Filmy žánru: Psychologický

Podezření (Podezření) 1972

Krimi příběh z prostředí tehdejších zahraničních západních diplomatů v Praze. Členové pražského diplomatického sboru a jejich rodinné zázemí tvoří komparsní pozadí pro podivnou historku o odhalení válečného zločince… Podezřele odbytý film proslulého perfekcionisty. Jarmilu Košťovou po léta obdivovali TV diváci jako nejelegantnější hlasatelku bratislavského vysílání. Kvůli obavám ze zákazu natáčení byl děj oproti předloze oproštěn o všechny židovské motivy – původ postav i organizaci hledající nacistické zločince.

Dita Saxová (Dita Saxová) 1967

Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama – nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí… Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost.

Mapa zámořských objevů (Mapa zámořských objevů) 1978

Vlastimil Brodský a Vladimír Dlouhý v dramatickém příběhu otce a syna. Hra Jiřího Hubače vypráví o problémech středoškolského profesora-penzisty Barchánka, který ještě učí svůj milovaný dějepis, otce dospívajícího jediného syna. Otec vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý, chápavý, často až příliš měkký vztah k mládí mu příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat a ponižovat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Ve hře podstupují zkoušku oba – nejen syn, ale i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí. Do hlavních rolí otce a syna obsadil režisér Zdeněk Kubeček Vlastimila Brodského a Vladimíra Dlouhého.

Pět holek na krku (Pět holek na krku) 1967

Přecitlivělá dospívající školačka má smůlu, že je dcerou důležitého funkcionáře. Snaží se kupovat přízeň svých spolužaček různými dárky a úsluhami, ale ty přesto využijí první příležitosti, aby zradily její důvěru a zesměšnily i první něžnou lásku. Jen zdánlivě dětský příběh se vyznačuje hlubokou znalostí lidských povah, v nichž se již od dětství tají budoucí charakterové vady… Je to výtečně napsaný, inscenovaný i zahraný příběh, dotýkající se celospolečenského mravního klimatu.

Experiment (Experiment) 1943

V horské chatě se náhodou setkají dva muži, lékař Slaba a malíř Chodovský. Oba se před lety stali svědky sebevraždy mladé dívky. Až nyní si ujasní, jak vlastně k tragédii došlo. V dívce na noční ulici poznal Slaba Julku, dceru svého přítele. Osiřelou dívku právě toho večera vyhnala teta za výdělkem. Doktor se Julky ujme, ale spíše ve snaze zjistit, zda tělesná zkaženost působí na duši, a naopak. Slaba nejedná s dívkou příliš laskavě, neboť potlačuje svou vzrůstající náklonnost k ní. Julka ho miluje a snaží se mu dokázat, že je nevinná. Lékař ji chce podrobit zkoušce a ve svém sanatoriu zaměstná synovce Jindřicha, bezohledného svůdce žen. Julka Jindřicha nesnáší a s nadšením mu proto nese do bytu dopis s výpovědí ze zaměstnání. Jindřich se jí násilím zmocní a dívka se proto otráví…

Jak chodí babičky spát (Jak chodí babičky spát) 1968

V domově důchodců zemře na otravu plynem jedna z chovanek, kdysi bohatá žena. Vyšetřující dvojice kriminalistů se seznamuje s různými motivy a podle toho usuzuje na sebevraždu, nešťastnou náhodou nebo dokonce na zločin. Zemřelá měla totiž dosti šperků. Vyšetřování zkomplikuje ztráta svatováclavských dukátů z pokoje zemřelé. Vyšetřování se v závěru změní v působivou obžalobu mladé generace… V inscenaci režiséra J. Dudka z roku 1968 hlavní roli ztvárnil E. Cupák.

Sedmého dne večer (Sedmého dne večer) 1974

Příběh muže, který chtěl začít nový život, vypráví české filmové drama s kriminální zápletkou. Bývalý letecký mechanik chce po pobytu ve vězení a práci v dolech začít nový život v malé pohraniční vsi. Nedaří se mu to ale tak, jak by si představoval, a pronásleduje ho smůla. Nešťastnou shodou okolností upadne dokonce do podezření z dvojnásobné vraždy…

Pokus o vraždu (Pokus o vraždu) 1973

Hlavní postavou příběhu je profesor Trojan, přednosta jedné pražské kliniky, který neprožívá zrovna nejšťastnější období. Jeho kočka byla otrávena kyanidem, nepohodl se svým synem Petrem, který se odstěhoval za svou ženou, nadějnou zpěvačkou Evou do Brna a otce vyhledává, jen když potřebuje peníze, a jako by to nestačilo, někdo po něm večer vystřelí. Trojan to zpočátku považuje za omyl či klukovinu a nesdílí obavy svého okolí. Jenže pak je objeven kyanid, který jeden z pacientů sebral asistentu Dvořáčkovi, který si ho vypůjčil na nepovolený pokus. Trojan si dá kyanid dohromady s výstřelem a pomalu se v něm začne probouzet podezření, že se ho někdo pokouší zabít. Podezírá nejprve Dvořáčka, který by se mohl po jeho smrti stát přednostou, ale později, jak stále hlouběji upadá do psychózy strachu a obav, začne podezírat všechny okolo sebe. Syna, který od něj chce peníze, synovce Pavla, který ho nenávidí, protože mu odmítl pomoci, když mu hrozilo vyhození z vysoké školy a dokonce i svého přítele, soudce Šedu, který se ho snažil uklidnit vyprávěním o podobném strachu, který před lety zažíval, když byl z vězení propuštěn vězeň, který mu přísahal pomstu. Zcela nutně tak ztrácí přátele, úctu svého okolí i přízeň vlastní rodiny. Dostává se do postupné izolace a uzavírá se před celým světem. Vzpamatuje ho až druhý výstřel, to už je však možná příliš pozdě, aby zachránil vztahy, které svým strachem a bezohlednou podezíravostí zničil…

Otevři oči (Otevři oči) 1975

Půvabná Kristina , jejíž rodiče žijí dlouhodobě pracovně v cizině, zůstane doma sama se svou mladší sestřičkou. Nešťastnou náhodou při automobilové nehodě zraní mladého studenta Milana Presla . Od té doby trpí výčitkami svědomí, protože si myslí, že mladíkovi, který po zranění kulhá, způsobila životní trauma. Půjčuje mu peníze, nechává ho dokonce přespat ve vile. Nepozná, že ji mladík využívá, protože se do ní zamiloval. Jenže Kristina zrovna potkala někoho, s nímž si dovede představit společný život… Komorní příběh v roce 1975 natočila režisérka s v hlavní roli.

Znamení kotvy (Znamení kotvy) 1947

Film Znamení kotvy natočil v roce 1947 podle námětu a scénáře Jana Drdy režisér František Čáp. Tajuplný příběh mladé dívky Pavly (Hana Vítová), která se své matce (Zdenka Baldová) záhadně ztratila před pěti lety, se odehrává v tmavých zákoutích bratislavského přístavu. Dívka byla unesena hypnotizérem Lascanim (Eduard Kohout), který vystupuje ve varieté a na svých cestách přijel právě do Pavlina rodného města. Svou oběť zcela ovládá a Pavla si na nic nepamatuje. Musí s Lascarim vystupovat jako jeho médium a musí být dokonce jeho milenkou. Do dívky se však zamiluje mladý lodník Franta (Július Pántik), který se ji snaží osvobodit…