Archivy blogu

Paví pírko (Die Pfauenfeder) 1987

V tmavej noci sa nad drevenou kolískou s práve narodeným chlapčaťom skláňajú tri sudičky. Každá z nich mu želá čosi iné – ale všetky spolu sa zhodnú, že keď dospeje, stane sa vládcom krajiny. On, syn chudobného uhliara žijúceho hlboko v lesoch. Len čo sa to dozvie kráľ, prikáže dieťa zabiť.

Hádání s Hadovkou (Hádání s Hadovkou) 1987

Tři bratři se jednoho dne vydali do světa hledat si nevěsty. Sedli však na lep babě Hadovce a jejím třem dcerám – jedovatým houbičkám – Vláknici , Vohnivce a Třepenitce .…

Hráčské doupě (House of Games) 1987

Život úspěšné psycholožky Margaret Fordové plynul spořádaně, snad až nudně. Všechno se změnilo od chvíle, kdy se jí jeden pacient přiznal, že hodlá spáchat sebevraždu, neboť není schopen uhradit dluh z hazardu. Doktorka navštívila jeho věřitele Mika v Domě her a požádala o smazání dluhu. Mike souhlasil, měl však podmínku: Margaret mu bude přihrávat v chystané partii karet a spolehlivým švindlem mu pomůže oškubat protivníka. Všechno proběhlo přesně podle plánu, ale Mike přesto prohrál. Margaret považuje za svou povinnost nabídnout, že mu ztrátu vyrovná. Následující dramatické události jí však otevřou oči a ona konečně pochopí, že všechno je docela jinak…

Úsmev diabla (Úsmev diabla) 1987

Do malého mesta prichádza policajný vyšetrovateľ kapitán Kren, aby vyriešil prípad lúpeže klenotov zo starej hrobky šľachtickej rodiny Ujváryovcov. Ubytuje sa v miestnom hoteli, kde sídli aj televízny štáb, nakrúcajúci filmovú verziu Offenbachovej opery Hoffmanove poviedky. V priebehu ďalších dní spoznáva komplikovaný vzťah starnúcej opernej hviezdy Martiny a krásnej mladej herečky Oľgy, ktorej Martina vo filme prepožičiava svoj hlas. Obe ženy sa len ťažko vyrovnávajú s vlastnou životnou situáciou. Speváčka Martina so starnutím a postupným strácaním krásy a mladá herečka Oľga so žiarlivosťou.

Víkend za milión (Víkend za milión) 1987

Odlehlá chata se stane dějištěm napínavého dramatu: dvojice kriminálníků, kteří přepadli vůz převážející peníze na výplaty, vnikne do víkendového obydlí. Tamní obyvatele zajmou a drží je jako rukojmí, kteří je mají chránit před dotírajícím policejním obklíčením. Režiséru Dušanu Trančíkovi však více než o napínavý kriminální příběh s dvojnásobnou vraždou jde o portrét společenských neduhů, zvláště bezohlednosti a maloměšťáctví. V jedné z hlavních rolí se představí maďarský herec János Bán, proslavený zejména Menzelovou komedií Vesničko má středisková.

Hanojský Hilton (The Hanoi Hilton) 1987

Za války ve Vietnamu dostanou američtí váleční zajatci v hanojském vězení Hoa tvrdou lekci z umění přežít, ale nakonec obstojí, aniž by ztratili svou důstojnost. Vynikající film se skvělými účinkujícími.

Extrémní předsudek (Extreme Prejudice) 1987

Jack Benteen, hrdina tohoto moderního westernu je mírumilovným, spravedlivým šerifem. Ale pak se v jeho městě objeví skupina dokonale vycvičených vojáků, kteří oficiálně neexistují. Z jeho nejlepšího přítele se stane úhlavní nepřítel. Žena, kterou miluje, ho zradí. A on musí znovu sáhnout po zbrani…

Mág (Mág) 1987

Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně – ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý.

Dítě štěstěny (The Squeeze) 1987

Harry Berg je podvodník a lhář. Naštěstí to umí se ženami. Když ho ale jeho bývalá manželka požádala, aby jí přinesl z bytu balíček, měl si to Harry rozmyslet. Především ten balíček vypadá jako bomba. Za druhé, vedle leží mrtvola a poblíž se schovávají dva nesympatičtí svalnatí chlapi. A pak je tu ještě štíhlá kráska a pán, který sbírá lidské hlavy. A všem jde o totéž, o 56 miliónů dolarů a velký podvod s loterií.

Šašek a královna (Šašek a královna) 1987

Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením reality a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa.