Archivy blogu
Wir sind die Nacht (Wir sind die Nacht) 2010
Mladá dívka Lena je jedné noci pokousána upírkou Louise a krátce poté vystavena děsivé přeměně z člověka na upíra. Zpočátku se jí nový styl života líbí, užívá si svobody a nově nabitých schopností, ale jak čas plyne, chtíč po lidské krvi stále roste a Lena si pomalu začíná uvědomovat své prokletí.
Route Irish (Route Irish) 2010
Route Irish je název nového snímku legendárního režiséra Kena Loache. Tvůrce, jenž se ve filmech zaměřuje na sociálně citlivá témata, si tentokrát zvolil problematiku války v Iráku a její komercializace. Dva bývalí britští vojáci podnikají na Blízkém východě jako zásobovatelé americké armády, jeden z nich ale nešťastnou náhodou zemře, což druhého podnítí k pátrání, zda kamarádova smrt nebyla připravená dopředu.
Brotherhood (Brotherhood) 2010
Adam se chce stát novým členem spolku Sigma Zeta Chi (vysokoškolského bratrství). A tak musí se skupinou zelenáčů projít zkouškou, která spočívá v přepadení benzinky. Všechno jde podle plánu, až do chvíle, kdy jeho přátelé zastaví u špatné benzinky.
The Ward (The Ward) 2010
Děj filmu se točí kolem mladé ženy Kristen (Amber Heard) uvězněné v ústavu, kde ji pronásleduje záhadný duch. Čím je hrozivá stvůra blíže, tim více si Kristen uvědomuje, že může být nebezpečnější než cokoliv, co si dokázala představit.
Další rok (Another Year) 2010
Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako antropolog s kamerou, přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok.
I Love You Too (I Love You Too) 2010
Hlavní hrdina filmu Jim je ten typ chlapa, který chodí na večírky se svým nejlepším kamarádem, sbalí holku a dalšího rána ji posílá z bytu s vědomím, že už ji nikdy neuvidí. Jednou však potká slečnu, která ho vážně zaujme a něco z toho vznikne. I po pár letech mu ale jeho problémy se závazky brání říct, co k ní cítí. To samozřejmě způsobí rozchod, ale Jim je odhodlán získat ji zpět.
Za černou duhou (Beyond the Black Rainbow) 2010
Režisér Panos Cosmatos prý svůj debut Za černou duhou vymýšlel při vzpomínání na to, jak si jako dítě prohlížel obálky videokazet s béčkovými sci-fi horory a přestavoval si za nimi různé příběhy. Vzhledem k tomu, že jeho otcem je známý brakový režisér George P. Cosmatos (mj. tvůrce Ramba 2, Cobry nebo Zla neznámého původu), jich měl doma určitě nemálo. Jeho snímek je ovšem čiré popření brakové přímočarosti a jednoduché zábavy. Připomíná spíš hypnagogické toulání se neurčitou krajinou asociací než soudržné vyprávění. Zároveň jde o podobně hypnotickou vzpomínku na futuristický design osmdesátých let, jakou nedávno přinesl snímek Electroma od skupiny Daft Punk. Minimalistický elektronický soundtrack dávající vzpomenout na hudbu z filmů Johna Carpentera doprovází sled obrazů evokujících chladnou laboratorní atmosféru klasických vědeckofantastických a hororových filmů od ranného Cronenberga po klasiky jako 2001: Vesmírná odysea, THX 1138 nebo Mutace Kena Russela. Tísnivá atmosféra podivného Institutu Arboria, kde výstřední vědec vězní a testuje neméně tajuplnou dívku, se pozvolna stupňuje do otevřeně hrozivých či drastických scén. Snově ztuhlé tempo, precizní práce se světlem a převažujícími detailními záběry či elektrizující zvuková stopa dovádějí v tomto snímku žánr vědeckofantastického hororu na druhou stranu duhy konvenčního vyprávění rovnou do černé tůně bezbřehé nostalgické imaginace.
Jeskyně zapomenutých snů (Cave of Forgotten Dreams) 2010
Když v roce 1994 vstoupil francouzský archelog Chauvet a jeho tým do neznámého jeskynního systému v malebném údolí řeky Ardeche, netušil, že právě učinil fascinující objev, kterým se navždy zapíše do dějin. V jeskyni, která dodnes nese jeho jméno, totiž narazil na dosud nevídanou kolekci jeskynních maleb, jež jsou jednou tak staré než jakékoliv předchozí objevy. Desítky tisíc let hermeticky uzavřená jeskyně vydala kromě maleb i mnoho dalších stop po životě člověka a zvířat, která ho v té době obklopovala. Vzhledem ke křehkosti celého systému je jeskyně veřejnosti nepřístupná a oscarový režisér Werner Herzog (ikona světové kinematografie, autor řady hraných i dokumentárních filmů) byl prvním a zřejmě i posledním filmařem, jenž dostal možnost v jejích prostorách natáčet. Vznikl tak film, který nás díky zvolené 3D technologii dokonale provede místem, jež nám příroda a naši předci uchovali ve stavu, v jakém byl opuštěn před 20 000 lety.
Lepší svět (Haevnen) 2010
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat.
Manažeři (The Company Men) 2010
Bobby Walker, Gene McClary a Phil Woodward – to jsou zaměstnanci donedávna prosperující velké bostonské společnosti, kteří navzdory svému odlišnému věku a zásluhám jednoho dne stanou tváří v tvář děsivé realitě propuštění z práce. Během jednoho roku se každý po svém vyrovnává s pocity nevíry, absurdity a ukřivděnosti a pokouší se najít nový smysl života – a především nový způsob, jak si uspořádat funkční existenci. Znamená to nejen přijmout jiný životní standard, ale i zpřeházet žebříček dosavadních hodnot. Což by vlastně nakonec nebylo vůbec špatné – kdyby se to tak bolestně netýkalo rodinných svazků, které se až dosud rodily a rozvíjely ve vztahu k ekonomickému statusu hrdinů… Civilně rozehrané psychologické drama vypráví o dopadech globální hospodářské krize na životy mužů, kteří jsou vlastně docela obyčejní.