Archivy blogu
Balto na vlčí stezce (Balto: Wolf Quest) 2002
Balto sa stal otcom a všetky šteniatka okrem malej Aleu našli dobrý domov. Aleu veľmi túžila po domove, ale po stretnutí s lovcom v lese zistila, že nikdy nanájde domov ako jej súrodenci, pretože vypadá viac ako vlk než pes. Rozhodla sa, že ujde od otca a matky, aby našla zmyse svôjho života. Hneď ako sa Balto, ktorého dlhšiu dobu prenasledujú zvláštne sny dozvedel, že Aleu utiekla, rozhodol sa, že ju pôjde nájsť, aby ju priviedol späť. Aleu sa odmietne vrátiť domov, a tak sa Balto a Aleu vydávajú na vlčiu cestu ľadovou divočinou Aljašky.
Zabij mě něžně (Killing Me Softly) 2002
Náhodné setkání půvabné Alice s tajemným Adamem skončilo zcela klasicky. V posteli. To co Alice považuje za unáhlený flirt, přerůstá ve spalující vášeň a citové pouto k muži o jehož životě neví vůbec nic. Pod maskou pozorného partnera skrývá Adam, vrcholový horolezec a vynalézavý milenec, svou druhou tvář. A z jeho minulosti teď přichází hrozba ohrožující Alici.
Prvních 20 milionů je nejtěžších (The First $20 Million Is Always the Hardest) 2002
Fiktivní příběh z konce 90. let o boomu internetového obchodu. Mladý muž zanechá své zaměstnání v Silicon Valley, vydává se za vysněnou prací a pokouší se vynalézt a obchodovat s osobním počítačem za 99 dolarů. Jeho atraktivní sousedka dokáže divy a vzkřísí oboje – podnikání i sexuální apetit.
Švestka (The Plum Tree) 2002
ŠVESTKA – je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.
Naqoyqatsi (Naqoyqatsi) 2002
Fascinující trilogie uměleckých dokumentů režiséra Godfreye Reggia o stavu současně civilizace je završena. Téměř dvacet let od uvedení první části s názvem Koyaanisqatsi (1983), na kterou o pět roků později navázal snímkem Powaqqatsi (1988), podařilo se tomuto originálnímu filmovému tvůrci po mnoha peripetiích dokončit i závěrečný díl – Naqoyqatsi (2002). Názvy všech tří jeho filmů jsou odvozeny z jazyka ohroženého indiánského kmene Hopi a provází je minimalistické kompozice světoznámého newyorského skladatele Philipa Glasse, který se, kromě jiného, řadu let systematicky zabýval studiem hudby nejrůznějších národů včetně Indiánů.Pojem Koyaanisqatsi znamená život mimo rovnováhu a v tomto filmu byl zobrazen životní styl charakteristický pro severní polokouli naší planety, svět ovlivněný spěchem, rychlostí a stále více dominující technologii. Powaqqatsi, život v přeměně byla pozornost kamery naopak upřena k jižní hemisféře, kde ještě převládá tradiční způsob rukodělné výroby, tedy ke světu, jenž je kulturou Severu pohlcován a se kterým tvůrce jednoznačně sympatizuje.Výraz Naqoyqatsi má hned trojí spolu související význam: 1. Život jako vzájemné zabíjení, 2. Válka jako způsob života, 3. (interpretováno) Civilizované násilí. Ústřední myšlenkou této části je přesvědčení, že vše směřuje k unifikovanému způsobu technologického myšlení. Technologie přestává sloužit, ale stává se rozhodující součástí našeho života a bere všechny možnosti, jak si zachovat individualitu.Ocitli jsme se v zajetí matematických vzorců, schémat a čísel, odvozených od binární soustavy nuly a jedničky (jakožto znaku kybernetiky), různých symbolů moci, peněz a showbyznysu, před očima se nám míhají známé tváře politiků, sportovců, umělců, vědců, soupeříme mezi sebou, kdo rychleji, dál a výš. Při tom všem se stupňuje agresivita a nesnášenlivost, přibývá válečných konfliktů, přicházejí stále hrozivější živelné pohromy a ekologické katastrofy. Člověk překročil hranice rovnováhy tím, že vytvořil technologii, která se snaží obsáhnout nekonečné množství možností, a to ve světě, který má omezenou, konečnou sumu zdrojů.Reggio zaujímá vyhraněný, pro mnohé kontroverzní postoj. Je přesvědčen, že člověk se v současném světě stává cizincem a spěje ke svému zániku. Jedině tak ale může uvolnit místo civilizaci jiné, přirozenější, kde se zas bude moci normálně žít.
Hranice odvahy (Lone Hero) 2002
Když do zapadlého městečka uprostřed pouště přijedou neznámí muži na motorkách, nevěstí to nic dobrého. Jeden z místních se banditům postaví a šéf gangu přísahá, že se pomstí. A záhy svému slovu dostojí. Vrací se naplněn vztekem a záhy se mu podaří ovládnout celé město. Obyvatelům zbývá jediná možnost postavit se společně Bartovi a chladnokrevné zabijáky donutit k útěku. Nakonec proti sobě stojí dva muži, dobro se musí utkat ke zlem a zvítězit může jen jeden z nich.
Jů, vona je chlap (Juwanna Mann) 2002
Jamal Jeffries je basketbalová hvězda, která září na hřišti i v soukromí – má štěstí při zápasech i u dívek, ale nic netrvá věčně. A tak se stane, že vypadne z ligy a bude potřebovat víc než jen dobrého agenta, aby se dostal zpátky. Bude muset vzít rozum do hrsti, bude potřebovat nový tvůrčí přístup ke hře a navíc se musí naučit, který odstín rtěnky je právě moderní. Jamalovou jedinou možností totiž je průnik do ženské ligy – mezi basketbalistky. A tak se na scéně objeví Jawanna Man. V komediální dvojroli se představuje Miguel A. Nunez jr., režii má Jesse Vaughan.
Dahmer (Dahmer) 2002
15. februára 1992 v Milwaukee, v štáte Visconsin, usvedčili Jeffreya Lionela Dahmera z pätnástich vrážd a odsúdili ho na 937 rokov väzenia. Tento príbeh sa inšpiroval jeho životom…
Film rozpráva strhujúci, fascinujúci a zúfalo bezcitný príbeh o mužovi, ktorý svoju najtemnejšiu fantáziu premenil na desivú realitu.
Začalo to tým, že Jeffrey Dahmer (Jeremy Renner) sledoval mladíka v obchode a sľúbil, že mu kúpi botasky, ak pôjde k nemu domov a urobí s ním zopár fotiek. Vyzeralo to nevinne, kým ho neomámil a nevyvŕtal mu elektrickou vŕtačkou dieru do hlavy…
O víle Arnoštce (O Víle Arnostce) 2002
Na trůně pod starým košatým dubem sedává ustaraný král lesního palouku. Má na krku dvě holky, vlastně dvě víly na vdávání, a přesto, že vypadají celkem k světu, Arnoštka i Emilka zatím žádné štěstí neudělaly. Tak snad o té letošní velké slavnosti, co se právě chystá. Má přijet troll z dalekého severu a dokonce i mořský král! Na řadě s vdavkami je starší Arnoštka, jenže ta žádného nadpozemského mužského nechce. Vybrala si totiž už dávno sama – pohledného prince Adama z nedalekého zámku. A tak Arnoštka s elegancí překračuje veškerá pravidla vílího chování a s princem se tajně schází. Víla Žofie tuší, že na palouku bude dusno, Emilka žárlí a král se roztomile vzteká. Ale, jak se později ukáže, nemá vlastně ani proč.
Afrika aneb Češi mezi lidožravci (Afrika aneb Cesi mezi lidozravci) 2002
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře.