Filmy žánru: Životopisný
Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě (Mandela: Long Walk to Freedom) 2013
Nelson Mandela se již stal celosvětovou legendou – bojovník proti apartheidu, jenž strávil ve vězení dvacet sedm let a následně se stal prezidentem Jihoafrické republiky smiřujícím znepřátelené strany bílých a černých. Režisér Justin Chadwick vycházel z adaptace Mandelovy autobiografie z roku 1994 a životopisný snímek tak pokrývá období od dětství, přes dobu boxerského nadšení, právnických bitev či chvíli, kdy se stává bojovníkem za svobodu a režim ho na dlouhá léta uvězní. Mandelova politická prozíravost se však ukazuje především po návratu z vězení, kdy jako první černý prezident přetváří vládu menšiny v demokratický stát. V hlavní roli exceluje Idris Elba, který za svůj výkon získal nominaci na Zlatý glóbus.
Louis Cyr (Louis Cyr) 2013
Strhující životopisné drama mapuje třicetiletou životní cestu nejsilnějšího muže přelomu 19. a 20. století, který mimo jiných neuvěřitelných kousků dokázal udržet v každé ruce dva tažné okně, na zádech zvedl zátěž osmnácti dospělých mužů a jedním prstem zdvihl závaží o hmotnosti 240 kilogramů.
Poslední věta (The Last Sentence) 2012
Hlavní postavou intimního životopisného snímku je švédský univerzitní profesor a žurnalista Torgny Segerstedt. Muž, který byl pozoruhodný nejen svými protihitlerovskými postoji v průběhu druhé světové války, ale i svým osobním životem a inspirativním způsobem myšlení. Snímek režiséra Jana Troella využívá i původních dokumentárních záběrů, nicméně jeho hlavním cílem je představit Segerstedta jako muže zmítaného milostnou vášní k manželce svého přítele, stejně tak jako autora snažícího se prosadit své myšlenky ve velice složité době nastupující nacismu. Skvěle obsazené psychologické drama, v hlavních rolích s Jesperem Christensenem a Pernillou Augustovou, se úzce dotýká základních lidských témat: lásky, svobody nebo smrti.
JFK (JFK) 1991
Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA. Tento zatím jediný soudní proces v souvislosti s atentátem na Kennedyho má negativní ohlas ve sdělovacích prostředcích a Shaw je nakonec pro nedostatek důkazů osvobozen. Otazníky kolem atentátu, který možná změnil moderní světové dějiny, stále zůstávají…
Julius Caesar (Julius Caesar) 2002
Uvidíte vzestup i pád posledního diktátora velkého Říma, jehož smrt předznamenala konec celé říše. Zažijte jeho mladické vize i tažení do Galie a Egypta. Byl to Caesar, kdo do Říma přivedl nejslavnější královnu Egypta – Kleopatru. A byl to on, jehož život ukončili senátoři v čele s Brutem.
Diana (Diana) 2013
Lady Dianu, princeznu z Walesu, zná téměř každý. Jen málokdo však zná skutečnou Dianu Spencerovou, jen málokdo v ní vidí obyčejnou ženu. Film Diana není klasickým životopisem, zaměřuje se na poslední dva roky jejího života, kdy opustila královskou rodinu a tísnivý život v Buckinghamském paláci. Na roky naplněné novou chutí žít, neúnavnou charitativní prací a milostným vztahem, v jaký už ani nedoufala. Jméno její lásky bude pro mnohé překvapením. Stejně jako vynalézavé triky a převlečení, které musela princezna Diana používat ke schůzkám se svým partnerem mimo dosah štvavých fotografů a ochranky.
Educazione siberiana (Deadly Code) 2013
“Hlad prichádza a odchádza, ale dôstojnosť, ktorú stratíš, sa nikdy nevráti.“
Počas Stalinovej vlády sa do juhozápadnej časti Ruska sťahovali rôzne kriminálne živly a odpad spoločnosti, z ktorých sa v getách formovali klany. Najmocnejší z nich bol klan Sibírskych na Náplavke vedený Kuzjom (John Malkovich). Ten už odmalička vštepoval kódexy a etické princípy klanu malým chlapcom, z ktorých najšikovnejšími boli Kolyma a Gagarin, do hláv. Práve príbeh tejto dvojice sledujeme od ich vyrastania cez dospievanie, až do okamihu, kedy sa stali skutočnými gangstrami.
Zachraňte pana Bankse (Saving Mr. Banks) 2013
Walt Disney dlouhodobě usiluje o filmová práva k psanému románu Mary Poppins. Opakovaně žádá jeho svéráznou autorku P. L. Traversovou o setkání, ale ta hollywoodského velikána po celá léta úspěšně odmítá, stejně jako udělit mu souhlas k právům na její milovanou postavu a knihu. Protože si ale uvědomuje, že prodejnost jejích knih klesá a budoucnost je nejistá, v roce 1961 se setkáním souhlasí. Vzniká tak dvoutýdenní dobrodružství, které nakonec vyústí v zahájení prací na zbožňovaném a mnohokrát oceněném filmovém fenoménu Mary Poppins. Během těchto dvou krátkých týdnů se Walt Disney v maximální možné míře snaží vyjít Traversové vstříc. Vyzbrojený nápaditými storyboardy a veselými písničkami od talentovaných bratrů Shermanových na ni podniká doslova frontální útok, ale spisovatelka se jen tak nevzdává. Zanedlouho Disney zklamaně sleduje, jak její odhodlání mu práva neposkytnout jen sílí a ta se mu tak i přes jeho snahy stále více vzdalují. Teprve ve chvíli, kdy se v duchu sám přenese do svého dětství, je schopen začít chápat démony, kteří spisovatelku pronásledují, a společně vypustí Mary Poppinsovou na svobodu, aby společně vytvořili jeden z nejpůsobivějších filmů filmových dějin.
Gagarin: Pěrvyj v kosmose (Gagarin: First in Space) 2013
Gagarin: First in Space pojednáva o Jurijovi Alexejevičovi Gagarinovi, narodenom 9. marca 1934 v obci Klušino v Smolenskej oblasti Sovietskeho zväzu (dnes Rusko), a jeho lete do vesmíru 12. apríla 1961 o 6 hodine a 7 minúte svetového času s kozmickou loďou Vostok 1, s ktorou uskutočnil jeden oblet Zeme a po 108 minútach pristál na padáku v Semelove v Saratovskej oblasti. Prostredníctvom retrospektív poskytuje informácie z astronautovho detstva v chudobných pomeroch, života letca, novozaloženej rodiny a prípravy na let, kde sa dostal do užšieho výberu s Germanom Stepanovičom Titovom.