Onlinefilmykeshlednuti.live

Mladý pracovitý švec Prokop plánuje svatbu se svou milou Verunkou, ale objeví se neznámá kráska Serpencie a okouzlí ho natolik, že všechno ostatní jej přestane zajímat. Nikdo netuší, že krásná Serpencie je ve skutečnosti proměněná zmije.

Tmavými lesy bloudí otec a jeho syn Petr. Vracejí se z města, kde si přivydělávají muzicírováním, ale cestu k domovu tentokrát nalézt nemohou. Zato v dálce objeví prazvláštní hrad, který tu nikdy nestál. Jeho světlo je poslední nadějí pro dva zbloudilce, a tak se k tomuto podivnému místu, hradu černokněžníka, vydají…

Pohádky J. Š. Kubína se v televizních přepisech často objevují na obrazovce, i když jejich převod do dramatického tvaru nebývá snadný. Mívají zvláštní příběh, v němž hrají důležitou roli nejen lidé, ale také příroda i pitoreskní pohádkové bytůstky. Navíc tu dominuje autorův originální jazyk jako neoddělitelná součást atmosféry pohádkového příběhu. Přesto se ukázalo, že právě televize má řadu možností, jak Kubínovy pohádky adaptovat a neporušit při tom jejich svébytnost.

V zájezdní hospodě se potkají potulný rytíř Dan a jeho podkoní Vítek se dvěma uraženými bývalými ministry Lesního království. Ti si stěžují, že mladá princezna Jelena, která se nedávno ujala vlády, se spolu se svou dívčí družinou věnuje lovu, ale nesnáší muže a nechce se vdávat – a s rozmarnou ženou na trůně že země brzy špatně skončí. To mladé muže zaujme – s amazonkami se ještě nesetkali – a tak se vydají k sídelnímu městu. Za nečekaných okolností se s princeznou setkají a sblíží. Jelena opravdu skvěle ovládá svůj luk a jeho pomocí chce svým nápadníkům v cestě k trůnu zabránit – museli by ji porazit v lukostřelbě… Tak začíná romantická televizní pohádka scenáristky Jany Knitlové a režiséra Rudolfa Tesáčka. Písňové texty napsal Arnošt Goldflam a zhudebnil je Karel Cón, scénografie a výrazné kostýmy jsou z dílny Tomáše a Jitky Moravcových. Titulní hrdinka příběhu se přes své historické oblečení a dovednost v jízdě na koni či lukostřelbě odlišuje od obvyklých pohádkových princezen a svými rysy se spíše podobá moderním ženám: Podobně jako ony si sama teprve hledá své místo na světě a řeší svůj vztah k partnerovi. Režisér svěřil většinu rolí mladým hercům z Městského divadla v Brně, a tak se můžete těšit na setkání s Pavlou Ptáčkovou, Jitkou Čvančarovou, Petrou Jungmanovou, Romanem Vojtkem či Igorem Ondříčkem.

O princezně, která se proti své vůli musela provdat za chudáka. Tak dlouho si princezna vybírala ženicha, až králi došla trpělivost. Vyhodil z okna dukát a rozhodl, že se princezna musí provdat za toho, kdo dukát sebere. Vybíravá princezna byla vdaná natotata.

V království lidí panuje král Jaroslav s královnou Annou, na první pohled je patrné, že se nevyvyšují nad jiné, jejich děti si hrají běžně s ostatními a dobré jsou i vztahy královských manželů k rodině štolby Petra. Prostorem, v němž panují zákony, které není radno překročit, je sousední Lesní země. Jeho panovnice zůstává tajemně v pozadí a lidé mohou potkat pouze správce země Pavučince. Král Jaroslav je potrestán za překročení léta tradovaného zákazu a svoji svobodu musí vyvážit darem pro Pavučince. Jakmile zjistí, že by se musel vzdát svého syna, snaží se jej zachránit. Ale něco za něco – Pavučinec si přece jen svou oběť vybere?

Princezna Jiřinka se právě vrací od císařského dvora plna novinek o módě a správném chování. Jenže se začne chovat namyšleně a přezíravě nejen k bratránkovi Blažejovi, ale i k houbám, žábě a vůbec k přírodě. Tím ovšem probudí Pindruše. Že jste ještě o těch zlomyslných strašidlech nikdy neslyšeli? Tak právě vám je určena tahle pohádka. Dozvíte se, jak to s namyšlenou princeznou, které rostla muchomůrka z hlavy a kuňkala, dopadlo.