Archivy blogu
Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer) 1979
Slavné filmové drama se hned po svém uvedení v amerických a následně i ve světových kinech zařadilo mezi komerčně nejúspěšnější tituly 70. let. Příběh úspěšného reklamního pracovníka Teda Kramera, který po nečekaném odchodu manželky zůstává sám se svým sedmiletým synem, vzniklo podle stejnojmenného románu Averyho Cormana (přeloženého i do češtiny) a svojí tematikou se přesně strefilo do ožehavých problémů neúplné rodiny a ženské emancipace, jež se v té době řešily snad ve všech médiích. Působivě realizovaný film je postaven na bezchybných hereckých výkonech protagonistů titulních úloh, tehdy už zavedené herecké hvězdy Dustina Hoffmana a pomalu ale jistě se prosazující Meryl Streepové. Jim velmi zdařile sekundují i herci v epizodních rolích (zejména Jane Alexanderová v roli rodinné přítelkyně Margaret a Howard Duff jako advokát Shaunessy). Zvláštní zmínku si zaslouží představitel sedmiletého Billyho Justin Henry. Jeho výkon je mimořádně přesvědčivý, k čemuž nepochybně přispělo i režisérovo moudré rozhodnutí natáčet celý film v chronologickém sledu. Za pozornost stojí i promyšlená výtvarná stránka filmu, na níž měl lví podíl francouzský kameraman kubánského původu Nestor Almendros, a využití klasických hudebních motivů z děl Henryho Purcella a Antonia Vivaldiho. Kromě diváckého úspěchu film Kramerová versus Kramer posbíral i desítky nejrůznějších ocenění, mezi nimiž vyniká pět Oscarů (nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, mužský herecký výkon v hlavní roli – D. Hoffman, ženský herecký výkon ve vedlejší roli – M. Streepová). Rozhodnutí hollywoodského studia Columbia klasifikovat kvůli lepším oscarovým šancím roli Joanny Kramerové jako vedlejší nakonec paradoxně zabránilo filmu v zisku všech pěti hlavních Oscarů, k čemuž do té doby došlo pouze dvakrát (Stalo se jedné noci – 1934, Přelet nad kukaččím hnízdem – 1975) a potom zatím jen jednou (Mlčení jehňátek – 1991).
Smrt na černo (Smrt na cerno) 1979
Akčnosti zbavená detektivka, která by ráda zaujala psychologicky prokreslenými studiemi jednotlivých postav, se odehrává ve žhavém létě roku 1947. Kriminalisté tehdy odhalí rozvětvenou síť podloudného obchodu s nedostatkovým textilem. Režisér Ivo Toman se pokoušel těžkopádné vyprávění osvěžit občasnou humornou nadsázkou, ale nakonec se mu nepovede téměř nic. Film jen dotvrzuje, že ani dobří herci nic nesvedou, jestliže jim chybějí základní podmínky pro činorodou tvorbu.
Kam nikdo nesmí (Kam nikdo nesmi) 1979
Tenisové kurty, kdysi symbol buržoazní dekadence, jsou stále nebezpečné – nadějná hráčka tam dokonce přijde o život! Kriminalisté rozmotávají složité předivo vztahů, které zavražděná měla k různým lidem, najmě k mondénnímu překladateli a jeho synu… Příběh sice neobsahuje žádné logické prohřešky, ale odvíjí se pomalu a bez nápadu, spadá do linie unylých, bezbarvých detektivek, jaké vznikaly v 70. letech.
Moonraker (Moonraker) 1979
Raketoplán Moonraker unesou při letecké přepravě přímo ze vzduchu. James Bond (Roger Moore) se při pátrání dostává do Draxova průmyslového závodu. Tady zjišťuje, že Hugo Drax (Michael Lonsdale) vyvinul nervový plyn, který by dokázal vyhubit veškeré lidstvo. Fanatický průmyslník sní o orbitálním městě obývaném nadlidmi. Má v plánu vyhubit populaci plynem a vybudovat novou civilizaci pod svojí nadvládou. Agent 007 se svým americkým partnerem se připravují na vesmírnou bitvu. Když už jsou přesvědčeni, že je všechno na dobré cestě, dostává se jim na stopu starý Bondův nepřítel, nezničitelný obr s ocelovými zuby Čelisti (Richard Kiel).
Zločin a la Neapol (Neapolitan Mystery) 1979
Pouliční hráč na mandolínu Raffaele Capece má spatit dluh jako důsledek hráčské vášně svého otce. Hraje tedy serenády pod okny, avšak jednoho dne objeví mrtvolu. Aby se nezapletl se zákonem, podnikne pátrání na vlastní pěst.
Božská Ema (Bozská Ema) 1979
Velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinová sklízí úspěchy na jevištích amerických divadel již osmou sezónu. Dvoří se jí Toscanni, Caruso a další významné osobnosti, ale ona touží vrátit domů, do Čech. Všichni Destinovou varují, protože Evropa zuří první světovou válkou. Ema však odmítá dobře míněná varování a nebere na vědomí ani nové fantastické smlouvy a nabídky. Konečně je na cestě do Prahy… V hostivařských ateliérech byl ve stejné době natáčen film „Koncert na konci léta“. Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z filmu do filmu.
Phantasm (Phantasm) 1979
Bratrům Mikeovi a Jodymu zemřeli před časem rodiče a Mike se právem obává, že jej teď starší Jody opustí a on zůstane úplně sám. Na pohřbu Jodyho kamaráda se v místním pohřebním ústavu Morning Side stane Mike svědkem něčeho, co neměl nikdo vidět a když mu Jody nevěří, vydává se v noci pro důkaz. Skutečnost se ukáže být mnohem horší než by si oba bratři dokázali představit. Začíná jejich osamocený boj s rafinovaným zlem skrytým pod poklidnou maloměstskou fasádou. První z kultovní série nízkorozpočtových surrealistických hororů nezávislého režiséra Dona Coscarelliho.
„Já už budu hodný, dědečku!“ (Já uz budu hodný, dedecku!) 1979
Stárnoucí herec Theodor Bergner se v profesi chová jako primadona, v soukromí jako dokonalý hrubián a cholerik. Všichni lidé bez výjimky ho rozčilují, v lepším případě pro ně má podrážděné odseknutí, častěji ale přímé urážky. Navíc je obdařen velice zvláštním druhem humoru, vyžívá se v tom, že přivádí druhé do rozpaků. Jednoho dne potkává ve vlaku jakéhosi starého pána, z něhož se vyklube kouzelný dědeček. A od té chvíle se Theodor veze na klouzačce nepříjemných situací. Přesně podle přísloví Co sám nechceš, nečiň jinému si může vychutnat všemožné trapasy, jaké doposud zlomyslně připravoval nešťastníkům ve svém okolí…
Apokalypsa (Apocalypse Now) 1979
Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války – to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu … Kultovní dílo Francise Forda Coppoly patří mezi nejlepší filmy o americkém traumatu vietnamské války.
Šílený opičák kung-fu (Mad Monkey Kung Fu) 1979
Do města ovládaného místním bossem (Lo Lieh) přijíždí herci čínské opery, v čele se dvěma sourozenci. Boss pozve sourozence do svého domu, za prvé, aby se přesvědčil o vynikajících schopnostech bratra (Lau Kar Leung) a za druhé, aby z hezké sestry (Kara Hui) udělal svou konkubínu. Po zinscenovaném obvinění ze znásilnění bossovy manželky se musí bratr podvolit trestu. Pohůnci bohatého muže mu zchromí ruce a sestra zůstane v domě hlavního padoucha jako konkubína.
Chromý muž se živí jako pouliční herec, který má jen svou opičku a mladého přítele (Ho Hsiao), který se ho snaží chránit před tlupou výběrčích výpalného. Po sérii konfliktů se mladík rozhodne donutit mistra, aby ho naučil svůj monkey styl kung fu. Cítí potřebu pomstít se nejen výběrčím výpalného, ale i bohatému bossovi, který jeho mistrovi zničil život.