Archivy blogu
Čínský syndrom (The China Syndrome) 1979
Chybělo málo a novodobá noční můra se v tomto napínavém dramatu o „nehodě“ v jaderné elektrárně stala skutečností. Příběh se točí kolem ambiciózní televizní reportérky (Jane Fondová), která je svědkem jaderné havárie, jíž vedení elektrárny označilo za „drobnou závadu.“ Reportérčin kameraman (Michael Douglas) však nehodu tajně natočí a vyjde najevo, že ona „závada“ málem způsobila roztavení reaktoru, k čemuž může dojít prakticky kdykoli. Když dlouholetý zaměstnanec elektrárny (Jack Lemmon) zjistí, kde se stala chyba, a snaží se ji vynést na světlo, někdo se jej pokusí zabít. A tak inženýr v zoufalství násilně převezme nad elektrárnou kontrolu a pozve média, aby vyslechla jeho svědectví. Vedení reaktoru je však rozhodnuto skrýt utajovanou pravdu za každou cenu!
Kaktusový Jack (The Villain) 1979
Kovboj Handsome Stranger (Krasný Cizinec) má doprovodit slečnu Charming Jonesovou (Okouzlující Jonesová), na cestě pro peníze od jejího otce Parody Jonese. Bohatý Avery Jones se však chce těchto peněz zmocnit a tak najímá starého kovboje Kaktusového Jacka, aby Strangera a Jonesovou na zpáteční cestě okradl. Problém je v tom, že Kaktusový Jack zrovna v okrádání není moc dobrý …
Světlo ženy (Clair de femme) 1979
Na pařížské ulici se náhodně potkávají dva osamělí lidé, kteří hledají v životě oporu a útěchu. Lydia i Michel trpí ztrátou svých nejbližších a jen těžko hledají smysl dalšího života. Samotu a bolest odkrývají jeden před druhým jen postupně, vzájemně se vzdalují a opět přibližují, zatím neschopni vzkřísit v sobě jakýkoliv cit nebo naději.
Koprodukční melodrama režiséra Costy-Gavrase je především koncertem dvou velkých hereckých osobností, Romy Schneiderové a Yvese Montanda.
Sněženka a Růženka (Schneeweißchen und Rosenrot) 1979
Sněženka a Růženka jsou dvě sestry, které žijí společně s matkou v chaloupce na okraji lesa. Uprostřed lesa stojí diamantový důl. Pracuje v něm starý trpaslík, který si hamižně všechno jeho bohatství schovává pro sebe. Jednoho dne se Sněženka a Růženka vypraví na trh, kde se seznámí se dvěma pohlednými mládenci. Ve skutečnosti jsou to princové Andreas a Michael. Když se od dívek dozvědí o existenci dolu, rozhodnou se, že se tam vypraví.
Zlatí úhoři (Zlati uhori) 1979
Karel Kachyňa, jeden z velkých českých režisérů, vytvořil mnoho mimořádně působivých filmů nejen pro plátna, ale i pro obrazovku. Ve všech jeho dílech se setkáváme s nevšední citovou i obrazovou kulturou, s pochopením pro velká i malá lidská trápení, s laskavým humorem. K vrcholům televizní dramatické tvorby bezesporu patří jeho film Zlatí úhoři, inspirovaný povídkami Oty Pavla, o malém chlapci, který spolu s tatínkem podléhá kouzlu řeky Berounky, ale zároveň také prožívá krutou válečnou realitu. „Zlatí úhoři“ získali v roce 1979 hlavní cenu na mezinárodním festivalu Prix Italia.
Deváté srdce (Deváté srdce) 1979
Potulný student Martin se přihlásí, že uzdraví princeznu Adrianu, která trpí podivnou nemocí. Netuší, že princezna je v moci mocného čaroděje Aldobrandiniho, který si připravuje omlazovací elixír z krve devíti lidských srdcí. Podaří sa Martinovi čaroděje porazit?
Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem „Panna a netvor“. V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů „Panna a netvor“, „Tajemství Ocelového města“ a „Kočičí princ“.
Volání rodu (Volání rodu) 1979
Režisér Jan Schmidt vytvořil volnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha, odehrávající se v pravěku. První část se nazývá „Osada Havranů“, prostřední „Na veliké řece“, závěrečná „Volání rodu“. V 70. letech vznikla série volně návazných příběhů z pravěku podle předloh Eduarda Štorcha, jenž toto dávné období s úspěchem popularizoval. Předurčenost mládeži však vedla k jistému zdětinštění, romantický náhled předem vyloučil drsnější věrohodnost. Převažuje svého druhu vzdělávací poloha, která přibližuje nejdůležitější životní aktivity pravěkých lidí, kteří ovšem místy vyhlížejí jako oživlý muzejní exponát. Napínavé příhody, které prožívají dva přátelé, odvážný mladík Havranpírko a zkušený, moudrý lovec nazývaný Sokol, se v tomto snímku vlastně uzavírají.
Čas po čase (Time After Time) 1979
Americký sci-fi snímek natočil režisér Nicholas Meyer podle literární předlohy Karla Alexandera. H. G. Wells právě uvádí do provozu svůj geniální vynález, stroj času. Zároveň se dozvídá, že jeden z jeho známých je policií hledaný Jack Rozparovač. Pod jeho rukou právě skonala další prostitutka na ulici a pachatel musí neprodleně uprchnout. Využije k tomu nový stroj času a poskočí do roku 1970. Herbert se vydá za ním, aby napravil škody a prověřil možnosti vynálezu. U bankovní přepážky potkává velmi sympatickou „úřednici“, která je dojata jeho staromódními způsoby a podivným šviháckým oblečením. Není však čas na lásku, neboť Jack Rozparovač touží po nové krvi…
Sibiriáda cast 2 (Sibériade part 2) 1979
Filmová poéma. Príbeh malej dedinky uprostred Sibíri zachytáva dejiny Ruska od začiatku 20. storočia do osemdesiatych rokov. Tri generácie ľudí sa tu snažia žiť v pokoji a šťastí: prvá postavila cestu vedúcu k hviezde na horizonte, druhá vybudovala komunizmus, a tretia konštruuje ropovod. Hoci na „čierne zlato“ nakoniec narazia, musia kvôli nemu obetovať starobylý cintorín a s ním aj všetky tradície ctené obyvateľmi dedinky po dlhé roky.
Sibiriáda cast 1 (Sibériade part 1) 1979
Filmová poéma. Príbeh malej dedinky uprostred Sibíri zachytáva dejiny Ruska od začiatku 20. storočia do osemdesiatych rokov. Tri generácie ľudí sa tu snažia žiť v pokoji a šťastí: prvá postavila cestu vedúcu k hviezde na horizonte, druhá vybudovala komunizmus, a tretia konštruuje ropovod. Hoci na „čierne zlato“ nakoniec narazia, musia kvôli nemu obetovať starobylý cintorín a s ním aj všetky tradície ctené obyvateľmi dedinky po dlhé roky.