Filmy žánru: Historický
Porco Rosso (Kurenai no buta) 1992
Japonský film Kurenai no Buta se odehrává ve třicátých letech dvacátého století v prosluněné Itálii. Pojednává o odvážném pilotovi Porco Rossovi, kterému se stala zvláštní věc… Při jedné letecké bitvě, kdy už zraněný a vyčerpaný Porco nemohl pokračovat, se najednou ocitl nad mraky. Motor měl vypnutý, ale přesto stál na místě. A pak se to stalo. Zpoza mraků začaly vylétávat všichni, kteří se té bitvy zúčastnili, všichni Porcovi kamarádi, a začali vzlétat k nebi. Všichni, kromě Porca. Ten jediný zůstal, a od té doby má prasečí obličej. Kletba však není jediná věc se kterou se musí vypořádat. Nad Jadranským mořem se objevil nový pilot, Američan Donald Curtis, který chce být za každou cenu nejlepší a chce se s Porcem utkat v leteckém souboji. A nechce se bít jen o čest, ale i o lásku místní majitelky hotelu, a Porcovu lásku z dětství Giny. Podaří se Porcovi zlomit kletbu? Podaří se mu získat zpět svou dávnou lásku?
Řezník, kurva a jednooký muž (A hentes, a kurva és a félszemű) 2017
Ačkoliv se příběh o rozčtvrceném řezníkovi, který umřel, protože miloval, podobá populární městské odrhovačce, vychází ze skutečných událostí. Odehrály se v Budapešti v roce 1925, kdy z místního nevěstince utekla jistá Mária Fekete. Je znechucená životem a z kolejí, kde se chystá ukončit svou bídnou existenci, ji zachrání zjizvený Gusztáv Léderer, bývalý četník.
Krajina ve stínu (Krajina ve stínu) 2020
Krajina ve stínu režiséra je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné.
Paní Lowryová a syn (Mrs Lowry & Son) 2019
Britský umělec L.S. Lowry žije se svou panovačnou matkou Alžbětou až do její smrti v roce 1939. Zahořklá, na lůžko upoutaná Alžběta se aktivně snaží odradit svého svobodného syna od jeho uměleckých ambicí, zatímco nikdy neopomene zmínit, jak moc velkým je pro ni zklamáním. Lowry, který tráví dny vybíráním nájemného, po večerech navštěvuje umělecké kurzy a celé noci až do časných ranních hodin maluje obrazy. Film sleduje začátky jeho kariéry, kdy Lowry touží po tom, aby se jeho práci dostalo uznání nejen v Londýně, ale i mimo něj. Je zřejmé, že jedinou překážkou na cestě k Lawryho úspěchu je jeho matka, nikoli nedostatek talentu. Alžběta je však zároveň jediným důvodem, proč Lowry vůbec začal malovat, neboť se zoufalý muž ze všech sil snaží vytvořit něco, cokoli, co učiní jeho matku šťastnou.
Král Petr I. (Kralj Petar I: U slavu Srbije) 2018
Děj filmu začíná v roce 1914. Bezprostředně po atentátu Gavrila Principa na Františka Ferdinanda d’Este obvinilo Rakousko-Uhersko Srbsko z podílu na jeho přípravě, 23. července mu předalo ultimátum a vyžadovalo urychlené splnění jeho deseti bodů. Protože se tak v plném rozsahu nestalo, vypovědělo Rakousko-Uhersko 28. července, přesně měsíc po atentátu, Srbsku válku. Jak už název napovídá, hlavní postavou filmu je král Petr I. Počátek války jej zastihne na venkově, kam se kvůli zdravotním potížím uchýlil s tím, že vládu postupně předá svému synovi Alexandrovi. Po napadení Srbska zůstává nejprve v ústraní a působí spíše jako poradce. Po překvapivém vítězství srbské armády v bitvě u Ceru se ale rozhodne vrátit do hry a přesouvá se na frontu, aby podpořil své vyčerpané vojáky. Králova přítomnost na frontě má velký vliv na utužení jejich morálky a odhodlanost bránit vlast. Ještě důležitější je ale skutečnost, že se mu podaří domluvit velkou materiální pomoc od mocností Trojdohody, která srbské armádě dodá po Dunaji a po železnici ze Soluně docházející munici. Válečné události zobrazené ve filmu samozřejmě neprožívá jen vladař, ale i další (v kontextu událostí, ve kterých umírají desetitisíce lidí, nevýznamné) postavy. Divák se záhy seznámí s malým sirotkem Momčilem, kterému dělostřelecká jednotka nahradí rodinu vyvražděnou rakousko-uherskými vojáky, s mladým, odhodlaným dělostřelcem Marinkem a jeho zkušeným kolegou Životou, který jej zasvětí do umění, jak v armádě přežít. Společně s nimi projde v první půli filmu velkolepým způsobem natočenými vítěznými bitvami u Ceru i na Kolubaře.Po půlroce bojů Srbové znova ovládají takřka celé své území. Srbský odpor je zlomen až v říjnu 1915 po vstupu Bulharska a Německa do války a po ztrátě výše zmíněné zásobovací trasy. Srbská armáda, která zůstala bez munice a má čelit více než trojnásobné přesile, odmítá kapitulovat a vydává se spolu se svým králem na strastiplný ústup k moři přes strmé dvoutisícové albánské hory, aby se připojila k armádám dohodových mocností. Během tohoto pochodu zahynou po nakažení tyfem, hladem, vyčerpáním nebo umrznou desetitisíce vojáků. Vydává se na něj i Marinko se svými přáteli. Hlavní dějová linie této druhé části filmu se soustřeďuje na popis jedné pozoruhodné události, jež má reálný základ. Když si Marinko v dopisu postěžuje své matce, že mu mrznou nohy, protože doma zapomněl teplé ponožky, netuší, co tím způsobí. Jeho milující starostlivá máma se okamžitě vydá na cestu, aby mu ponožky přinesla. Armádu zastihne až ve chvíli, kdy se vydává na pochod přes hory, svého syna však nedokáže najít. Potká se ale s králem Petrem, o kterém ji syn napsal, že navštívil jejich jednotku, a tak dá ponožky jemu s prosbou, aby je Marinkovi doručil. Král se ve chvílích beznaděje, kdy všude kolem něj umírají vojáci, kterým nemůže při pochodu mrazivými horami nijak pomoci, rozhodne Marinka vyhledat a ponožky mu předat. Snaží se tak udělat alespoň jeden čin, který má v dané chvíli nějaký smysl…
Zajatci Měsíce (Prisoners of the Moon) 2019
Poznejte jednu z méně známých kapitol historie cest na Měsíc. Příběh nacistického vědce Arthura Rudolpha, který byl po válce tajně přepraven do USA, aby se zde stal jednou z klíčových osobností závodu o dobytí vesmíru a po roce 1990 byl souzen za válečné zločiny… Arthur Rudolph se stal klíčovou osobností projektu prvního přistání člověka na Měsíci. Ale co když měl také prsty ve válečných zločinech, které během druhé světové války připravily o život 20 tisíc nuceně nasazených? Rudolph byl původně jedním z více než stovky nacistických vědců, kteří pracovali na projektu raket V2 a na konci války byli tajně převezeni do Spojených států amerických. Proč? Aby se během studené války podíleli na raketovém programu. Začal pracovat pro NASA a postupně se zařadil mezi nejdůležitější jména vesmírného závodu“. Jenže v roce 1990 byl zatčen v Torontu kvůli podezření, že má za sebou minulost válečného zločince. V tomto šokujícím snímku nechybí dříve nezveřejněné soudní protokoly, archivní záběry, výpovědi expertů ani svědectví Jeana Michela, nuceně nasazeného dělníka v podzemní válečné továrně na rakety V2. Toto je příběh o zoufalé snaze Američanů za každou cenu předstihnout Sovětský svaz v cestě na Měsíc. A také o několik desetiletí dlouhé snaze postavit před soud válečné zločince, kteří zavinili smrt mnoha tisíců nuceně nasazených v nacistické továrně a jejím koncentračním táboře.
Bitva u Little Big Hornu (Battle of Little Bighorn) 2020
Bitva u Little Big hornu je známa jako brutální střet indiánů a americké armády, ve které byla armáda, v čele s hrdinou občanské války Georgem Armstrongem Custerem, zcela rozprášena. Co se ale odehrálo před samotnou bitvou, kdo tu byl padouchem a kdo hrdinou, je upozaděno mnohými falešnými představami… Slavná bitva u Little Big Hornu je opředena mnoha tajemstvími. Legenda, která se díky ní zrodila, přežila už několik staletí. Skoro každý viděl nejznámější obraz s dlouhovlasým generálem oděným v jelenici, který se na vrcholku kopce brání armádě domorodých Američanů. Přesně takto si většina z lidí představuje bitvu u Little Big Hornu. A právě toto se s největší pravděpodobností vůbec nestalo. Díky kočovnému představení George Armstronga Custera a Buffalo Billa z Divokého západu a také tomu, jak ho popisovaly tehdejší bulvární plátky, se z šokující porážky americké kavalérie stal nesmrtelný mýtus. Bitva u Little Big Hornu je nečekanou tragédií, velkolepým příběhem o zkáze a cennou lekcí o špatné vojenské strategii. Zatímco donekonečna pečlivě rozebíráme a zkoumáme naprosto bezvýznamné detaily, dochází k úmyslnému přehlížení drsné a nekompromisní pravdy. Historický film Bitva u Little Big Hornu odhaluje, jak se jednoho odpoledne roku 1876 nečekaně zrodil velký americký mýtus.
Terezínští hrobaři (Terezínští hrobaři) 2019
Dramatický příběh třiceti terezínských vězňů, kteří byli donuceni vykopat společný hrob pro zavražděné muže z Lidic. Filmový dokument s hranými a kreslenými sekvencemi… Tento filmový projekt seznamuje diváky s dosud málo známou skutečností, která spojuje dvě symbolická místa našich dějin – Terezín a Lidice, a to prostřednictvím ojedinělého příběhu, jehož hrdiny se stali náhodně vybraní terezínští vězni, kteří byli nacisty donuceni vykopat společný hrob pro zastřelené lidické muže. Tato dramatická epizoda lidické tragédie se odehrála bezprostředně po likvidaci obce, tj. 10. června 1942 od pozdního odpoledne do časného rána následujícího dne. Během 36tihodinového časového úseku se v Lidicích odehrálo neuvěřitelně silné drama se spoustou dějových peripetií na pokraji života a smrti, psychických a fyzických sil a vyčerpávajících emocí… O mužských obětech lidické tragédie padla zmínka ve slavnostních projevech, aniž by někdo ozřejmil, jakým peklem nacistického teroru museli projít nejen oni, ale také jejich hrobaři – terezínští vězni. A právě z útržků zachovaných svědeckých výpovědí několika z nich vyplývá, že se lidičtí muži nenechali popravit jako ovce, že řada z nich kladla odpor a měla i v posledních momentech života odvahu se bránit. Zrovna tak statečně se zachovali vězni z Terezína, kteří se stali hrobaři proti své vůli, a kteří se až do poslední chvíle domnívali, že to oni sami se stanou oběťmi nacistické pomsty za Heydricha. Fašističtí pohlaváři, kteří si je zřejmě vybrali jako levnou pracovní sílu“ a zároveň svědky, předem odsouzené k likvidaci na Východě, tak navždy propojili osud třiceti nedobrovolných hrobařů s osudem pohřbívaných, ale také osud Lidic s osudem Terezína… Osu filmového vyprávění tvoří povídka Dvořákovo Rekviem Františka R. Krause, který byl sám jedním z hrobařů a také jedním z osmi bývalých terezínských vězňů, kteří přežili vyhlazovací tábor Osvětim-Birkenau. Dále jsou to dochované vzpomínky nejmladšího z hrobařů Viktora Laše a několika dalších pamětníků z Lidic a Terezína.
Šifra Velké pyramidy (Decoding the Great Pyramid) 2019
Šest miliónů tun těžká Velká pyramida v Gíze je posledním přeživším zázrakem starověkého světa. Jak je možné, že se dávným Egypťanům podařilo postavit hrobku mocného faraóna Chufua s takovou precizností, když se nemohli spolehnout na žádné z dnešních nástrojů a moderních přístrojů? A odkud přišly tisíce dělníků, které se dřely na masivních kamenných kvádrech do úmoru? Byli to otroci, nebo dobrovolníci, a kde bydleli, čím je živili, jak byli organizováni? Film Šifra Velké pyramidy odhaluje nejnovější důležité nálezy z archeologických výzkumů, díky nimž se mění náš pohled na nejambicióznější stavbařský projekt starověku. Odhalte ztracené město“ a nejintimnější podrobnosti o životech dělníků i úředníků, kteří pracovali na pyramidě. Nedávno se francouzským archeologům dokonce podařilo najít každodenní záznamy pracovního týmu, jenž dovážel na stavbu vápencové bloky. Sledujte, jak náročná stavba pyramidy sjednotila celý národ ve snaze vybudovat věčný památník jednoho panovníka a zajistit štěstí pro všechny v tomto i příštím životě.