Filmy žánru: Životopisný
Já, Steve McQueen (I Am Steve McQueen) 2014
Unikátní portrét legendárního herce.Přestože zemřel už na začátku osmdesátých let minulého století, a to ve věku pouhých padesáti let, zapsal se do srdcí diváků a fanoušků po celém světě. Tento muž s uhrančivýma modrýma očima měl neobyčejné charisma. Říkalo se o něm, že muži chtěli být jako on a ženy po něm toužily. Narodil se roku 1930. Otec, který se živil jako letecký kaskadér, rodinu opustil brzy po Stevově narození, matka dala chlapce na výchovu k příbuzným. Už ve třinácti letech se Steve dostal do problémové party a jako člena pouličního gangu ho umístili do výchovného ústavu zvaného Chlapecká republika. Odtud vedla po několika letech jeho cesta k námořní pěchotě a na začátku padesátých let odstartoval v New Yorku hereckou kariéru. Když se v roce 1960 celosvětově proslavil snímkem , byl již uznávaným divadelním i filmovým hercem. Z jeho dalších titulů můžeme připomenout , , či . Jeho vášní byly rychlé automobily a krásné ženy. Zemřel na rakovinu v roce 1980. V celovečerním portrétu na legendárního herce zavzpomínají jeho partnerky, potomci, přátelé i automobiloví závodníci.
Jackie (Jackie) 2016
Když je JFK zvolen prezidentem USA, stává se Jackie Kennedy (Natalie Portman) jednou z nejmladších prvních dam v historii. Pro její vřelost, eleganci a vybraný vkus ji brzy obdivují miliony lidí po celém světě. Pak přichází okamžik, který všechno změní. Jackie se vyrovnává s osobní ztrátou, jako milovaná matka a první dáma však musí zůstat oporou dětem i celému národu. Filmový portrét jedné z nejikoničtějších žen 20. století je příběhem hrdosti, lásky a noblesy, fascinujícím nahlédnutím do zákulisí Bílého domu i zachycením dnů, které změnily běh dějin.
Papež František: Modlete se za mě (Francisco – El Padre Jorge) 2015
Snímek je nejucelenějším filmovým portrétem argentinského kněze jménem Jorge Bergoglio, který se v roce 2013 stal papežem Františkem I., 266. hlavou římsko-katolické církve a zároveň prvním papežem pocházejícím z amerického kontinentu. Františkovi je připisována snaha vytvořit tzv. Františkův efekt – podněcuje obnovený zájem o církev svými pokrokovými názory, skromností, starostí o chudé i závazkem rozvinout mezináboženský dialog, o jeho využívání sociálních médií nemluvě. Film mapuje život papeže, je o jeho dětství v Buenos Aires, kde svým rozhodnutím stát se knězem sice potěšil italskou babičku, ale matku dohnal k slzám. Následně se zaměřuje na jeho první léta v kněžském úřadu, pochybnosti o jeho práci během argentinské diktatury v sedmdesátých letech minulého století, jmenování biskupem v Buenos Aires, poté kardinálem a nakonec i jeho zvolení papežem.
Mžitky (Afterimage) 2016
Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii.
Monstrum (Monstrum) 2017
Film Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty a jeho žáka . Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Šílená doba ale nakonec přivedla život umělce, který naprosto nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci.
Rivalové navždy – bitva o tenisky E1 (Die Dasslers – Pioniere, Brüder und Rivalen E1) 2015
Německo ve dvacátých letech minulého století. V malé vísce začnou dva bratři vyrábět sportovní boty, které dosáhnou mezinárodního ohlasu. Ale Adi a Rudi Dasslerovi, z nichž jeden je introvertní inovátor, řemeslník a sportovec a druhý vizionářský obchodní génius a impulsivní sukničkář, se začnou ve svých představách stále významněji rozcházet. S nástupem nacistického režimu přerostou jejich dlouhodobé rozdíly v hlubokou nedůvěru, která nakonec vede k vytvoření dvou budoucích nadnárodních společností ADIDAS a PUMA. Jejich legendární rivalita je natolik neústupná, že je přenesena i na další generaci a provází Adiho a Rudiho až do konce jejich životů.
Rivalové navždy – bitva o tenisky E2 (Die Dasslers – Pioniere, Brüder und Rivalen E2) 2015
Německo ve dvacátých letech minulého století. V malé vísce začnou dva bratři vyrábět sportovní boty, které dosáhnou mezinárodního ohlasu. Ale Adi a Rudi Dasslerovi, z nichž jeden je introvertní inovátor, řemeslník a sportovec a druhý vizionářský obchodní génius a impulsivní sukničkář, se začnou ve svých představách stále významněji rozcházet. S nástupem nacistického režimu přerostou jejich dlouhodobé rozdíly v hlubokou nedůvěru, která nakonec vede k vytvoření dvou budoucích nadnárodních společností ADIDAS a PUMA. Jejich legendární rivalita je natolik neústupná, že je přenesena i na další generaci a provází Adiho a Rudiho až do konce jejich životů.
Marie Terezie, Její Veličenstvo a matka (Universum History: Maria Theresia – Majestät und Mutter) 2017
Byla rakouskou šlechtičnou, reformátorkou, bravurní diplomatkou a nejvýznamnější panovnicí českých zemí. Jen málokdo ji však skutečně znal. Historické dokudrama natočené ve spolupráci veřejnoprávních stanic ORF, ARTE, ZDF a České televize odhaluje soukromou tvář osvícené panovnice, jež si už za života vysloužila přezdívku matka Evropy. Premiérou dokumentu připomínáme 300. výročí narození jedné z nejvýraznějších postav evropských dějin.Marie Terezie z rodu Habsburků, manželka císaře Františka Štěpána I. Lotrinského, se narodila 13. května roku 1717 ve Vídni. Porodila 16 dětí a na několika evropských trůnech (na českém v letech 1743–1780) seděla čtyřicet let. Díky objevení soukromé korespondence s její dvorní dámou Sophií Enzenbergovou máme unikátní možnost nahlédnout do zákulisí vídeňského dvora. Marii Terezii poznáme jako milující ženu a matku. Její dopisy doslova přetékají city, zejména při zmínkách o dětech a manželovi. Renomovaní historici nás srozumitelně provedou evropským děním v 18. století, dozvíme se o válkách s Pruskem a nahlédneme pod pokličku komplikovaných vztahů s Francií. Marie Terezie byla jediná žena své doby, která dokázala zvládnout tři role najednou: úlohu absolutistické panovnice, matky šestnácti dětí a milující manželky. Zemřela opuštěná 29. listopadu roku 1780, tedy ještě před vypuknutím francouzské revoluce. Zůstala tak ušetřena stětí své dcery Marie Antoinetty, manželky francouzského krále Ludvíka XVI., ostřím gilotiny.
Enid (Enid) 2009
začala svým bratrům vyprávět příběhy, které se staly únikem z bezútěšných vztahů v rodině, kterou následně otec opustil. Během učitelského působení po 1. světové válce začala své povídky rozesílat vydavatelům. Ujal se jí Hugh Pollock, za něhož se také provdala. Měli spolu dvě dcery, ovšem jako matka Enid zklamala. O děti se musela starat chůva, zatímco jí záleželo více na anonymních dětech, které ji zbožňovaly za její příběhy. Její naprostá sebestřednost dohnala Hugha k pití a nakonec i k jiné ženě. Enid své děti využila jako prostředek citového vydírání, aby se domohla rozvodu podle svých představ, a posléze se provdala za Kennetha Waterse, slabocha, který byl do jisté míry kopií jejího otce. Po 2. světové válce se jí dostalo ještě větší popularity, přestože čelila obviněním kvůli autorství knih. Děti ji vzývaly ještě dalších 20 let až do její smrti roku 1968, aniž by znaly její skutečnou povahu.
Osud člověka (Sudba cheloveka) 1959
Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jeřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce. Některé scény (rampa koncentračního tábora, útěk ze zajetí) působí podivuhodně současným dojmem.