Filmy žánru: Válečný
Brestská pevnost (Brestskaya krepost) 2010
22. červen 1941. Západní hranice Sovětského svazu. 3:15 hodin ráno. Začíná jedna z největších operací druhé světové války, operace Barbarossa – německý útok na Stalinovo impérium. A právě v těchto dnech se odehrává příběh obyvatelů města Brest, které se stane cílem prvních útoků wehrmachtu. Sověti se ale drží v místní pevnosti. Jak dlouho vydrží? Brest se tak stane místem hrdinného odporu.
Rusové přicházejí! Rusové přicházejí! (Russians Are Coming, the Russians Are Coming, The) 1966
Ve filmografii Normana Jewisona se blyští především nesmrtelné klasiky jako Pod vlivem úplňku, Šumař na střeše či filmová verze rockového muzikálu Jesus Christ Superstar, stejně tak je zde k nalezení i méně známá protiválečná komedie Rusové přicházejí! Rusové přicházejí! z roku 1966. A její zápletka je stejně jednoduchá jako úsměvná. Celý děj se točí kolem ruské ponorky, jež náhodou uvízne na americkém pobřeží, v píscích kolem oblasti Nové Anglie. A její přítomnost v době probíhající studené války vyvolá mezi místními obyvateli pochopitelně velký poprask. Někteří utíkají do krytů s tím, že na dveře klepe třetí světová válka, jiní srdnatě burcují ozbrojenou domobranu a ti nejrozumnější se nezmůžou na víc než na otázku, jak je tohle vůbec možné. A ani sami Sověti jim hledání odpovědi svým chováním příliš neulehčí. Rozhodnou se totiž vypravit na pevninu poručíkem Rozanovem vedený výsadek, jehož úkolem je ukrást zde člun, s jehož pomocí by se mohla ponorka dostat zpět na volné moře. Jinými slovy v malém přímořském městečku se najednou objeví po zuby ozbrojené komando rudoarmějců, aniž by kdo tušil, jaké mají úmysly. Je pochopitelné, že první nedorozumění na sebe nenechají dlouho čekat. To vše v celovečerním hereckém debutu Alana Arkina, který byl za svou premiérovou roli poručíka Rozanova nominován na Oscara.
Kočár do Vídně (Kočár do Vídně) 1966
Komorní psychologické drama osvědčené autorské dvojice je křehkou studií o přerodu strachu až do nenávisti. Na pomstu připravená Krista (jedna ze životních úloh I. Janžurové), kterou dva němečtí vojáci na sklonku války přinutí, aby je svým vozem dovezla k rakouské hranici, den poté, co Němci oběsili jejího muže, nakonec nedokáže nepřítele zabít a zoufalou útěchu najde v objetí vyděšeného mladičkého vojáka (nesnesitelně dlouho živené napětí explodovalo do nečekaně lidského, milostného sblížení). Film kromě nevšedního tématu zaujme originální poetikou: napjatá, tiše hrozící atmosféra opuštěného lesa koresponduje s pocity protagonistů, mlčenlivost jako nemožnost dorozumění, skrývaná nenávist a zloba jsou zřetelné v zámlkách, detailech, gestech, výrazu tváří. Působivé je i vizuální ztvárnění a hudba varhanních skladeb. Film relativizuje zdánlivě jasný pojem spravedlnosti, zamýšlí se nad tragédií znecitlivěného automatického konání, hrdinové připomínají nevinné oběti nezastavitelného válečného běsnění. Strhující memento proti fanatickému aktu pomsty, proti zlobě a nenávisti, přináší katarzi z tragického pocitu. Dílo bylo dlouhý čas zakázané a označené za hanebný ideový paskvil.
Kat nepočká (Kat nepočká) 1971
V televizní dramatizaci podle vlastní předlohy se její autor spisovatel Norbert Frýd inspiroval skutečnou událostí – tragickým osudem herečky Anny Letenské. V roce 1944 je populární filmová herečka Hlínová zatčena gestapem za to, že poskytla útočiště člověku z odboje. Filmový producent ji pomocí svých styků s nacisty vyreklamuje, aby mohl dotočit roztočený film. Těsně před posledním natáčecím dnem herečka Hlínová pochopí, že je neustále střežena a chce utéct. Je však znovu zatčena. Odchází do vězení s pocitem lítosti, že její postoj proti okupantům nebyl aktivnější.
Tomorrow, When the War Began (Tomorrow, When the War Began) 2010
Příběh vypovídá o osmičlenné skupině charakterově rozdílných středoškolských studentů, kteří se rozhodnou dát dohromady k boji a odvetě poté, co je jejich země napadena nepřítelem a jejich rodiny uneseny.
Útěk z Hašimy (Goonhamdo) 2017
Pro svůj tvar je ostrov Hašima přezdívaný Battleship Island, neboli bitevní loď. Na konci druhé světové války zde žije na 400 Korejců, kteří jsou vykořisťováni Japonci nucenou prací v dolech. Napětí mezi oběma stranami stoupá a Korejci začínají plánovat dramatický útěk.
Prapor sv. Patrika (One Man’s Hero) 1999
Ve válce Spojených států proti Mexiku bojovali i irští přistěhovalci. Hrdinství jejich Praporu svatého Patrika se stalo legendou. Ve 40. letech 19. století se schylovalo k válce Mexika, rozvráceného vnitřními sváry, se Spojenými státy. Po krutém hladomoru emigrovalo tehdy do Států mnoho Irů, kteří za příslib občanství vstupovali hojně do armády. Jedním z nich byl i seržant John Railey (TOM BERENGER). Když byli jeho podřízení bičováni, zastal se jich a pak se mu podařilo společně s nimi dezertovat k Mexičanům. Jejich Prapor sv. Patrika podstoupil nespočet bitev, ve kterých střídaly hrdinská vítězství osudové ztráty.
Mai wei (My Way) 2011
Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie.
Růžena (Róża) 2011
Jméno režiséra Wojciecha Smarzowského není českým divákům zcela neznámé. Jeho předcházející celovečerní snímky Svatba (Wesele, 2004) a Zlý dům (Dom zły, 2009) byly uvedeny na řadě festivalů a přehlídek včetně Letní filmové školy. V Polsku se Smarzowského výrazně krutá, místy až drastická poetika, dotýkající se vážných otázek a okořeněná hořkým humorem, těší velkému zájmu diváků. V případě filmu Růžena režisér poprvé nevycházel z vlastního scénáře, ale zfilmoval materiál oceňovaného producenta a scenáristy Michała Szczerbice. Potřeboval jsem si trochu provětrat hlavu a dostat do ní nová témata. Vždy jsem chtěl natočit film o lásce – a tenhle scénář o ní byl. Vše na pozadí poválečného osidlování Mazur v kombinaci s dalšími tématy německého i polského nacionalismu, komentuje svou volbu režisér. Děj filmu se odehrává v období krátce po skončení 2. světové války a je situován do zmíněného kraje Mazur, jenž byl osídlen z velké části Němci. Když byli totiž v roce 1920 jeho obyvatelé ve všelidovém hlasovaní postaveni před volbu, ke které národnosti se přihlásit, vybrali si příslušnost k Německu, které jim tehdy přinášelo větší pocit bezpečí než nově vznikající polský stát. Těsně po válce byli považováni za viníky a po masovém odsunu začínají jejich majetky obsazovat Poláci. Tvůrci do tohoto kontroverzního dějinného období zasadili sugestivně vypjaté melodrama o dvou outsiderech zraněných válkou, mezi kterými se začne rodit milostný vztah. Tadeusz, bývalý příslušník partyzánské Zemské armády, utíká před minulostí do zapadlých končin Mazurských jezer. Celý jeho svět se zhroutil, když mu hitlerovští vojáci na konci Varšavského povstání zabili milovanou ženu. V okolí jezer poznává Růženu, jež je poznamenaná válkou snad ještě víc: znásilnili ji ruští vojáci, kteří ještě stále řádí v kraji. Zároveň je jí – coby Němce – automaticky přisouzena odpovědnost za válečné hrůzy. Setkání této dvojice se ukáže jako jejich životní šance. Budou ji umět využít? Budou schopni prolomit bariéry, které je omezují – a to jak ty vnitřní, psychické, tak ty vnější, společenské? Jak do všeho zasáhne osud? Tento zdánlivě prostý snímek skoupý na dialogy chystá divákovi mnoho překvapení a zvratů a nejednou staví své hrdiny před těžké výzvy. Promlouvá k divákovi s velkou sugestivitou a místy i přesně mířenou agresivitou, která znepokojuje a provokuje, dokonce může budit kontroverze. Pro Smarzowského je těžká i zoufalá doba budování nové skutečnosti zároveň válkou o přežití a nejednou otevřeně odhaluje pravdu o systému, v němž budou muset Poláci následující půl století žít… Velký podíl na vyznění filmu mají představitelé jak hlavních, tak epizodních rolí, zejména excelují oceňovaní herci Marcin Dorocińský a Agata Kuleszová jako Tadeusz a Růžena.
Pochoduj nebo zemři (March or Die) 1977
Když doráží major Foster (Gene Hackman) v listopadu roku 1918 se svými muži na jedno pařížské nádraží, z 8000 legionářů, kteří s ním šli do boje, zbývá 200 mužů. Už na nádraží probíhá nábor nových vojáků. Jedním z nich je i Marco Segrain (Terence Hill), zatčený zloděj šperků, kterému se podařilo utéci svým strážcům. Sám Foster je Američanem. Po krvavém nasazení na frontě první světové války je jeho jednotka poslána do Maroka, kde má bránit vykopávky proti nepřátelským beduínským kmenům.