Archivy blogu

Výstřel (Blow Out) 1981

Zvukař Jack Terry vyrábí pro malou filmovou společnost, specializující se na erotické horory, zvukové efekty. Jedné noci, když se pokouší pro nový film nahrát šumění větru, stane se svědkem nehody auta, které se nečekaně zřítí z mostu do řeky. Řidič zemře, ale Jackovi se podaří z auta zachránit dívku Sally. V nemocnici vyjde najevo, že řidičem guvernér McRyan, jeden z kandidátů na post amerického prezidenta. Guvernérův podřízený Lawrence Henry, požádá Jacka, aby s ohledem na guvernérovu rodinu pomlčel o dívce, která s ním byla ve voze. Jack doprovodí Sally do motelu, tím však celá záležitost zdaleka neskončí. Když si totiž Jack později poslechne nahrávku, zjistí, že se mu podařilo zachytit výstřel, který prostřelil pneumatiku a způsobil nehodu. Později zjistí, že nehodu zachytil také fotograf Manny Karp, který prodal fotografie novinám a zmizel. Jack si z fotografií v tisku složí fáze nehody a požádá Sally aby mu pomohla pátrat po pozadí vraždy. Vrah Burke chce Sally odstranit jako nebezpečného svědka, místo ní však omylem zavraždí jinou dívku. Guvernérův protivník Manners, který vraha najal, však nechce mít se zabíjením nic společného. Vyjde také najevo, že Sally si najal Karp, aby guvernéra svedla a umožnila tak fotografovi získat pro Mannerse kompromitující materiál. Jack požádá o pomoc bývalého kolegu McKeye a předá mu záběry vraždy ozvučené jeho nahrávkou. Zakrátko však Jack zjistí, že někdo vnikl do studia a smazal drahocennou původní nahrávku, prázdné jsou také pásky, které předal McKiemu. Naštěstí má Jack doma ukrytou kopii. S pomocí Sally získá originální Karpův film a rozhodne se vše předat televiznímu reportérovi, který na případu pracuje. Příliš pozdě si Jack uvědomí, že reportérem je ve skutečnosti vrah, který chce zahladit poslední stopy.

V zámku a podzámčí (V zámku a podzámcí) 1981

Jana Brejchová a Martin Růžek v televizním filmu podle klasického díla Boženy Němcové.
Novela V zámku a podzámčí Boženy Němcové se před třiceti lety stala předlohou k barvitému filmovému vyprávění příběhu jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla. Víra v dobrého člověka totiž pro autorku i televizní tvůrce patřila k hlavním motivům, prostupujícím tento televizní film. K působivosti dobové fresky přispěli neméně Jana Brejchová a Martin Růžek v hlavních rolích, stejně jako řada dalších českých herců.

Cutterova cesta (Cutter’s Way) 1981

Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky.

Bankovní loupež (Loophole) 1981

Bývalý architekt Stephen Booker (Martin Sheen) je smolař, ztracená existence. Na prahu padesátky už není lehké znovu začínat. Obchází, co se dá, ale nikdo ho nechce zaměstnat. Až jednou získá opět lukrativní zakázku – pan Daniels (Albert Finney) plánuje rozsáhlou přestavbu nedávno koupeného domu a hledá profesionála. Něco tady však nehraje – dům stojí hned vedle banky…

Jen si tak trochu písknout (Just Whistle a Little) 1981

Humornou, ale i vážnější formou je divák stržen do víru dětských radostí i trampot, zdánlivě třeba bezvýznamných, avšak spoluformujících mladé charaktery a postoje ke světu. Pestrý děj se rozehrává na červnové petřínské louce, kde dojde k tuhému zápasu kluci versus děvčata jedné pražské školy…

Kopyto (La Chevre) 1981

Detektiv Campana dostal speciální úkol: vypátrat dceru bohatého průmyslníka, která se ztratila kdesi v Mexiku. Nejde o běžný případ, protože Marie je z těch lidí, kterým krajíc vždy spadne namazaným dolů a které smůla neopouští ani ve spánku. Campanovi má pomoci Perrin, jenž patří mezi ony „vyvolence“ stejně jako Marie. Detektiv Campana nechce věřit, že to Perrin nedělá schválně a tak, když se nedívá vymění při jídle solničku za cukřenku a ještě povolí víčko. Perrin si neomylně osolí kávu…

Teherán 43 (Teheran 43 part 2) 1981

Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty, týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu, roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stějně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy.

Teherán 43 1. cast (Teheran 43 part 1) 1981

Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty, týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu, roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stějně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy.

Gallipoli (Gallipoli) 1981

Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon – Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli – Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).

Oko jehly (Eye of the Needle) 1981

Donald Sutherland si v tomto snímku zahrál nacistického špióna, který na rozkaz Führera pronikne do válkou sužované Anglie. V zájmu splnění svého úkolu je ochoten zabít i ty nejnevinnější lidi a dokáže zůstat v Británii až do předvečera spojeneckého vylodění v roce 1944. Když zjistí, že invaze se má odehrát v Normandii, musí se tajný agent urychleně sejít s ponorkou kotvící u jednoho odlehlého ostrova. Jeho misi ale ohrožuje Kate Nelligan, frustrovaná manželka ochrnutého velitele RAF. Přestože se do německého špióna zamilovala, plánuje ho udat poté, co zabije jejího manžela. V závěrečné scéně není nouze o napětí, protože Sutherland svádí souboj s časem, aby se včas setkal s ponorkou a předal informace a také aby zabránil, aby ho odhodlaná Britka prozradila.