Onlinefilmykeshlednuti.live

V roce 1981 byl zvolen americkým prezidentem . Jeho zdánlivě prostá postava nebudila obavy, on byl mezitím myšlenkově napřed a v boji se Sovětským svazem ukázal svou sílu. Vznikla tajná komise, která měla Sověty zmást, porazit a potupit… Po inauguraci do úřadu prezidenta Spojených států amerických v roce 1981 razil Ronald Reagan heslo: nejlepší obrana je dobrý útok. Američané neúnavně pracovali na oslabení už tak dost rozvráceného Sovětského svazu. Došlo k sabotáži plynovodů pašovanými počítačovými čipy, která způsobila největší neatomový výbuch v dějinách. U ruského pobřeží probíhaly manévry ve vzduchu i na moři s cílem demonstrovat sílu a technologickou vyspělost, zastrašit i zesměšnit protivníka. Snímek zachycuje význam a dopad tajných amerických operací. Nechybí v něm svědectví expertů ani dosud neviděné dobové záběry. Reaganova administrativa si nebrala žádné servítky, ani když šlo o narušení suverenity jiných demokratických zemí. Tyto okolnosti se nakonec fatálně projevily o třicet let později skandálem agentury NSA.

Tygři v rezervaci Bandhavgarh mezi sebou bojují uprostřed ruin, jež tu zanechaly lidské dynastie, které mezi sebou válčily podobně krutě.

Objevitelské expedice na jižní pól. Viking kontra gentleman? Na počátku dvacátého století usiluje britské impérium o dobytí jižního pólu. Mocná Královská geografická společnost podporuje kapitána Roberta Falcona Scotta. Je mu dvaačtyřicet let a v čele expedice do Antarktidy stojí už podruhé. V roce 1909 se tedy Scott chystá vyrazit na palubě lodi Terra Nova na jednu z největších objevitelských výprav britské koruny… V téže době se Norsko zbavuje švédského poručnictví. Nový král Haakon VII. a královna Maud hodlají ukázat světu, co jejich malá země dokáže. Všechny naděje se tehdy upírají k severnímu pólu, jehož v té době ještě nikdo nedosáhl. Dobýt ho slibuje muž jménem Roald Amundsen. Je mu třicet sedm let a právě přesvědčil parlament, aby financoval jeho výpravu do Arktidy. Za dokonalým oblekem se skrývá dobrodruh, vždyť má přezdívku Poslední Viking. Avšak v roce 1909 se stalo něco neočekávaného, co jeho plány zhatilo. Severní pól byl údajně dobit! O vítězství se přeli dva Američané. Ve vší tajnosti se Amundsen rozhodl zdolat jižní pól. Amundsen se vylodil na ledovec se stovkou grónských psů. Těch, které si již dříve ochočil u Inuitů. Anglický kapitán Scott se spoléhá na pásové traktory a na sibiřské poníky, pro které nechal dovézt obrovské balíky píce. Oba sokové se v Antarktidě setkali! „Vojenský štáb Scotta s naturalistickým Amundsenem. Amundsen se vrátil, Scott před svým cílem v mrazu zahynul. Vítěz a mučedník. Vědecká základna, která dnes stojí na jižním pólu, se na počest obou badatelů a jako výraz příměří nazývá Amundsen-Scott.

Filmový portrét mimořádného člověka a politika, od jehož smrti 24. ledna 2015 uplynulo padesát let.Svou osobností a nadšením získával úspěšně válečné spojence a britskému lidu nedovolil propadnout panice a beznaději ani ve chvílích nejkrutějších bojů. Kde se v něm vzaly tak obrovské přesvědčovací schopnosti? Ona vůle po vítězství za každou cenu? Winston Leonard Spencer-Churchill se narodil 30. listopadu 1874 do jedné z nejslavnějších a nejuznávanějších anglických rodin. Jeho otec, sir Randolph Churchill, byl známým politikem, zatímco matka, rodilá Američanka Jenny Jeromeová, byla považována za jednu z nejpůvabnějších dam tehdejší společnosti. Winstonovo dětství však příliš nenaznačuje, že se z něj stane „architekt 20. století. Je neukázněný, nezdvořilý, problematický. Nicméně ctižádost, nadprůměrná inteligence, odvaha riskovat i touha získat uznání milovaného otce z něj již ve velmi mladém věku učiní úspěšného a uznávaného politika, jenž časem povede mnoho ministerstev a v období 2. světové války bude nejsilnějším ministerským předsedou, jakého si Británie mohla přát.