Filmy žánru: Životopisný
Kód Enigmy (The Imitation Game) 2014
V zimě roku 1952 britská policie dostala hlášení o vloupání do domu profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch). Namísto pachatele tohoto zločinu však v poutech odvedli samotného Turinga, který byl obviněn ze sexuálních přestupků a čekal ho zničující soudní proces. Téměř nikdo ze zúčastněných nevěděl, že jde o válečného hrdinu, který se spolu s týmem podílel na prolomení kódu legendárního německého šifrovacího stroje Enigma. The Imitation Game vypráví příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu pomohl zkrátit 2. světovou válku a zachránil tak tisíce lidských životů.
Max Manus (Max Manus: Man of War) 2008
Základem historického snímku se staly osudy norského válečného hrdiny Maxe Manuse. Dobrodružný příběh z prostředí odbojového hnutí pojali tvůrci jako velkolepý epos, který se stal jedním z nejdražších projektů v celé historii norské kinematografie.
Půlnoční expres (Midnight Express) 1978
Skutečný příběh mladého američana Billyho Hayese. Dramatický příběh natočený podle skutečné události, vypráví o mladém američanovi Billy Hayesovi, který je v Turecku odsouzen ke 30 letům vězení za to, že se u něj našlo malé množství drog. Ve vězení musí snášet každodenní mučení a ponižování. A proto si brzy uvědomuje, že pokud neuteče, tak zemře!
Mafián (Gotti) 1996
Hviezda Johna Gottiho, mladého ambiciózneho a sebavedomého mafiána, stúpa rýchlo smerom hore. Vďaka svojmu vzácnemu priateľovi Neilovi Dellacrosovi, ktorý jeho schopnosti oceňuje, sa dostane až do samotného ústredia mafie. V dvadsiatich siedmich rokoch patrí medzi špičky v rodovej hierarchii Cosa Nostry v New Yorku. Jeho skvelé vyhliadky však skolí nečakaný pád. So svojimi kumpánmi spacká svoju prvú vraždu, za ktorú si musí odsedieť tri roky vo väzení. Vráti sa s jedinou túžbou – byť kmotrom prvým mužom mafie. Rok 1980 je pre rodinu Gottiovú čiernym. John stratí vo svojom živote to najcennejšie svojho syna Franka. Prejde veľa času, kým sa s jeho smrťou ako tak vyrovná. Stále ho neopúšťa túžba stať sa bossom newyorského podsvetia. Po pohrebe chorého Dellacrosa mu už nič nebráni v tom, aby konečne zrealizoval svoj zámer. Pretečie mnoho krvi, ale nakoniec sa mu to podarí. Polícia ho nazýva Teflónový Don, pretože nemôže preukázať žiaden jeho zločin. Teraz má šancu – keď prehovorí Gottiho blízky priateľ…
Americké dopisy (Americké dopisy) 2015
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka.
Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná, a možná už to nebude dlouho trvat… A tak Dvořák nemešká. Nevrací se z Ameriky na prázdniny, je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru?
Hon na lišku (Foxcatcher) 2014
Snímka, založená na skutočnom príbehu zápasníka Marka Schultza, približuje pochmúrny, prekvapujúci a napokon tragický vzťah medzi excentrickým multimilionárom a dvomi bratmi, olympijskými šampiónmi vo voľnom štýle. Keď boháč John du Pont pozve Marka Schultza do svojho hypermoderného tréningového kempu na jeho panstve, aby sa tam pripravoval na obhajobu zlatej medaily na olympiáde v Soule v roku 1988, Mark chytí príležitosť za pačesy, pretože túži konečne vystúpiť z tieňa svojho uctievaného brata Davida. Ide o kvetnatý a pohnutý príbeh bratskej lásky, pomýlenej lojality ako aj korupcie a citového krachu, ktoré často kráčajú ruku v ruke s veľkým bohatstvom a vplyvom.
Jeanne Poisson, markýza de Pompadour (Jeanne Poisson, Marquise de Pompadour) 2006
Madamme Pompadour – vlastným menom Jeanne Antoinette Poisson – bola známou kurtizánou a milenkou francúzskeho kráľa Ľudovíta XV. Jej životný príbeh zdramatizovali pre filmové plátno po prvý krát už v r.1931. Jeanne Antoinette bola vzdelaná, kultivovaná a krásna. Vedela hrať a spievať. Ako 19 ročná sa vydala a so svojim mužom, synovcom jej otčima, mala 2 deti. Jej mama ju často brávala so sebou do kráľovských lesov, aby sa tam prípadne mohla stretnúť s kráľom. To sa stalo v r.1745, nasledovalo pozvanie na bál v paláci vo Versailles … Kráľ jej neskôr kúpil majetok s titulom markízy – Pompadour.
Get On Up – Příběh Jamese Browna (Get on Up) 2014
James Brown byl nespoutaný živel, jenž si vždycky dělal, co chce. Nesnesitelná frackovitost, kterou v plné kráse rozbalí hned v úvodu filmu, má hluboké kořeny v jeho minulosti. K ní se divák propracovává postupně, prostřednictvím retrospektivních střípků, které odhalují nelehké dětství v dobách hospodářské krize, odloučení od rodičů, pobyt v polepšovně a v base. James se nikde nenaučil pravidla, podle kterých společnost fungovala. I proto je permanentně porušoval. Na druhou stranu se nebál měnit zavedené pořádky, což mu pomáhalo v zásadních životních a především hudebních rozhodnutí. Film Get On Up, který si název vypůjčil od jedné z nejslavnějších Brownových písniček, je nejen silným životním příběhem, ale zároveň si ho lze užít jako hudební koncert napěchovaný jeho největšími peckami.
Zuřící býk (Raging Bull) 1980
Portrét boxera Jakea LaMottu, šampióna v strednej váhe, ktorý bol povestný svojou výdržou a odolnosťou v ringu. Film sleduje LaMottove osudy počas dvoch dekád od začiatkov jeho boxerskej kariéry v štyridsiatych rokoch. LaMotta sa preslávil agresívnym štýlom boja a nezlomnou zaťatosťou, vďaka ktorej neraz z posledných síl odolával ranám svojich súperov. Jeho prchký a výbušný temperament mu vyslúžil prezývku Zúriaci býk a doviedol ho nielen k boxerskym výhrám, ale aj k životným prehrám. LaMottu spaľovala žiarlivosť, kvôli ktorej stratil milovanú ženu Vickie i jediného priateľa a spojenca, svojho brata Joeyho. Po ukončení kariéry viedol bar, ale kvôli známosti s neplnoletou dievčinou sa dostal do väzenia a po prepustení skončil ako bavič v nočnom podniku. Režisér Martin Scorsese nakrútil film podľa LaMottovej vlastnej autobiografie. Z príbehu o vzostupe a páde boxera vyťažil materiál pre ilustráciu svojich obsedantných tém komplexu viny, sebadeštrukcie a problematického vzťahu muža k žen e. Zúriaceho býka LaMottu zobrazil ako muža neovládateľných vášní, ktorý si zúrivosť vybíja násilím na tých, ktorých najviac miluje, a vykúpenie za svoje viny následne hľadá v ranách utŕžených v ringu. Robert De Niro kvôli úlohe LaMottu podstúpil intenzívny tréning a neskôr pribral 20 kg. Svoju postavu obdaril nielen animálnou zúrivosťou, ale podarilo sa mu stvárniť aj beznádejnosť boja zúriaceho býka, ktorý musí ísť vždy hlavou proti múru. Za svoj herecký výkon De Niro získal Oscara. Film je povestný bravúrne stvárnenými scénami v ringu, zobrazujúcimi násilnú stránku tvrdého športu. Oscarom bola ocenená aj Scorseseho stála spolupracovníčka, strihačka Thelma Schoonmakerová. Film bol nominovaný na Ceny americkej filmovej akadémie vo viacerých kategóriách a hoci Scorsese cenu za réžiu nezískal, jeho Zúriaci býk je považovaný za najlepší film osemdesiatych rokov a roku 1990 bol zaradený do Národného filmového registra.
Žízeň po životě (Lust for Life) 1956
Kvalitní přepis románu Irvinga Stone zobrazuje nejen dramatický život malíře Vincenta van Gogha (Kirk Douglas), ale i celé malířské hemžení v Paříži v období rozkvětu impresionismu. Neméně přesvědčivě je podána i postava Paula Gaugina (Antony Quinn). Zajímavé jsou i rekonstrukce krajin a objektů, které tvůrci vytvořili pro natáčení podle van Goghových malířských děl. Barvité zachycení Provence řadí tento film k nezapomenutelným životopisným dílům.