Filmy žánru: Válečný
Pod kamenným nebem (Pod kamennym nebom) 1974
Podzim 1944. Nacistická správa v severonorském Kirkenesu nařizuje evakuaci před blížící se Rudou armádou. Část místního obyvatelstva však vyhledá útočiště v nedalekých dolech a němečtí okupanti praktikující politiku spálené země se rozhodnou pohřbít je zaživa. Jedinou nadějí na záchranu jsou postupující sovětské jednotky, podporované norským hnutím odporu.
Štyridsaťštyri (Štyridsaťštyri) 1957
Historické drama inspirované vzpourou převážně slovenských vojáků 71. pěšího pluku rakousko-uherské armády proti jejich velení v červnu roku 1918. Srbský Kragujevac se stal místem nelítostné armádní exekuce, ta ale ještě prohloubila individuální i kolektivní cestu obyčejných lidí k vědomí vlastní důstojnosti.
Poslední metro (The Last Metro) 1980
Gérard Depardieu, Catherine Deneuveová a malé pařížské divadlo za okupace.Po okupaci Paříže v roce 1940 je Lucas Steiner, majitel divadla Montmartre, nucen se kvůli svému židovskému původu skrývat. Všichni jsou přesvědčeni, že uprchl do svobodné zóny, ale skrývá se ve sklepě divadla. Vedení divadla se ujme jeho žena Marion, která zkouší novou hru podle manželových poznámek. Hra má název Ztracená a Marion v hlavní roli sekunduje nenapravitelný sukničkář Bernard Granger, který přišel z jiného divadla. V kritickém období se divadlo více než kdy jindy stává obrazem života: každý něco předstírá, hraje svou roli a nikdo nemůže nikomu věřit. Scénář je schválen úřadem propagandy a začíná kolo zkoušek. Lucas poslouchá ze sklepa herce a připravuje pro Marion režijní poznámky. Ta se mezitím snaží získat kontakty na převaděče, aby se Lucas dostal přes demarkační linii do svobodné zóny a poté do Španělska. Divadlo navštěvuje divadelní kritik Daxiat, který kolaboruje s nacisty, ale on divadlu nepomůže. Vše se komplikuje, když Němci ovládnou Svobodnou zónu.
Strom snů (The War) 1994
Někdy se zdá, že události v našich vzpomínkách jsou jasnější, hřejivější a mají jakoby pomalejší tempo. Stu (Elijah Wood) a Lidia (Lexi Randall) Simmonsovi si s pomocí přátel v koruně STROMU postaví malý domek, ve kterém prožívají chvíle souznění a malých prozření. V těch dnech se z Vietnamu vrací i jejich otec Stephen (Kevin Costner), který chce od základu přestavět rozbořenou stavbu svého života a také naplnit SNY své rodiny. STROM SNŮ je příběhem plným humoru, nostalgie a vynikajících hereckých výkonů. Je to film, který prostě musíte vidět.
Essential Killing (Essential Killing) 2010
Filmové válečné příběhy měly odjakživa tendenci přizpůsobovat se šablonám snadno zapamatovatelných audiovizuálních zkratek a emblémů. Holocaust bude už navždy spojen s na kost vyhublými tvářemi, jež vykukují zpoza plotu z ostnatého drátu vietnamský konflikt zas nikdo neoddělí od záběrů otevřených helikoptér a jejich siluet rýsujících se proti zapadajícímu slunci v rytmu kytarových riffů Jimiho Hendrixe. I současné války na Středním východě už stačily získat vlastní kanonizovanou symboliku. Žádný se neobejde bez sebevražedných útočníků a min nastražených podél prašných cest, bez kontrastu mezi komplikovanou výstrojí vojáků v uniformách a splývavými liniemi dlouhých košil domorodců, bez záběrů válečných zajatců s černými kápěmi na hlavách, které jsou navíc vesměs snímány roztřesenou ruční kamerou, aby co nejvíce připomínaly soukromá videa pořízená pomocí digitálních fotoaparátů a posléze masově zveřejňovaná na YouTube… Kouzlo teprve druhého snímku, jímž se Jerzy Skolimowski vrátil po sedmnáctileté tvůrčí pauze k filmové režii, spočívá především v tom, že se podobným výrazovým konvencím ostentativně vyhýbá. Příběh afghánského bojovníka, který je shodou náhod vytržen ze svého rodiště a přenesen do prostředí, jež je pro něj hned několikanásobně cizí (svobodu vystřídá vojenské vězení a rozpálenou poušť sněhem zapadané lesy kdesi na severu Evropy), je v Zabíjení vyprávěn v podstatě bez dialogů a snímán v opulentních leteckých záběrech nedotčené krajiny, kterou pološílený Mohammed (ve vypjatě fyzickém podání Vincenta Galla) prchá před svými pronásledovateli. Využití kontrastu mezi vznešenou lhostejností přírody a křehkostí lidského jednání není v rámci válečných dramat ničím novým – s úspěchem se o ně pokusil třeba Terrence Malick v Tenké červené linii (The Thin Red Line, 1998). Na rozdíl od filozofické kontemplace o povaze života a smrti, zaobalené do krásných obrazů, však Skolimowského snímek nabízí daleko bezohlednější, naléhavější a také přesvědčivější podobu filmového zážitku – nikoli moralizující reflexi, ale brutálně přímočarou demonstraci toho, že násilí se rodí z nerozpletitelné a nelogické změti pohybů a výkřiků, jež jsou výsledkem strachu a instinktivní touhy přežít. – Jan Kolář
Jindřich V. (Henry V) 1989
Druhá filmová verze hry W. Shakespeara (poprvé ji zfilmoval v roce 1944 L. Olivier) je režijním debutem irského shakespearovského herce a dnes již známého režiséra K. Branagha, který se pokusil příběh mladého anglického krále aktualizovat a oprostit ho od tradičního pojetí: jeho králem zmítají pochybnosti a trpí pocitem osamělosti i když se stává vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle dynamických a realistických bitevních scén upoutá ve filmu především K. Branagh ve zpsychologizovaní roli Jindřicha V. Film získal Oscara a kostýmy. Mladý írsky shakespearovský herec vo svojom režisérskom debute aktualizoval známu hru – príbeh mladého anglického kráľa, ktorý sa na radu arcibiskupa z Canterbury rozhodne vymáhať svoje dedičské právo na francúzsku korunu (vládne tam vtedy starý kráľ Karol VI.) a o všetkom sa rozhoduje v boji pri Azincourte. Henrichom V. tu zmietajú pochybnosti ešte pri dobývaní cudzích území a trpí pocitom osamelosti, aj keď už je víťazom a preberá francúzsky trón. Popri trochu zdhavých dialógových scénach zaujmú dynamické a realistické bojové výjavy. Predovšetkým však upúta Kenneth Branagh-herec v zopsychologizovanej úlohe Henricha V., ktorého hrá s racionálnou odhodlanosťou a výbušnou citovosťou. Kuriozitou je, že Branagh sa tu predstavuje ako scenárista, debutujúci režisér a hlavný predstaviteľ- teda navlas rovnako ako Laurence Olivier, ktorý hru v r.1944 s veľkým úspechom sfilmoval ako prvý, ibaže s drazom na divadelnosť predlohy a ponímajúc bojové scény ako veľké maliarske plátna.
Velká červená jednička (The Big Red One) 1980
Četař americké armády, který se účastnil 1. sv. války, vede jednotku odstřelovačů ve stejné divizi, jako kdysi před lety sám sloužil. Jednotka se účastní bojů v severní části Afriky, která spadá pod vichistickou vládu ve Francii, vylodění na Sicílii a v Itálii, vylodění v Normandii na pláži Omaha a dostává se až do obsazení Německa. Během těchto dobrodružství se jednotka dostane do několika konfliktů s civilním obyvatelstvem – jako například s těhotnou Francouzskou, která se chystá rodit či do přestřelky v sanatoriu pro mentálně postižené. Paralelně s tím četeř vede malou osobní válku s vojínem Griffem, který veřejně projevuje své pacifistické smýšlení. Griffs nakonec ve stínu nepopsatelné hrůzy osvobozeného koncentračního tábora uzná, že někdy je třeba vzít do ruky zbraňINFO O ROZŠÍŘENÉ VERZI: Jeden z nejproslulejších válečných filmů se téměř po čtvrtstoletí od své premiéry dočkal zásluhou filmového kritika a dokumentaristy Richarda Schickela nejlepšího možného zkompletování. Navzdory faktu, že na 113 minut zkrácený původní materiál čítal více než dvojnásobnou metráž, je velmi pravděpodobné, že verze, kterou Schickel zrestauroval za pomoci poznámek režiséra Samuela Fullera a kompletního scénáře, svými 160 minutami v podstatě odpovídá režisérově představě. Seržant První pěchotní divize (odtud název – označení na rukávu uniformy), ztělesněný Lee Marvinem, a čtyři jemu svěření mladíci procházejí v epizodicky vystavěném příběhu přes severní Afriku, Sicílii, pláž Omaha, Německo až do Československa. Navzdory geografickému rozmáchnutí, odkazujícímu až k epickému velkofilmu, redukuje Fuller druhou světovou válku pouze na pět jedinců.
Cromwell (Cromwell) 1970
Polovina 17. století znamenala pro Anglii čas úpadku. Král Karel I. je zkorumpovaný diktátor, stoupá občanská neposlušnost a mnozí významní krajané odcházejí hledat štěstí raději do Nového světa. Mezi nimi je i budoucí Lord protektor Anglie, Irska a Skotska, protimonarchisticky smýšlející Oliver Cromwell. Nakonec ale svou rodnou zemi neopustí a naopak se králi postaví tváří v tvář. Chce učinit přítrž samovládcovu řádění a nastolit parlamentní právo. Situace neodvratitelně směřuje k občanské válce, v níž má právě vojevůdce Cromwell sehrát klíčovou úlohu. V opulentní historické podívané Kena Hughese ho ztělesnil vynikající Richard Harris, krále Karla pak Alec Guinness. Snímek v roce 1971 obdržel Oscara za hudbu a na stejnou cenu byl nominován i tvůrce skvostných dobových kostýmů Vittorio Nino Novarese.
Smrt si říká Engelchen (Smrt si říká Engelchen) 1963
Při osvobozování Zlína na počátku května 1945 je vážně raněn mladý partyzán Pavel. Během dalších dnů, kdy se v nemocnici zotavuje, vzpomíná na osudové okamžiky, které prožil v předchozím měsíci v okolních horách a snaží se vyrovnat s největším traumatem – vypálením pasekářské osady Ploština německým jagdkommandem poté, co ji partyzáni opustili. Film je adaptací stejnojmenného dobového knižního bestselleru Ladislava Mňačka, který zde přetavil s časovým odstupem do umělecké formy zážitky své, partyzánského oddílu, jehož byl členem, i obyčejných pasekářů, kteří partyzánům poskytli zázemí. Film patří k několika ojediněným dílům, která se neschematicky a demýtizujícím způsobem vypořádávají s tematikou protektorátu a odboje.