Filmy žánru: Psychologický
Čas na změnu (Fellwechselzeit) 2020
Německo, 70. léta minulého století. Stephanie je inteligentní a energické dítě, které však cítí, že s její rodinou něco není v pořádku. S rodiči vede život v izolaci, který je poznamenán symbiotickým vztahem s její duševně labilní matkou Sybille. Sybille se ve skutečnosti nikdy zcela nevymanila z vlastního dětství a životem proplouvá v obklopení svých vzpomínek a věcí z minulosti. Stephaniein otec také není pro dítě důvěryhodnou oporou. Stephanie se čím dál více stahuje do sebe a další roky přinášejí pouze stárnutí a zmar, ale žádnou budoucnost. Stephanie prchá před svou úzkostí a beznadějí do temného světa barbarských fantazií, které jsou živeny stopami časů minulých a patří pouze jí. Jednoho dne však toto tajemství pronikne do reality rodiny.
U snědeného krámu (U snědeného krámu) 1933
Staropražský příběh o neuváženém sňatku… Stovkami výstižně charakterizovaných maloměstských figurek zalidnil řadu svých románů a povídek. Za své nejzávažnější dílo však právem pokládal román U snědeného krámu o tragickém osudu dobrotivého kupce Martina Žemly. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery, vyznívá velmi přesvědčivě i ve filmové verzi. Není divu – natočil ji tým složený z osobností, které v historii naší kinematografie patří k nejprůkaznějším kvalitám. Za všechny jmenujme scenáristu , kameramana , spoluautora hudby a režiséra . Ten měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů. Martina Žemlu hraje , vdovu Šustrovou a její lehkomyslnou dceru s , vynikající výkon mimo rámec svého tradičního hereckého rejstříku podal i v roli alkoholického rytmistra Kylliana.
Let asfaltového holuba (Let asfaltového holuba) 1990
Psychologický film o tom, čo všetko sa môže stať s človekom, ktorého živelný talent a chlapčenské sny o filmovej práci sa rozplynú v tvrdej realite za mäsiarským stolom. Príbeh predstavuje dvoch kamarátov z vojenčiny profilujúcich sa dvoma celkom odlišnými postojmi k životu.
Den sedmý, osmá noc (The Seventh Day, the Eighth Night) 1969
Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.
Místenka bez návratu (Místenka bez návratu) 1964
Je téměř dvacet let po válce. Rány minulosti, co se nikdy zcela nezacelily, ale stále mnozí nosí ve svých srdcích. Traumata doby si sebou nese i Marie Vláčilová , která přežila jeden ze zajateckých táborů v Německu. Nyní po tolika letech se podařilo nalézt masový hrob zajatců z onoho tábora a vyšetřovatelé navštíví právě Marii, aby od ní získali jakékoliv zprávy o táboře. Díky jejím významným informacím se má pak stát korunním svědkem obžaloby v Německu a nyní se připravuje na cestu. Jenže to vyvolává další a další nepříjemné vzpomínky – hlavně na dceru Pavlu, co si prošla německou převýchovou a svou matku po shledání téměř neznala…
Advokátka (Advokátka) 1977
Mladá právnička prožívá své první profesní obtíže, vrství se jí rodinné neshody. Obtížně snáší, že obhajoby souzených lidí – počínaje ženou, která zavraždila svého agresivního manžela – nevycházejí podle jejích představ, prožívá zklamání, že ani její muž není právě příkladem mravnosti, neboť při vyšetřování rozkrádání majetku v socialistickém majetku vedou všechny nitky právě k němu. Přes všechny potíže si však hrdinka uchovává smysl pro čest i spravedlnost. Tvůrci se pokusili vymodelovat ideální hrdinku, avšak vybavili ji přílišnou tezovitostí.
Cesta domov (Cesta domov) 1976
Príbeh dvoch starých žien, ktorý dokumentuje, ako ťažko znáša človek každé narušenie sumáru životných istôt. Prvá zo žien by mohla byť vlastne šťastná – deti sa o ňu postarali. Bez finančných ťažkostí mohla dožiť život v malej mestskej garsónke, do ktorej ju syn presťahoval z vidieka. Tá druhá sa vrátila po rokoch z cudziny, aby ešte raz uvidela miesto, kde sa narodila. Rozsiahla stavba vodného diela na Liptove pohltila aj jej rodisko. Obidve ženy sú na sklonku života. Búrili sa proti tomu, aby natrvalo zostali na periférii vzťahov, bez domova, lásky detí. A ich osobné vzbury neboli bezvýznamné – pomohli upriamiť pozornosť ich detí k skutočným hodnotám života.
Čtyři v kruhu (Four in a Circle) 1967
Právník Emil Fencl odešel do důchodu a vrací se z venkovského působiště do Prahy, do své vily, ve které bydlí jeho synovci, Karel s manželkou Jitkou a svobodný Michal. Ve vlaku se seznámí se sympatickým kriminalistou Kudrnou. Michal, nepříliš úspěšný motocyklový závodník, přijede pro strýce na nádraží. Z hovoru je zjevné, že na Karla, úspěšného vědce, který má brzy odjet na kongres do USA, velmi žárlí. Po jejich příjezdu k vile dojde k tragedii. Stisknutí zvonku vyvolá výbuch plynu a následný požár. Karel je nalezen ve svém pokoji mrtev. Zdá se, že si sám vzal život. Vyšetřovatel kapitán Kudrna zjistí, že Karel pracoval na mimořádném objevu luridia a neměl žádný důvod k sebevraždě. Přesto se nepodaří prokázat opak. Jitka se vrací ze služební cesty a je zprávou o smrti svého muže zdrcena. Michal se vyšetřovatelům přizná, že možná bratra zasáhlo, když mu řekl o své lásce k Jitce. V trezoru je nalezeno zařízení na výrobu mikrofilmů. I když je případ zdánlivě vyřešen, Emil s Jitkou podezřívají Michala z vraždy a postupně se jim vše potvrdí. Závistivý neúspěšný mladík chtěl bratrovi tajně ukrást dokumentaci vynálezu a výhodně ji zpeněžit. Když byl Karlem přistižen, omámil ho a naaranžoval sebevraždu. Stejným způsobem se nyní pokusí zbavit švagrové a strýce. Poté odjede na motocyklové závody. Emil však jeho plán odhalí a zachrání sebe i Jitku. Když Michal vidí oba svědky a plánované oběti dalšího zločinu stát u startu, úmyslně při závodě havaruje a zabije se.
Most na tú stranu (Most na tú stranu) 1961
Když mladá hrdinka nastoupí do velkého závodu, obtížně se tu sžívá s místním prostředím, prožije řadu konfliktů, než se konečně zařadí do pracovního kolektivu. Vznikla příkladná ilustrace teze, že teprve práce člověka řádně polidští a pomůže mu nalézt duchovní rovnováhu.
Bomba (Bomba) 1957
V druhé půli 50. let vzniklo několik filmů, které se pokoušely přiblížit všední dny tehdejšího života, prostředí sirých ulic, kamenitých dlažeb, řidičů a závozníků v zaprášených šatech. Vzruch do poklidné existence malého města vnese až nález nevybuchlé letecké bomby na staveništi: náhlé ohrožení přiměje aspoň některé lidi k přehodnocení dosavadních postojů.