Archivy blogu
Čistka (Coup de torchon) 1981
Ve Francii by pravděpodobně Lucien Cordier žil poklidným životem policisty s nějakou hodností a radoval se ze života. Kolonialismus, který převrací hodnoty zcela naruby, horké africké slunce a opovržení, které vůči Lucienovi neskrývají jak jeho nejbližší, tak nadřízení. Dokonce i ti bílí vlivní“ mu dávají najevo, že jako náčelník policie nemá nic vidět ani slyšet, zkrátka nemá překážet. Tenhle zničující koktejl vykoná své. V jednu chvíli se Lucien ptá sám sebe: Kde je dobro? Kde je zlo? Člověk už nic neví. Tady to k ničemu není. Tak to zarezne, bude to tím podnebím.“ A začne si pomalu vyřizovat účty… Jak už to u bývá s výrazným hereckým obsazením, , obklopen dalšími francouzskými hvězdami, naprosto exceluje. Česká verze v čele s nezůstává originálu nic dlužna.
Upír z Feratu (Upír z Feratu) 1981
Sci-fi horor o automobilu poháněném lidskou krví. Začínající automobilová závodnice Mima má možnost jezdit s mimořádně kvalitním vozem, který však funguje na neobvyklé palivo – na lidskou krev. Jen její přítel dr. Marek si uvědomuje nebezpečí hriozící každému, kdo se zaplete s automobilkou Ferat… Režisér Juraj Herz použil jako námět filmu povídku Josefa Nesvadby Upír po dvaceti letech.
Lili Marleen (Lili Marleen) 1981
Drama odehrávající se během druhé světové války o vzniku titulní slavné písně a o vztahu mezi německou zpěvačkou a židovským skladatelem.Německé drama líčí vztah mezi německou barovou zpěvačkou Willie a jejím milencem, židovským skladatelem Robertem. Nadchází začátek druhé světové války a pár se musí rozdělit. Brzy nato Willie nazpívá melancholickou píseň Lili Marleen, jež se stane oblíbená u německých vojáků. Když se pak partneři znovu shledají, je už všechno jinak… Drama se volně inspirovalo memoáry reálné německé umělkyně , která píseň ve 30. letech minulého století interpretovala. Pojetí snímku staví především na výrazné, podle některých kritiků a kritiček až kýčovité barevnosti a opulentnosti. Ta je pak v kontrastu s pochmurnými scénami zachycujícími odjezd vojáků na frontu či samotný boj. Kromě motivu nešťastné lásky se ve filmu výrazně řeší také otázka uměleckého svědomí, zodpovědnosti či snahy zavírat nad některými mimořádně znepokojivými skutečnostmi oči. Česká televize poprvé uvádí film v původním anglickém znění. Ačkoli se jedná o německou produkci, kvůli distribuci v zahraničí se film natáčel v angličtině, což dokládají i synchronní anglické dialogy, zatímco německá verze vznikla až posléze předabováním anglických dialogů.
Konečná stanice (Konečná stanice) 1981
Děj se odehrává v domově důchodců a vytváří mozaiku životních osudů starých lidí, kteří se snaží nalézt vztah k sobě i k životu v těchto specifických podmínkách. Každý z jeho obyvatel má svůj osobitý přístup k životu a jeho základním hodnotám. Největší zajímavosti titulu, který je poznamenán viditelně chladným realizačním přístupem, jsou hodnotné výkony herců starší generace. Někteří z nich vystoupil před kamerou po dlouhých letech a bohužel již naposled. Jaroslav Balík několikrát prokázal citlivost vůči příběhům starých lidí (viz Romeo a Julie na konci listopadu), avšak jeho ještě častější zaujatost ideologicky vhodnými látkami jej společensky znemožnila a posléze vedla i k úpadku jeho tvůrčích sil. Konečná stanice se odehrává v domově důchodců a sleduje vztahy mezi několika jeho obyvateli, jejich různé přístupy k životu i rozdílné osudy, kterými byli poznamenáni. Ve filmu natočeném dosti chladně a jakoby nezúčastněně se ovšem setkáme s řadou známých osobností.
Hodina života (Hodina života) 1981
Píše se rok 1883 a sociální demokrat Josef Hybeš organizuje stávku textilních dělníků. Hlavním požadavkem je zkrácení pracovní doby. Obraz dělnického vůdce i sociálního pnutí je však notně tezovitý a plochý, stejně jako ve všech normalizačních filmech, které ani neskrývají jednoúčelovou politickou objednávku.
Hadí jed (Hadí jed) 1981
Ani dcera nedokáže přemluvit Josefa Vinkláře, aby se zbavil své alkoholové vášně. Komorní psychologické drama o mladičké dívce, která se rozhodne vyhledat svého otce, jehož jméno i adresu zná jen ze zasílaných alimentů. Po rozpačitém shledání záhy pochopí, že otec, pracující na geologickém průzkumu, je těžký alkoholik, reagující tak na svůj zbabraný život. Stroze vyprávěný, komorně pojatý a černobíle natočený příběh se odehrává uprostřed zasněžených pustin a spoléhá na vynikající, oduševnělé herecké výkony.
Neříkej mi majore! (Neříkej mi majore!) 1981
Jedná se o dobrodružný film pro děti, ve kterém hlavní roli ztvárnil v té době velmi populární Michael Hofbauer (známý především jako Oswald z Lucie postrach ulice). Tento patnáctiletý hrdina v době prázdnin spolu se svým kamarádem pátrá po rakouském obchodníkovi, který jezdí pravidelně do Čech na výstavy holubů. Ovšem Vašek Zeman (přezdívka major), přichází na záhadu výměny poštovních holubů za holuby výstavní a odhaluje tajnou skupinu zaměřenou na pašování briliantů na západ.Mírně tendenční době ve které vznikal, nicméně bez cílené propagandy ala Major Zeman.
Buldoci a třešně (Buldoci a třešně) 1981
Na mazané české podvodníčky nikdo nemá! Přesvědčí se o tom i obávaný italský mafián Marián Labuda… Mafián Carmello se provinil proti zásadám své organizace, když se pokusil oblafnout šéfa, a vysloužil si rozsudek smrti. Odsouzenec prchá před zabijákem přes Vídeň do Prahy, kterou mu rakouský kolega ve zločinu doporučil jako bezpečný úkryt. Nikdo z nich netuší, že Češi se za reálného socialismu naučili tolika fintám, že ostřílený italský profesionál nestačí koukat. Když si Carmello vyrazí poznávat noční život Prahy, stane se obětí podvodnice a přijde o šaty, peníze i pistoli. Tím ovšem jeho potíže ani zdaleka nekončí
Mužská záležitost (Une affaire d’hommes) 1981
Inspektor Claude Brasseur a obchodník s realitami Jean-Louis Trintignant jsou přátelé. Spojuje je láska k cyklistice. Jednou během vyjížďky je však obchodníkova žena zavražděna a inspektor slíbí, že vraha vypátrá…
Pravdivé zpovědi (True Confessions) 1981
Robert De Niro a Robert Duvall v briskním kriminálním dramatu z Los Angeles 40. let minulého století, kde zločin kráčel ruku v ruce s církví… Pamatujete si na snímek Briana De Palmy Černá Dahlia, který před čtyřmi lety aspiroval na Oscara za nejlepší kameru? Pokud ano, vězte, že slavný režisér rozhodně nebyl první filmař, který se kdy o kauzu vraždy mladé a půvabné herečky Elizabeth Shortové, přezdívané právě Černá Dahlia, intenzivně zajímal. Přinejmenším jej v roce 1981 předstihl Ulu Grosbard, a to právě snímkem Pravdivé zpovědi, který se krom jiného může pochlubit i vynikajícím obsazením v čele s Robertem De Nirem a Robertem Duvallem. Držitel dvou Oscarů Robert De Niro hraje v této těžké obžalobě korupce v soudobém Los Angeles katolického kněze, otce Dese Spellacyho, který se pravděpodobně stal nepřímým svědkem vraždy dalšího kněze, jenž zemřel v náručí prostitutky. Respektive otec Spellacy byl poslední, kdo jej viděl naživu a hlavně ve společnosti, jež je s největší pravděpodobností za mužovu smrt zodpovědná. A to se také snaží sdělit svému bratrovi, detektivu Tomovi v podání Roberta Duvalla, který byl vyšetřováním případu pověřen. Problém ale je, že oba muži k sobě nechovají zrovna nejvřelejší city. A stejně tak není úplně nejlepší volbou Desova touha nebýt s případem příliš spojován, protože by mu to mohlo uškodit v jeho kněžské dráze. Čím více se ale oba muži do případu zaplétají, tím víc začíná být jasné, že v této věci jde rozhodně o víc než o kariéru. Smrt duchovního je totiž jen vrcholkem ledovce gigantického zločinného spolčení, jež zasahuje i do těch nejvyšších církevně úřednických míst. A ukazuje se, že nejedno Desovo rozhodnutí, vztahující se hlavně k mecenášům, kteří dotují jeho kostel, rozhodně nebylo správné.