Onlinefilmykeshlednuti.live

Agent těžařské firmy Allison provádí načerno vrty na šošonském území. Když najde naftu, tvrdí, že z toho budou mít prospěch také Indiáni. Pět náčelníků s ním podepíše smlouvu o těžbě a podílu na ziscích, a brzy nato začnou postupně za podivných okolností umírat. Ve smlouvě je totiž klauzule, že v případě smrti náčelníka připadne jeho podíl Allisonovi. Syn nejvyššího náčelníka rezervace Hladká tvář lest prohlédne a povolá několik svých přátel, aby se s jejich pomocí domohl spravedlnosti, vrazi byli potrestáni a podíly na zisku zůstaly Indiánům. Allison je však zákeřný protivník, nezastaví se před ničím. Zosnuje dokonce vraždu svého člověka a nastraží falešné stopy, které ukazují, že šlo o indiánský útok…

Bývalý šerif na stopě vrahů své ženy.Americký režisér se uplatnil především jako tvůrce westernů. Nejznámější z jeho tvorby je série sedmi westernových snímků z druhé poloviny padesátých let, v nichž hlavní roli mlčenlivého hrdiny vytvořil . Prvním z nich je film Sedm mužů na zabití (1956), v němž Scott ztělesnil bývalého šerifa Bena Stridea, neúnavně sledujícího stopu sedmi desperátů, kteří při přepadení kanceláře společnosti Wells Fargo zabili jeho ženu. Na své cestě se setkává s manželskou dvojicí Grierových, nezkušených osadníků putujících do Kalifornie, a rozhodne se jim pomoci. Jeho hlavním cílem však zůstává pomsta… Autorem scénáře byl , který se později sám stal režisérem westernů (u nás známe např. jeho parodii ). Vedle Randolpha Scotta ve snímku účinkuje v roli Annie Greerové bývalá smluvní herečka Paramountu , jejíž kariéra v té době už byla na ústupu kvůli problémům s alkoholem, a , který v roli někdejšího trestance Masterse podává nebývale plnokrevný výkon. Snímek se odehrává v Arizoně, ale natáčel se v oblíbené westernové lokaci u kalifornského městečka Lone Pine a také v Calabasas, ležícím v losangeleském San Fernando Valley. Producentem filmu, který vznikl ve výrobní společnosti , byl syn známého britského herce , který rovněž u westernů zůstal jako úspěšný režisér (mj. , nebo ).

Rančer Braxton rád staví na odiv své bohatství. Zároveň jedná podle své vlastní spravedlnosti a tvrdě postupuje vůči každému, kdo se pokusí připravit ho o nějaké peníze. Když ale jednou nestačí na bandu zlodějů koní, najme si na pomoc pistolníka Lee Claytona. Lee však není nic jiného než chladnokrevný zabiják.

Sám proti přesile i vlastnímu strachu.Padesátá léta byla ve Spojených státech dobou velkého rozmachu televize. Úbytek diváků v kinech si vynutil čerstvé tvůrčí impulsy i u zavedených a úspěšných žánrů. Novému přístupu se neubránil ani western. Už nestačila jednoduchá akce a vítězství dobra nad zlem, korunované objetím hrdiny s jeho vyvolenou. Jedním ze směrů, jímž se tento populární žánr začal ubírat, byl tzv. psychologický western. Jeho klasickým příkladem je , v němž hlavní hrdina čelí vlastním pochybnostem i zbabělosti svých soukmenovců, a i když zůstane sám, přesto se postaví desperátům, kteří se mu chtějí pomstít. Film Vlak do Yumy (1957) má se zmíněným snímkem dost společného. I tady hraje důležitou úlohu vlak, který tentokrát nepřiváží zlosyny, ale naopak má jednoho padoucha odvézt před soud. Hlavním hrdinou je prostý farmář Dan Evans , který se z existenčních důvodů nechá najmout jako eskorta nebezpečného lupiče Bena Wadea , s nímž čeká v hotelovém pokoji na odpolední vlak do Yumy. Stejně jako šerif ve filmu V pravé poledne i Evans zůstává sám proti přesile Wadeovy bandy, která začne jejich hotel obléhat. A stejně jako on najde dostatek vnitřní síly, aby se hrozícímu zlu postavil… Film natočil westernový specialista, režisér , podle povídky známého autora . Oblíbený westernový hrdina Glenn Ford si překvapivě vybral roli Bena Wadea, ač mu byla nejdřív nabídnuta postava farmáře Evanse. Toho ztělesnil převážně charakterní herec Van Heflin. Snímek nezaznamenal v době svého prvního uvedení větší ohlas a byl náležitě oceněn až s časovým odstupem. V roce 2012 byl zařazen jako dílo trvalé hodnoty do Národní filmového registru při Knihovně kongresu. Po padesáti letech vznikl zbytečný remake, který se hrál v našich kinech pod názvem a který režíroval s (Wade) a (Evans) v hlavních rolích.

Láska, chamtivost, nenávist a  v hlavních rolích klasického amerického westernu.Americký western Johnny Guitar, natočený podle stejnojmenného románu Roye Chanslora z roku 1953, byl v době své premiéry v červnu 1954 jednoznačně odmítnut odbornou kritikou i diváckou veřejností. Prvním, kdo se filmu zastal a rozpoznal jeho kvality, byl francouzský kritik (a později slavný režisér) , který ve své dobové recenzi mj. napsal, že mu snímek připomíná Krásku a Zvíře s tím, že Kráskou je tu (představitel titulní postavy) a Zvířetem , která s gustem ztělesnila majitelku saloonu Viennu. Dnes je Johnny Guitar právem pokládán za klasické dílo padesátých let, které svým příběhem i zpracováním předběhlo dobu. Příběh tvrdé Vienny a její bývalé lásky, pistolníka Johnnyho Logana, který si teď říká Johnny Guitar, se sice odehrává ve westernových reáliích (natáčelo se v okolí arizonského městečka Sedona s proslulými červenými skalními útvary), ale svým laděním spíš inklinuje k tehdy populárnímu filmu noir. Příběh snímku není ani tak příběhem jeho titulního hrdiny, který je tu v podstatě vedlejší postavou, jako příběhem dvou navzájem se nenávidějících žen – Vienny a zběsilé rančerky Emmy (vynikající ), která svoji sokyni chce za každou cenu zlikvidovat. Právě obě ženy jsou nositelkami výbušné agresivity, která v tomto žánru jinak výhradně náleží mužům, a skutečná nevraživost obou hlavních představitelek značnou měrou přispěla k přesvědčivosti jejich postav.Film, jehož děj dopředu posunují emoce a nikoli akce, bývá také považován za skrytou alegorii mccarthyismu (scenárista byl známý tím, že svým jménem zaštiťoval práce kolegů, kteří byli na černé listině). Snímek překvapuje nezastřenou sexuální symbolikou (v dobovém hollywoodském kontextu naprosto výjimečnou), vizuální krásou (kamera ) a působivým hudebním doprovodem . Režisér (1911–1979) je u nás známý především úspěšným dramatickým portrétem odcizeného mládí s . Na sklonku svého života se objevil jako herec v úloze ukřičeného plukovníka ve a spolu s se podílel na dokumentu o svém životě a smrti, nazvaném . Některé motivy filmu (hlavní hrdina s hudebním nástrojem, ekonomické důsledky postupující železnice či postava tvrdé, soběstačné ženy) si vypůjčil“ do svého klasického díla .

Odlehlá pevnost v indiánském obklíčení.Známý americký režisér (1906–1967) se v padesátých letech věnoval převážně westernovému žánru. Kromě oceňované série psychologických westernů s natočil také u nás zatím neznámý snímek Poslední hranice (1955), odehrávající se v oregonské divočině během občanské války. Jeho hrdinou je prostý lovec kožešin Jed Cooper , který se jako zvěd ve službách americké kavalerie stává svědkem bojů s indiány, zuřivě se bránícími expanzi bílých mužů. Touží po modré vojenské uniformě a chce se stát civilizovaným“, i když neví, co to přesně znamená. Jeho protipólem je zaslepený plukovník Marston , nový velitel pevnosti, kterému nezáleží na tom, kolik mužů zemře pro jeho vlastní čest a slávu. U nás jen málo známý byl ve své době díky nepřehlédnutelným fyzickým přednostem oblíbeným hrdinou především historických velkofilmů (, . , ) a nikdy nebral sám sebe ani své herectví příliš vážně. O svých omezených hereckých schopnostech s nebývalou upřímností poznamenal: Já přece nejsem žádný herec a natočil jsem šedesát filmů, které to dokazují.“ Postava Jeda Coopera však určitě patří k jeho nejlepším kreacím. Jako Marstonova manželka se ve filmu objevuje tehdy začínající , později nezapomenutelná paní Robinsonová v klasickém snímku . Poslední hranice sice byla na severozápadě Spojených států, ale film se natáčel v neokoukaných mexických exteriérech nedaleko sopky Popocatepetl.