Filmy žánru: Sci-fi
Útěk z New Yorku (Escape from New York) 1981
Newyorský poloostrov Manhattan se stává obrovským vězením nenapravitelných zločinců a vyvrhelů, světem se svými vlastními zákony odkud není úniku. Sem se zřítí letadlo s prezidentem USA (DONALD PLEASENCE), který pád přežije a stává se nedobrovolným rukojmím těchto šílenců. Na jeho záchranu se vydává Snake Plisken (KURT RUSSEL), který je zkušeným válečným veteránem. Začíná nebezpečná záchranná mise… Tento kultovní Carpenterův sci-fi snímek patří k základním titulům skupiny filmů, které líčí pochmurnou vizi blízké buduocnosti.
Život, svoboda a pronásledování na Planetě opic (Life, Liberty and Pursuit on the Planet of the Apes) 1981
Při přestřelce je zraněn jeden z astronautů a život mu může zachránit pouze operace v nemocnici. Ta je ale přísně střežena nepřátelskými opicemi…
Zrada a chamtivost na Planetě opic (Treachery and Greed on the Planet of the Apes) 1981
Jezdecké dovednosti se málem stanou jednomu z astronautů osudnými. Mocný opičák z konkurenční stáje chce za každou cenu zabránit vítězství lidského žokeje…
Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder (Star Wars: Episode V – The Empire Strikes Back) 1980
Nastaly temné časy pro Povstání. I přes to, že „Hvězda smrti“ byla zničena, imperiální jednotky vyhnaly Rebely z jejich tajné základny a pronásledovaly je po celé Galaxii. Aby se vyhnula střetu s hrůzostrašnou Imperiální flotilou, skupina svobodných pilotů vedená Lukem Skywalkerem vybudovala novou tajnou základnu na opuštěné ledové planetě Hothu. Imperátorův pobočník Darth Vader, posedlý hledáním mladého Skywalkera, však vyslal tisíce sond do všech koutů vesmíru…
Superman 2 (Superman II) 1980
Superman zabrání teroristům v odpálení vodíkové bomby z vrcholu Eiffelovy věže v Paříži. Bombu odnese do vesmíru, kde výbušnina exploduje. Zrovna tudy však prolétali ve dvojrozměrném vězení tři kryptonští vězni, kteří byli odsouzeni na začátku prvního dílu. Díky výbuchu uniknou a poté, co zabijí kosmonauty na Měsíci, se vydávají na Zemi. Lois mezitím zjistí, že Clark je Superman, a protože ho miluje, přesvědčí ho, aby se kvůli ní vzdal svých nadpřirozených schopností. Kryptonští zločinci se stanou absolutními vládci Země a chtějí se pomstít synovi Jor-Ela, který je odsoudil. Za pomoci Lexe Luthora, uprchlého z vězení, zajmou Lois a vyzvou Supermana na souboj v nočním Metropolisu. Druhý díl se natáčel současně s prvním a během natáčení přenechal Richard Donner režii Richardu Lesterovi. Pro závěrečný souboj v nočním Metropolisu byla postavena přesná replika 42. ulice mezi Druhou a Třetí avenue v New Yorku a z jednotlivých scén je patrné, že jedna z největších dekorací byla takřka zničena…
Četník a mimozemšťané (Le gendarme et les extra-terrestres) 1979
Seriál úspěšných četnických komedií pokračuje dalším, bezpochyby nejfantastičtějším dobrodružstvím svérázných četníků ze Saint Tropez. Tentokrát se totiž musejí vypořádat z nenápadnou, ale to děsivější návštěvou z vesmíru. Návštěvníci z jiné planety na sebe mohou vzít libovolnou podobu, pijí olej a duní, když se na ně zaklepe. Přestože se strážmistru Cruchotovi snaží vysvětlit své poslání – chtějí studovat mravy a obyčeje lidí – k dohodě nedojde. Právě naopak. Cruchot, jemuž tvrzení o létajícím talíři pořádně zkomplikovalo život, se rozhodne dokázat existenci mimozemšťanů a jednoho chytit. Začíná bláznivá komedie plná omylů, přehmatů a stížností řádných občanů, kterým svérázné četnické metody boje proti vesmírným vetřelcům nejsou zrovna po chuti.
Šílený Max (Mad Max) 1979
Kultovní akční film je situován do Austrálie blízké budoucnosti. Policista Max spolu se svým parťakem Jimem při pronásledování zabije nebezpečného gangstera přezdívaného Noční jezdec. Později Max s Jimem zatknou další nebezpečného psychopata, jemuž se říká Johnny Chlapeček z motorkářského gangu vedeného nebezpečným Toecutterem. Johnny je však propuštěn a s pomocí Toecuttera a jeho gangu vyhledají Jima, kterého zmrzačí. Rozrušený Max odchází od policie, bere svou ženu a malého syna a vyráží na cestu po Austrálii. Cestou však potkávají Toecuttera s gangem.
Vetřelec (Alien) 1979
První část jedné z nejpopulárnějších ság v historii science fiction představuje americkou herečku Sigourney Weaver jako ženu ocelových nervů, předurčenou k boji proti nepřekonatelné bytosti z vesmíru. Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku. Pasažéři zjišťují, že loď zachytila jakýsi vzdálený signál. Zanedlouho přistanou na pusté planetě, odkud signál pochází, a objeví havarované kosmické plavidlo, v němž najdou podivnou líheň se spoustou velkých vajec. Při zkoumání jednoho z nich se náhle vylíhne zvláštní tvor a přisaje se jednomu členovi posádky na obličej. Jakékoli pokusy zbavit se ho jsou marné, a tak se výprava, jež poruší bezpečnostní předpisy, vrací i se záhadným tvorem na palubu lodi. Ten po pár hodinách zmizí, ale pak se stane cosi úděsného. Při společné večeři se z rozervaného hrudníku postiženého muže vyklube mimozemský organismus a ztratí se neznámo kam. Začíná boj o přežití, v němž jsou členové posádky postupně likvidováni, a proti vetřelci z vesmíru nakonec stojí už jen samotná Ripleyová. Režisérem slavného sci-fi hororu je Ridley Scott.
Superman (Superman) 1978
Jmenuje se Kal-el a pochází z planety Krypton. Jako jediný přežil její explozi v obrovské kosmické katastrofě, když ho otec, předvídavý kryptonský vědec Jor-El, vyslal v malé vesmírné kapsli do vesmíru. Dítě přistane na Zemi, poblíž městečka Smallville, kde se ho ujmou bezdětní manželé Kentovi, žijící na osamělé farmě. Od malička má malý Kryptoňan mimořádné schopnosti, které každým rokem sílí. Po smrti adoptivního otce se mladý Clark Kent setká s duchem Jor-Ela, jenž byl zakódován v jednom z kryptonských krystalů. Výsledkem několikaleté otcovy instruktáže je Superman se všemi atributy: umí létat, má superzrak i supersluch, supersílu s níž dokáže zvedat domy i letadla a navíc je téměř nezranitelný. V přestrojení za neohrabaného novináře Clarka Kenta začíná pracovat v deníku Daily Planet. Nejenže se přitom seznámí s pohlednou kolegyní Lois Laneovou, která se stane jeho věrnou družkou a průvodkyní, ale ještě navíc se mu podaří zhatit plán geniálního zločince Lexe Luthora, který chce s pomocí ukradených nukleárních raket odstřelit Kalifornii od amerického kontinentu.
Blízká setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind) 1977
Jeden z nejslavnějších sci-fi filmů všech dob, který podle vlastního scénáře natočil režisér Steven Spielberg. Inspiroval se tajemnými, nevysvětlenými jevy – UFO a důmyslně rozehrál fantastickou velkopodívanou o setkání s mimozemskou civilizací.
Jedním z hrdinů příběhu je obyčejný Američan Roy Neary, jenž spatří tajemná světla na noční obloze. Podobná světla se objevují i nad dalšími oblastmi země a na jiných místech se zase nevysvětlitelným způsobem „ztrácí“ elektrická energie. Uprostřed pouště jsou nalezeny bombardéry pohřešované od roku 1945. A nikdo nedokáže vysvětlit, jak se právě sem dostaly. Těch podivných záhad je najednou až neuvěřitelně mnoho. Probouzejí v lidech pochopitelné obavy a strach, stejně jako je přitahují svou tajemností…
Spielbergův divácky úspěšný snímek dělá jedinečným jeho vizuální stránka, mistrovská práce režie i odborníků na speciální efekty, které společně s dokonale namíchaným tajemnem a pocity jakéhosi údivu prostupují celý děj. Natáčení projektu předcházela náročná příprava, na níž se podílel například vynikající astronom, ředitel výzkumu UFO v Illinois, prof. Allen Hynek. Speciální efekty připravil Douglas Trumbull.
Film získal dva Oscary: za kameru (Vilmos Zsigmond) a zvláštní sošku za střih zvukových efektů (Frank Warner).
Postavu Roye Nearyho hraje Richard Dreyfuss (Opus pana Hollanda). Jeho manželku Ronnii představuje Teri Garrová (Blbý a blbější). Úlohu francouzského profesora Claudea Lacombea ztvárnil známý režisér François Truffaut.