Onlinefilmykeshlednuti.live

Poznejte různé druhy pavouků, jejich chování a schopnost adaptace. Jak vznikají pavoučí sítě, jak probíhají namlouvací rituály či jak funguje jejich rafinovaný způsob lovu?Říká se o nich, že jsou zlí, jedovatí, oškliví a zrádní. Ať už kvůli tomu, jak vypadají nebo co dělají, pavouci mají vyloženě špatnou pověst. O jejich přirozeném chování víme jenom málo a většinou se jich bojíme. A přesto má obyčejný pavouk mnoho zvláštních schopností, které vyvolávají nekonečný úžas. Věděli jste, že pavouci umí létat? A že někteří vyskočí více než čtyřicetkrát výš, než jsou velcí? Nebo že plivou? Tančí? Nebo že některé druhy dokonce žijí pod vodou? A věděli jste také, že pavoučí vlákno je tak silné, že se mu žádný člověkem vyrobený materiál zatím nevyrovná? Na jediném metru čtverečním můžete narazit až na 200 zástupců tohoto osminohého hmyzu. Protože existuje více než 40 tisíc druhů pavouků, vědci z celého světa mají co zkoumat a studovat. Na pavouky narazíme všude, od vrcholků nejvyšších hor až po nejvzdálenější ostrůvky. Přizpůsobují se svému prostředí, mění se, rozmnožují a jsou nepostradatelnou součástí přirozené ekologické rovnováhy. Snímek Superpavouk nás zavede do nitra pavoučího světa, který zůstává tajuplný, i když se s jeho obyvateli setkáváme prakticky každý den. Je to svět, který můžete najít v jakékoli šatní skříni, na balkóně nebo na zahradě.

Zkoumání nejmenších částic ve Vesmíru přináší řadu nečekaných objevů a teorií. Některé z nich by v případě potvrzení znamenaly převrat ve fyzikálních zákonech a popřely by vše, co nyní považujeme za samozřejmé…Ocitáme se na Kanárských ostrovech, kde je teleskop Magic, hledající nejmenší částice vesmíru. Tímto tématem se zaobírá vědec Joachim Mayer v Cáchách, kde je unikátní přístroj Piko – elektronový mikroskop. Největší urychlovač částic – velký hadronový urychlovač, rozbíjí jednotlivé protony. Vše zaznamenává zvláštní stroj Atlas, který pak zobrazuje hmotu, antihmotu, elektrony a kvarky – nejmenší známé částice. Ani to ale vědcům nestačí a rozbíjí jednotlivé kvarky. Je ale kam pokračovat? Švýcarský laserový zdroj – vakuový undulátor dělí elektron na jeho 3 vlastnosti/části – náboj, spin a dipólový moment. Vznikají kvazi částice, jejichž využití je zatím neznámé. Zpět v detektoru Atlas se Andy Parker zabývá červí dírou. Snaží se v Cernu vytvořit miniaturní červí díru, vzniklou implozí energie, která by svou gravitací pohlcovala. Popřel by tak realitu našeho světa – 3D prostorovost. Pokud existuje 4. rozměr, není vidět a musí být kruhový – nevede do nekonečna jako ostatní směry. Se svou teorií přichází také prof. Michael Green, považující elementární částice za kruhové struny namísto bodů. Vše podkládá složitými výpočty a svět vidí jako 11rozměrný hyperprostor. S další teorií přichází italský vědec Giovanni Amelino-Camelia, hovořící o plankové délce, časoprostoru a kvantové gravitaci. Přes vysvětlení jeho myšlenky se dostáváme na začátek k teleskopu Magic, který sleduje gama záblesky, vzniklé srážkami neutronových hvězd nebo explodujících červích děr v jiných galaxiích. Vědec Robert Wagner vysvětluje, jak teleskop funguje, a popisuje první zaznamenaný efekt. Ten možná naznačuje, že rychlost světla není konstantní, což by bylo revoluční zjištění. Krátkým shrnutím pořad končí.

Během několika posledních let se astronomům a vědcům podařilo najít nové způsoby zkoumání vesmíru. Díky tomu vznikají detailní mapy, které sahají takřka až ke zrodu samotného času před 13,6 miliardami let. V tomto snímku se vydáme na cestu od východu na západ, do vycházejícího slunce a mezi roztočená soukolí kosmu a až na samotný okraj existence. Inovativní grafické vyobrazení odhalí velikost a rozlehlost vesmíru a naťukne několik překvapivých teorií. Je možné, že kromě našeho existují také paralelní vesmíry? Má vesmír hranice? Objevují se první důkazy, jež naznačují, že vedlejší vesmír už nám klepe na dveře.