Filmy žánru: Westernový
Ardor (Ardor) 2014
Argentinský deštný prales se promění v divoký západ, ve kterém platí jen jeden zákon, zákon džungle. Tajemný cizinec Gael García Bernal vede téměř beze slov svůj vlastní boj proti násilnému útoku na chudé farmáře, kteří se pod hrozbou smrti zříkají své půdy. Režisér vychází z klasických postupů žánru western, který přenáší do prostředí, kde v boji za čest a spravedlnost vítězí ten, kdo ctí přirozený svět přírody. Pozvolnou cestu za pomstou, na jejímž obzoru místo koní pobíhají jaguáři a v souboji na smrt se netasí kolty, ale nabroušené mačety, ozvláštňují mysteriózní prvky, které dotvářejí atmosféru západní civilizací kdysi nedotčeného území.
Čtyřicet pušek (Forty Guns) 1957
Na cestě do Kalifornie se bývalý šerif a vyhlášený pistolník Griff (Barry Sullivan) připlete v městečku Dodge do rány panovačné rančerce Jessice Drummondové (Barbara Stanwycková) a jejím čtyřiceti pistolníkům. Fullerova odvážná revize westernového žánru, kterou si velmi oblíbil J.-L. Godard, vyniká agresivním zpracováním a podvratně ironickými sexuálními narážkami.
Muž ze Západu (Man of the West) 1958
Link Jones jede do vzdáleného města, aby nalezl vhodnou učitelku do školy v nevelké osadě Fort Worth, jejíž obyvatelé vybrali peníze na její najmutí. Při cestě vlakem je však okraden zloději. Brašna s šesti sty dolary pro něj má větší význam, než je ochoten komukoliv připustit. Je spojena s obhájením jeho spolehlivosti a osadníky do něj vložené důvěry. Proto se okamžitě pěšky vydává po stopě neznámých lupičů, kteří unikli na téměř neobydlené území. Po cestě se k němu připojí ještě barová zpěvačka Billie Ellisová, rovněž okradená pasažérka z vlaku. Ironií osudu Jones brzy narazí na skupinu mužů, s nimiž jej před léty mnohé spojovalo…
Podporujte svého šerifa! (Support Your Local Sheriff!) 1969
Mladý Jason McCullough se chystá do Austrálie, nakonec se však ocitá v městečku zlatokopů v Calendar, kde není zrovna selanka. Místní starosta Perkins hledá šerifa, kterým se nakonec díky svému umění pistolníka stane právě Jason. Ten spolu s vykutáleným pomocníkem Jakem začne řešit problémy s pořádkem po svém.
Grošák (The Appaloosa) 1966
Příběh se odehrává kdesi na pomezí Mexika roku 1870. Gringo Matt (Marlon Brando) se vrací z války domů, ke své rodině, která se ho kdysi ujala a vychovala. Před kostelem mu ukradne Mexičan Chuym jeho nevídaně grošovaného plemenného hřebce, kterého měl na chov. Matt se rozhodne svého koně dostat zpět a Mexičana potrestat. Pomůže mu mexická kráska, kterou drží bandita. Nad jeho osudem se stahují černá mračna. Nastává boj v horách o koně, dívku a přežití.
Viva Maria! (Viva Maria!) 1965
Marie Fitzgerald OMalleyová podědila revolucionářské geny svého irského otce a francouzskou krásu a noblesu své matky. Již v útlém dětství se naučila vyrábět a pokládat bomby a především nenávidět Angličany. Po atentátu, při kterém zahynul její otec, nalezne úkryt a útočiště ve voze potulného cirkusu. Francouzská zpěvačka Marie ji oblékne do ženských šatů a postaví vedle sebe na scénu. Více než francouzské kuplety obou zpěvaček přitahují muže všech společenských a věkových kategorií svádivé kostýmy a vnady, o kterých se jim v životě ani nezdálo. V zemi zuří revoluce a v Marii (té irské) se probudí její anarchistická krev a smysl pro spravedlnost. Ta druhá Marie nemůže zůstat pozadu a navíc se zamiluje do vůdce vzpouřenců. Film Viva Maria! natočil francouzský režisér Louis Malle v nádherných exteriérech Mexika s odkazy na revoluční historii této země s hvězdami francouzského filmu Brigitte Bardotovou a Jeanne Moreauovou.
Shalako (Shalako) 1968
Potulný kovboj Shalako alias Ten, který přináší déšť (S. Connery – Osudové setkání, Past) se objeví právě včas, aby přispěchal na pomoc půvabné Irině (B. Bardot – Podivuhodné příběhy, Viva Maria). Ta se spolu se skupinou bohatých Evropanů dostane do nebezpečí života, když vnikne na indiánské území. Zachránění aristokraté se vracejí do rodné vlasti a Shalako, doprovázen kráskou, se vydává vstříc novým dobrodružstvím…
Na sever Aljašky (North to Alaska) 1960
Úsměvný dobrodružný film o lásce, zlatě a drsném životě zlatokopů. Odehrává se koncem roku 1890 a jeho hlavními hrdiny jsou dva přátelé, Sam McCord a George Pratt, kteří po třech letech dřiny konečně narazí na zlato. Zatímco George zůstane u dolu, Sam se vydá do Seattlu, aby nakoupil stroje na dolování a také přivezl Georgovu snoubenku Jenny. Jenže ta na svého milého nečekala a vdala se za jiného. Ve snaze zmírnit kamarádovo zoufalství, rozhodne se mu Sam přivézt náhradu. Vybral si francouzskou tanečnici Michelle, a ta s ním skutečně odjela, přestože nebo spíše právě proto, že poněkud nepřesně pochopila Samovo vysvětlení. Jak Sam předpokládal, byl George proradností Jenny zdrcen. Michelle se mu sice líbila, ihned však poznal, že ona ve skutečnosti miluje Sama a Sam zase ji. Zosnoval tedy plán, jak svého přítele přimět, aby se ke svým citům přiznal a přemluvil dívku, aby předstírala, že v něm našla zalíbení. Sam však statečně odolává žárlivosti a své city tají. A to se ještě ke všemu objeví dívčin bývalý partner, majitel hotelu Frank Canon, který se rozhodl podvodem získat zlatonosný důl našich přátel.
Souboj u El Diablo (Duel at Diablo) 1966
Bývalý vojenský zvěd Jess Remsberg zachrání v poušti před Indiány ženu jménem Ellen Grangeová. Dopraví ji do bezpečí k jejímu manželovi, jenž je obchodníkem v nedalekém městečku. Ukáže se, že Ellen kdysi unesli Apačové. Po roce zajetí ji vysvobodili bílí vojáci, avšak ona později z neznámého důvodu zase utekla do rezervace. Manžel Willard Grange ji proto zapudí. Netuší, jaké tajemství žena skrývá. Jess Remsberg mezitím marně pátrá po bílém muži, který zabil a oskalpoval jeho indiánskou ženu. Přidá se k vojenské koloně poručíka McAllistera, jež má přes apačské území převézt náklad zbraní a střeliva. McAllister má s sebou jen pár desítek špatně vycvičených nováčků. Útok Apačů, vedených obávaným náčelníkem Chatou, na sebe nedá dlouho čekat…
Americký western režiséra Ralpha Nelsona se vymyká obvyklým černobílým příběhům o dobývání Divokého západu. Nenajdeme zde jen kladné a záporné hrdiny: třebaže se hrdinové v bitvě ocitají na stejné straně, vznikají mezi nimi různá pnutí a sváry.