Archivy blogu
Skleněný dům (Skleněný dům) 1981
V dětských domovech se odehrávají drobná dramata, ani materiální zajištění nedokáže zajistit vše potřebné. Hlavní hrdinka tohoto příběhu se totiž nedokáže spřátelit s ostatními dětmi, naopak se upne na svou vychovatelku, jejíž sňatek a odchod vnímá jako těžkou zradu. Režisér Vít Olmer postihl dětskou mentalitu citlivě i věrohodně, scénář Ireny Charvátové odboural přebytečné moralizování.
Kosenie jastrabej lúky (Kosenie jastrabej lúky) 1981
Je dobré mít se kam vracet. Tragikomický portrét jedné rodiny… Starý rolník Martin Hudec se svou ženou zplodil a vychoval tři syny. Ti se rozběhli do světa a na rodnou vesnici jakoby zapomněli. Martin může jen závidět svému starému kamarádovi Imrovi, za kterým jeho syn jezdí pravidelně až z Paříže. Když přijde senoseč, Martin se družstvu nabídne, že poseká louku, která kdysi patřila jeho rodině. Rozešle synům telegramy, z nichž není zcela jasné, o co jde. Ušlápnutý Jano a redaktor Martin přijedou s rodinami, nejmladší Fero dorazí sám ze studií. Ani jeden z nich by nepřijel, kdyby věděl, proč je otec sezval. Během dnů, strávených společně podle rodinné tradice, tak vyplavou na povrch letité i nové bolesti, střety povah, ale především málo uvědomovaný pocit, který nakonec převládne nade všemi ostatními rozdíly – že všichni, kdo se tu sešli, jsou jedna rodina.
Jasnovidec (Jasnovidec) 1981
Příběh vrchního státního zástupce dr. Klapky – sebevědomého, chladnokrevného, strojově kalkulujícího muže, který žije v komfortu přiměřeném jeho postavení – patří k němu i atraktivní manželka. Dr. Klapka žaluje továrníka Mullera, že ze zištných důvodů zavraždil svého bratra a před lety i svou milenku. Žalobce nemá k dispozici jediný přímý důkaz a při návrhu nejvyššího trestu musí spoléhat jen na své řečnické umění. Ve své urputné snaze vyhrát proces se chytá každého stébla. Takovým stéblem je v tomto případě tajemný exotický cizinec s údajnými jasnovideckými schopnostmi vyčíst z rukopisu pouze dotykem prstů povahu pisatele.
Súdim ťa láskou (Súdim ťa láskou) 1981
Ač se jedná o ambiciózně vystavěný příběh, výsledný tvar, ve své době diváky zcela přehlížený, je inscenačně i vypravěčsky nepřesvědčivý, kulisovité přiblížení reálií 50. let propadá alibismu. Prolínají se tu dvě časové roviny: hlavní hrdina, mladý prokurátor, pátrá po své tajemné minulosti, kterou matka před ním zatajila. Teprve v dospělosti zjistil, že otcem byl někdo jiný, než kdo jej spolu s matkou vychovával – a spolu s pátráním v místech, kde se narodil a vyrůstal, se odvíjí druhý dějový plán, zasazený do bouřlivých časů kolektivizace vesnice. Ačkoli se lidé proti združstevňování stavěli, přece jen nakonec pochopili přednosti společného hospodaření. Hrdinova matka, která vítá založení družstva, strádá v manželství se zarytým kulackým synkem, jenž se dokonce dopustí i zločinu, dává se posléze rozvést a dopustí se tak činu ve vesnické komunitě dosud nevídaného.
Mezičas (Mezičas) 1981
Příběh o otci a jeho dvou synech, o důležitosti tolerance a porozumění. Prvorozený Vašek je černou ovcí rodiny, ztroskotal na studiích i v soukromém životě. Oženil se přes otcovy protesty a manželství mu nevyšlo. Otec odmítá jakoukoliv snahu o smíření, veškeré Vaškovo konání je pro něj už předem obrazem marnosti. Mladší Michal úspěšně studuje, má přítelkyni a k dispozici otcovo auto. Ale starší bráška pro něj neztratil kouzlo obdivovaného sourozence z dětských let. Silné citové pouto, které bratry spojuje, dává nakonec Vaškovi sílu bojovat znovu o otcovu lásku…
Kvílení vlkodlaků (The Howling) 1981
Populární novinářka Karen White (Dee Wallace Stone) má nezvyklého obdivovatele – Eddieho Quista, sériového vraha a násilníka. Rozhodne se zúčastnit hry na jeho dopadení, ale po jeho zatčení a usmrcení ji začnou pronásledovat nezvyklé noční můry. Na doporučení psycholožky se podrobí rehabilitaci, ale postupně zjišťuje, že propadla stejné závislosti jako kdysi Eddie. S úplňkem se v ní probouzí touha po čerstvé krvi.
Žebřík ke hvězdám (Žebřík ke hvězdám) 1981
Honza pracuje u výškových montérů, ale není ještě jedním z nich. Pro strach z výšek dostal přezdívku Hraboš“ a jeho údělem jsou práce na zemi. Vylézt nahoru se pokusil, ale má závratě. Snaží se získat uznání party jiným způsobem. Před lety se kamarádil s dívkou, ze které se stala populární zpěvačka pop music . Všichni ji znají, i v maringotkách visí její plakáty. Honza se za ní rozjede, a nakonec ji usilovnou snahou přesvědčí a přivede mezi kamarády do maringotky…
Kaňka do pohádky (Blot in a Fairy Tale) 1981
Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři.
Člověk ze železa (Człowiek z żelaza) 1981
Gdaňsk bouří a vzniká Solidarita. Volné pokračování filmu natočené uprostřed bouřlivých událostí… jde přímo do centra událostí. Stávka v Gdaňských loděnicích a vznik nezávislých odborů Solidarita. Reportér Winkel má natočit reportáž o stávce dělníků v gdaňských loděnicích, zejména se má soustředit na vůdce stávkujících Macieka Tomczyka. Teprve postupně poznává, že je manipulován, aby Tomczyka kompromitoval. Přímo v centru Solidarity poznává, že jejich požadavky jsou oprávněné.
Evita Perónová E1 (Evita Peron E1) 1981
Skrz srdce jednoho muže vládla celému národu. jako nejslavnější žena Argentiny… (1919–1952) patřila ve své době mezi nejmocnější ženy na světě. Její věhlas přesahoval hranice Argentiny, kde stála po boku generála a později prezidenta (1895–1974). V argentinské společnosti představovala symbol boje za práva žena a chudých navzdory své kontroverzní pověsti. Její pohádkový příběh s tragickým koncem značně zpopularizoval muzikál Evita z pera a z roku 1976. Později se muzikál dočkal s . Nejednalo se ovšem o první životopisný snímek o Evitě, už v roce 1981 totiž vznikl dvoudílný televizní film. V hlavní roli zazářila slavná herečka , která dokázala ztvárnit fascinující portrét argentinské první dámy. Snímek přináší komplexní pohled na životní roli Evy Perónové a scénář vychází z životopisných publikací Johna Barnese a Nicholase Frasera… Snímek začíná dětstvím malé Evy, která vyrůstá jako nemanželské dítě chudé švadleny v bídě a nouzi. Od mládí má jediný ambiciózní cíl. Stát se slavnou a úspěšnou herečkou. Brzy proto odchází do Buenos Aires, kde neváhá pro svůj úspěch obětovat vše. Kvůli svému původu musí často čelit hlubokému ponížení, ale díky své houževnatosti a kráse se nakonec dokáže prosadit jako herečka a hlasatelka v rozhlase. Když se seznámí s vlivným členem argentinské vlády Juanem Perónem, téměř okamžitě si získá jeho srdce. Evita se aktivně podílí na budování jeho politické kariéry a má velký vliv na jeho narůstající popularitu. Perón díky populistickým krokům dokáže na svou stranu získat dav a vlivné odbory. Jenže má ve vládě řadu odpůrců a zároveň musí čelit hrozbě zatčení… Eva Perónová se stává první argentinskou ženou, která se aktivně zapojí do politického dění a vystupuje se svými populistickými projevy na podporu svého manžela. Budoucí první dámě se přezdívá Evita a výrazně se zasazuje o práva žen v Argentině. V roce 1946 se Juan Perón stává argentinským prezidentem a Evita opěvovanou první dámou. Evita zakládá charitativní nadaci na pomoc chudým, nemocným a postiženým. Zdá se, že její moc může být neomezená. Postupně ale ztrácí některé ze svých skalních příznivců, kteří jsou rozčarováni způsoby jejího chování. Když ale v pouhých 33 letech umírá, pláče pro ni celá země.