

Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando, si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda do kláštera, aby se mu tam dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn pak svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle: jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještěže potká drvoštěpa Drnce, který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem… S fortelným dřevorubcem Drncem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před jménem lékařskou slabiku „Dr.“.
Jedině takový muž prý – alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga – by mohl vyléčit jejich stonavou princeznu Zubejdu, nad níž se sultánovi Solimánovi bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky „dr.“, o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu vyvolenou ženu. V sultánově paláci je naštěstí také hodná krajanka La Mad, která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a to třetí souvisí už přímo s mladým Lotrandem…

Princezna ze mlejna (Princezna ze mlejna) 1994

V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestě se dostane do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se Elišce líbí, namluví mu proto, že v rybníce je zakletá princezna a on ve mlýně zůstává jako pomocník. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim sily stačí, pomocí intrik a kouzel mládence ze mlýna vypudit. Ve mlýně se objevuje třetí ženich: starý, bohatý Knížepán, a protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí. Urči lhůtu: buď si do úplňku ženicha sama vybere, nebo ji dostane ten, co si první o ruku řekne. Nastává boj mezi ženichy…

Nesmrtelná teta (Nesmrtelna teta) 1993

Temperemamentní situační pohádková komedie o vesnickém chasníkovi Matějovi, který náhle pobral rozum a rozhodl se usilovat o ruku princezny Pavlínky, jejíž otec právě o rozum přišel. Než ji získá, musí svést nejednu šarvátku s „nesmrtelnou tetou“ Závistí, která spřádá své nekalé záměry a ovládne téměř všechny na zámku. Za ořátelské pomoci Rozumu a štěstí spěje pohádka ke šťastné svatbě a k rozuzelní zašmo drchaného klubka zápletek, při němž i Rozum přijde o rozum. Nejnákladnější český film je natočen na profesionální úrovni, oslní bohatou výpravou a zaujme skvělým hereckým výkonem J. Bohdalové, jí byla role Závisti ušita přímo na míru.

Ronja, dcera loupežníka (Ronia: The Robber’s Daughter) 1984

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství… A kdo vyhraje? Nechte se překvapit…

S čerty nejsou žerty (S certy nejsou zerty) 1984

Chamtivá macecha připraví svého nevlastního syna Petra o všechno, včetně dědictví po jeho otci. Petr se mezitím seznámí s dcerami místního knížete, když je zachrání při projížďce, při které se jim splašili koně a zaujme ho vyzývavá Angelína. Petr však pro ni nic neznamená. To její sestra Adélka, hodná a skromná, se do Petra hned zamiluje. Petrova macecha se neštítí ničeho, a aby se ho zbavila, spikne se s místním správcem společně proti Petrovi kují pikle a pošlou ho do vězení a poté i na vojnu. Petr však uteče a protlouká se světem. Když už neví kudy kam, potká věrného a spravedlivého přítele samotného čerta.

Tři veteráni (Three Veterans) 1984

Tři vysloužilí vojáci: dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác jsou po propuštění z armády bez peněz a toulají se světem. Od dobrosrdečných skřítků dostanou kouzelné dary: harfičku, která „vyrábí“ vojáky, sluhy apod., cylindr, který vykouzlí, na co si člověk vzpomene a … Tři veteráni přemýšlejí, jak s dary co nejlépe naložit a nakonec se vypraví do království Monte Albo, kde se Bimbác zamiluje do princezny Bosany. Bosana je nejen krásná, ale navíc proradná a postupně vojáky o všechny dary připraví a nechá je vyhnat. Zatímco se s králem radují, co všechno budou moci s kouzelnými věcmi podnikat, vojákům ještě dlouho trvá než pochopí, co je pro ně na světě opravdu nejdůležitější. Pak se znovu objeví skřítci a zavedou veterány ke stromům s kouzelným ovocem. Po něm naroste Bosaně dlouhatánský nos, který dokonce překročí hranice království. Pomoci jí může jen ovoce z druhého stromu…

Tři oříšky pro Popelku (Three Nuts for Cinderella) 1973

Popelka je milé hodné děvče bez matky a posléze i bez otce, který ji nechá napospas své druhé ženě a její dceři. Obě nemají Popelku rády a mimo jiné se jí snaží všemožně zabránit v tom, aby se zúčastnila plesu, na kterém si má tamní princ konečně najít nevěstu. Osud však Popelce přeje více, než-li obě zlé ženy…

Dívka na koštěti (The Girl on the Broomstick) 1972

Václav Vorlíček, Miloš Macourek a Hermína Franková jsou autory komedie Dívka na koštěti o mladé čarodějnici, která dala přednost životu mezi lidmi před výsadami nadpřirozených bytostí. Příběh o Saxaně, jak se začínající čarodějnice jmenuje, není jen návratem do světa pohádek, dětských snů a fantazie, ale především konfrontací se světem konkrétním a reálným. Saxana, která uteče z pohádkové říše a seznámí se s dobrem i zlem skutečného lidského světa, se nakonec přece jen rozhodne mezi lidmi zůstat, protože zde našla něco víc, než jí mohly poskytnout čarodějnické síly, totiž opravdový lidský cit…

Popelka (Popelka) 1969

Klenot české pohádkové literární pokladnice zná zpaměti každé malé dítě. Kdo pohádku četl nebo slyšel v její klasické podobě, ten zná přesně i děj televizního zpracování z roku 1969 . Nic nechybí – skromná Popelka (Eva Hrušková), zlá matka ( Dana Medřická) i líné sestry (Dana Hlaváčová, Růžena Merunková), hodný tatínek (Ilja Prachař), zoufale zamilovaný princ (Jiří Štědroň), holoubci – kamarádi, tři kouzelné oříšky, tři plesyatd. Snad se sluší ještě dodat, že tato černobílá stálice TV programu patří vůbec k prvním pohádkám televizní obrazovky. K její oblibě určitě přispělo doplnění notoricky známého příběhu písničkami, které kromě holoubků a ústřední dvojice (mimo jiné milostný duet) zpívá hlavně postava potulného loutnisty (Jan Tříska), která komentuje dění coby nezávislý pozorovatel a dodává příběhu spád. Autorem hudby byl Angelo Michajlov a písničky jsou dílem Ivo Fischera. Hlavní dvojici v podání mladinké Evy Hruškové a tehdy oblíbeného zpěváka Jiřího Štědroně obklopila režisérka Vlasta Janečková tehdejším hereckým výkvětem vlastí českých (Medřická, Pešek , Beneš). Zajímavostí také je, že Dana Hlaváčová si stejnou roli zlé sestry zopakovala i ve filmové variaci příběhu, volněji pojatých Vorlíčkových TŘECH OŘÍŠCÍCH PRO POPELKU.